Článek
Je počátek ledna 2026 a už to budou 3 roky, co jsem pořádně nepřečetl ani jednu knihu. Opět sedím u kávy a přemítám, co vše se za tu dobu událo.
Stále se jmenuji Jakub a se svou (stále snoubenkou) máme na krku dvě děti. Jeden má zhruba 3 roky a ten druhý brzo rok.
I po třech letech a 2 dětech se pořád cítíme jako novopečení rodiče
Ano, od perfektní přípravy na porod už utekla nějaká doba, ale každý den nás ti naši dva chlapci neustále překvapují:
- První už umí dát dohromady delší věty, které mají hlavu a patu.
- Ten druhý si začal z ničeho nic lézt.
- První si z nás dělá šprťouchlata.
- Ten druhý u toho může smíchy puknout.
- První už má svůj názor.
- Ten druhý si myslí, že na to má taky věk.
A pak tam jsme my dva. RODIČE, kteří ani netuší, že už máme za sebou první 3 roky (a něco) našeho opravdového života. Ale řeknu vám – je to jízda!
Někdy na adrenalin, jindy zase na Lexaurin. Ale to se poddá.
Co se od té doby změnilo?
- Stále jsem marketingový stratég jako před 3 lety, ale krizové plány už nedělám, protože nemám čas.
- Stále opravujeme svůj domeček, ač poslední úprava je datována do roku 2024 (okapy), protože vždy je něco důležitějšího.
- Porod už máme odbytej i napodruhé, a třetí rozhodně neplánujeme.
- Stále pořádně nevíme, co máme dělat, ale dětem se daří a jsou i docela vychovaný.
- K jednomu psovi máme dvě kočky a tři slepice.
- Sexu máme tak akorát, ač prsa vidím desetkrát denně.
- O rodinném rozpočtu asi mluvit nemusíme, protože je prostě „tak akorát“.
Ale:
- Pocit, když obě děti rostou a jejich vývoj kráčí mílovými kroky, je prostě unikátní.
- Pohled na děti, když se naučí něco nového a umí to použít, je zadostiučinění.
- Strávený rodinný čas je příjemně vyčerpávající, ale i nabíjející.
- A když už jednou za čas na ten sex přijde, stojí prostě za to.
Takže ano. V našem životě se změnilo asi vše.
Pestrost výzev, které řešíme, je nejspíš nekonečná. Ale pořád si říkáme, že je to jen tak na 18–20 let. A to přece dáme. Maximálně. S prstem nebo hračkou v nose. Záleží, jen na to, co zrovna (a od koho) přiletí.
Jak to vypadá po třech letech (či dalších dětech) u vás?
Co byla největší změna pro vás? Podělte se do komentářů!
Chcete raději číst? Mrkněte na mé nejúspěšnější články:
