Hlavní obsah
Seberozvoj

Zpětná vazba vs. kritika: Jak být užitečným a konstruktivním

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Jakub Jonáš, Pixabay

Stále si mezi lidmi všímám problému, který sice nepůsobí nijak závažně, ale často způsobuje velké konflikty, a dokonce dlouhodobé následky… Zkusme se zamyslet nad pojmy „zpětná vazba“ a „kritika“.

Článek

Pro začátek se zkuste sami vnitřně zamyslet, co ve vás vyvolává slovní spojení „zpětná vazba“.

Poté, co to uděláte, přejdeme k druhému pojmu. Co ve vás vyvolává slovo "kritika"?

I když se to nezdá, kritika a zpětná vazba jsou dva odlišné výrazy, avšak mnoho lidí si je velice snadno plete. Při záměně tak můžete druhému člověku nechtěně ublížit a demotivovat ho. Pojďme tedy na to.

Podívejme se na definici těchto dvou různých pojmů:

Zpětná vazba

Norbert Wierner ji krásně definoval: „Zpětná vazba je jako slepecká hůl, která dává slepci zpětnou informaci o jeho pohybu a ovlivňuje tak jeho pohyb následující.“

K tomuto výroku snad není co dodat.

Kritika

(z řeckého krinein a kritiké techné – umění rozlišovat a posuzovat)

Toto slovo nese význam hodnocení, rozlišení a posuzování dané věci či činnosti.

Foto: Jakub Jonáš, Pixabay

Vyvolat konflikt je snadné, horší je ho „uhasit“.

Víte, na člověku hned poznáte, zda dostal zpětnou vazbu nebo kritiku. Proč se tím ale znepokojovat? Samozřejmě kvůli následkům.

Kritiku a zpětnou vazbu rozlišuji na základě svého uvážení a svých zkušeností,  tedy co mně funguje. Může se stát, že budete nesouhlasit, ale to je v pohodě. Kritizovat vás rozhodně nebudu.

Když někdo požádá o zpětnou vazbu neboli feedback, je tak motivován k vylepšování a sebezdokonalování se ve svém oboru a vůbec celkově v tom, co dělá. Očekává tak, že  dostane tip na zlepšení. Získá objektivní pohled další osoby, který ho posune. Stejnou hodnotu má získávání zpětné vazby, protože zpětná vazba je subjektivní pohled jiné osoby na vaše jednání a práci. Přestože se jedná skutečně o subjektivní postoj, může mít zpětná vazba objektivní charakter. Podle průzkumů jsou totiž ostatní lidé schopni odhadnout jiného člověka lépe než on sám. Máme prý sklony se nadhodnocovat nebo podhodnocovat a mnohdy čelíme „provozní slepotě“ a mohou nám tak unikat podstatné věci.

Na základě vyžádání zpětné vazby můžete objevit věci, které vy sami nevidíte, ale nějak na své okolí působíte a podle toho vás vnímá a častokrát ani nevíte, proč tomu tak je.

Tady nastává první zlom. Člověk vyžadující zpětnou vazbu nechce  znehodnotit vše, co dělá, ale chce hlavně vědět,  že i když  je stále na čem pracovat, není vše, co doposud udělal, k ničemu. a že váš názor je upřímný, protože to tak cítíte. Chce vědět, že mu zpětnou vazbou chcete pomoci, ne mu škodit.

Co tím myslím? Schválně si vzpomeňte, zda jste se setkali se situací, kdy někdo dával feedback, zda poukazoval jen na chyby,  nebo dal i v zápětí tip na řešení či  zdůvodnil, proč  si myslí, že je to chyba. Sdělil svůj pocit, jaký ze situace, na kterou dává zpětnou vazbu, má?

A to je podle mne ta hranice. Pokud ve zpětné vazbě není důvod, proč  poukazujete na chyby a ještě k tomu nepřidáte i návrh řešení nebo nesdělíte svůj pocit, který může být důvodem zpětné vazby a jen chyby zdůrazňuje, nejste konkrétní a možná ani korektní – je to pouze hodnocení. Co je významem slova kritika? Právě  hodnocení.

Správná zpětná vazba by měla splňovat základní strukturu:

Popis – konkrétnost situace, nebýt obecný při zpětné vazbě. Snažte se popsat důvod zpětné vazby co nejvíce, protože jen tak si z toho člověk přijímající zpětnou vazbu něco vezme.

Pocit – sdělit tomu člověku váš pocit ze situace, na kterou zpětnou vazbu dáváte. Je to pro daného člověka více objektivní a méně útočné, protože vám řekne, jak na něj ta situace působila.

Příště – zpětná vazba musí být směrována na budoucnost! Poukažte na možné řešení, naveďte toho člověka, aby se mohl zlepšit, umožněte mu to.

Tohle je jedna ze struktur zpětné vazby. Všechny tři části spolu úzce souvisí, a pokud v ní bude z částí jedna chybět, nebude zpětná vazba účinná.

Navíc bych ještě přidal slovíčko proč. Ač se to možná zdá jako banalita, je to velmi důležité, a proč? To rozeberu v dalším článku k tématu pravidel. Nicméně, když víte PROČ něco děláte, nedělá se vám to přeci jen lépe?

Foto: Jakub Jonáš, Pixabay

Zpětná vazba může mít oboustranný přínos.

Kritika a zpětná vazba je velice aktuálnídůležité téma. V případě, že by tato kultura zpětné vazby fungovala všude, bylo by řešení konfliktů mnohem efektivnější.

Je důležité  tyto  dva pojmy rozlišit, nebo to způsobí  dřív  nebo později problémy, ať už na vaší straně, anebo straně  druhé.

Podle mě je kritika naprosto zbytečná, ale feedback neboli zpětná vazba je nástroj, jak zlepšovat sebe a lidi kolem sebe.

Je to hodně důležité, ale mnoho lidí ji dávat neumí nebo dává špatně. Možná ji dávat nechce, protože nezná její hodnotu.

Pak jsou tu lidi, kteří zpětnou vazbu přijímat nechtějí, nebo to neumějí. Pokud chcete správně dávat zpětnou vazbu, nejlepší cesta je ji přijímat, vyžádat si ji, říct si o ni, ať víte, jak na své okolí svým jednáním působíte. Ať jim ukážete, jak se díky ní zlepšujete. Ukážete, proč je důležitá a jak je důležité jí dávat a taky přijímat.

To funguje i ve firmách. Je jedno, zda je to nadnárodní firma nebo s.r.o. o pěti zaměstnancích. Pokud chcete, aby lidé ve vaší firmě dávali zpětnou vazbu, tak ji musíte dávat předně vy! Jít příkladem. To funguje nejvíce, fungovalo a vždy fungovat bude.

Správné dávání zpětné vazby se zdá jednoduché, ale je to tak trochu umění a ne vždy funguje. Je super skvělé dávat zpětnou vazbu, ale rozhodující je nakonec ten, kdo ji přijímá, protože jen ten rozhodne:

  1. co si z ní vezme,
  2. jaký pocit z ní bude mít,
  3. co s ní udělá.

Ale hlavně jen on s ní něco ve svém jednání může skutečně udělat.

Zpětnou vazbu má mnoho lidí spojenou s negativitou, protože možná třeba už mnohokrát zažili „zpětnou vazbu“, která jim nebyla ani trochu příjemná, protože její přijímání je taky tak trochu umění. Ne vždy máte sílu s tím něco dělat, protože možná ztratíte ideály, které jste si vytvořili. Budete zmateni ve vnímání svého okolí nebo zmateni z toho, jak vás okolí vnímá.

Zkuste však brát zpětnou vazbu, jako něco, co vás může posunout, protože tohle má být cílem zpětné vazby, i když je podána třeba špatnou formou. Není to něco, co vám má ukázat, jak jste neschopní a nic neumíte, či jste ztracený případ. Nejste! Na každé zpětné vazbě je totiž něco pravdy. I kdyby bylo 90 % nepravdy, a vy jste si toho byli dobře vědomi, tak právě i těch 10 % vás může posunout. Zaleží to jen na vás. Vy rozhodujete, co si z ní vezmete a zda ji vůbec přijmete. Ano, občas to není lehké, ale právě bolest nás posune nejvíce. Je to tvrdé, ale je to pravda. Nesnažte se tu bolest oddalovat, nepřijímat. Naučte se tu bolest poznávat a berte ji samotnou jako motivaci k jejímu překonání.

Sheila Heen je člověk, který studuje zpětnou vazbu už přes 20 let a učí, jak ji správně dávat a přijímat. Je to opravdová specialistka na zpětnou vazbu. Podle ní je zpětná vazba na křižovatce dvou lidských potřeb:

  1. Učení a růst – seberealizace
  2. touha být přijati takoví, jací jsme.

A o tom to je.

Takže si to shrneme:

Kritika může být zbraň  hromadného ničení, ale správná zpětná vazba je atomový kryt. Nebojte se dávat zpětnou vazbu, ale ryzí zpětnou vazbu, kterou lidé ocení.

Jaký typ zpětné vazby máte rádi vy? Znáte jiné způsoby jejího dávání nebo přijímání? Napište o tom do komentářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz