Článek
Pokud se půjdeme podívat na pamětní desku hrdinských letců, kteří zahynuli během bojů proti nacistickému režimu v řadách RAF, zaujme nás jedno prázdné místo. Mezi více než pěti sty jmény Čechoslováků bylo totiž jedno z nich dodatečně odstraněno. Kdysi na tomto místě bylo jméno Augustina Přeučila, letce RAF v hodnosti Flight Sergeanta, který krátce sloužil u stíhací perutě a byl pomocným instruktorem na letišti v Unsworthu.
Jedna z mála fotografií Augustina Přeučila
Záhadné zmizení
Při jednom z cvičných letů 18. září 1941 Přeučil oznámil svému polskému žákovi ve druhé stíhačce problémy s letounem, z velké výšky prudce klesl až k hladině oceánu a od té doby byl nezvěstný. Všichni jej proto považovali za mrtvého a jeho jméno vytepali na mosaznou desku nesoucí jména Čechoslováků, kteří padli v bojích za svobodu.
Augustin Přeučil však nezahynul. Prudký pád těsně nad hladinou oceánu vybral a pokračoval směrem k okupované Belgii. Tam prolétl nad německými pobřežními protileteckými bateriemi a s prázdnými nádržemi nouzově přistál. Jeho letadlo Hurricane skončilo v Berlínském muzeu ukořistěné techniky. Celá tato Přeučilova akce byla koordinovaná s nacisty.
Nacisté po Přeučilovi chtěli, aby ukořistil zcela stíhací letoun Hurricane typu Mk.IIC, což byla tehdy technologická novinka. Přeučil však mylně unesl pouze Hurricane Mk.I, který byl nacistům v té době už dobře známý.
Slitování neměl s nikým
Po nouzovém přistání poblíž Bastogne se mu místní s přesvědčením, že se jedná o britského pilota, snažili pomoci. On je však místo útěku do jednoho udal. Nacisté díky tomu zatkli dohromady čtyři osoby, z nichž byli dva lidé (Leon Charlier a Amand Durand) popraveni v koncentračních táborech. Nešlo však zdaleka o první ani poslední oběti Přeučilova udavačství.
V době, kdy byl Přeučil v Anglii prohlášen za mrtvého, nacházel se v říšském ústředí gestapa, kde ochotně Němcům sdělil veškeré podrobnosti o britském letectvu a vojenských objektech v Anglii. Koncem září 1941 se vrátil do Prahy, kde si v pražském sídle gestapa v Petschkově paláci vyzvedl odměnu 10 tisíc říšských marek a podepsal vázací akt placeného konfidenta.
Konfidentem se stal mnohem dříve
Augustin Přeučil se stal agentem gestapa už v roce 1939. Bylo to nedlouho poté, co se neúspěšně pokusil uprchnout za hranice za pomoci brazilského víza. Coby konfident byl mimořádně aktivní. Nejdříve v Polsku infiltroval formující se československé jednotky a podával o nich do Protektorátu informace poštou.
Se svou jednotkou později odešel do Francie, kde pokračoval ve špionské práci. Po porážce Francie odešel v koordinaci s německými tajnými službami do Velké Británie a sloužil zde u 43. a 605. stíhací perutě RAF. Nakonec skončil právě jako letecký instruktor u výcvikové jednotky 55. OTU na letišti v Unsworthu. Kázeňsky byl během všech svých anabází hodnocen velmi negativně. Oddával se prý zahálce a hraní karet.
Petschkův palác byl za Protektorátu sídlem gestapa. Přeučil se zde musel cítil doslova jako doma. Udával všechny, včetně dalších konfidentů.
Až do konce války udával v Protektorátu
Odměna, kterou si přeučil za únos letounu RAF převzal, by dnes odpovídala více než deseti milionům korun. V práci pro gestapo ale i poté pokračoval a novým cílem jeho provokací se stal domácí odboj. Donášel na své sousedy i známé a působil například v Malé pevnosti Terezín, kde byl nasazen jako fiktivní vězeň. I tam ochotně udával, například svého holiče Josefa Vitejčka za to, že poslouchal zahraniční rozhlas.
Přeučil se neštítil spolupracovat ani při výsleších zajatých československých letců, kteří byli odvlečeni do Prahy. Kooperoval i s dalšími známými nacistickými konfidenty, kterými byli například Karel Čurda nebo Viliam Gerik. Právě Gerika ale Přeučil údajně také udal, protože podle něj spolupracoval s gestapem příliš vlažně. Za to byl nacisty znovu odměněn. Přeučil patřil mezi nejhorší udavače, pokud nebyl tím úplně nejhorším. Dodnes není jasné, kolik lidí bylo jeho vinou zavražděno nebo vězněno.
Po válce svou minulost neutajil
Když druhá světová válka skončila, smyčka kolem Přeučila se začala rychle utahovat. Tento známý udavač byl zatčen a začala přibývat svědectví, která skládala mozaiku toho, jak obludných rozměrů dosáhla jeho udavačská činnost. V pondělí 14. dubna 1947 nad ním pětičlenný senát Mimořádného lidového soudu v Praze vynesl rozsudek. Trest smrti provazem. Poprava byla vykonána ještě téhož dne na dvoře pankrácké věznice. Příběh jednoho z největších zrádců v dějinách Československa se tím uzavřel. Jeho obětem už to však bohužel život nevrátilo.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Augustin_P%C5%99eu%C4%8Dil
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kdyz-zlo-melo-jmeno/r~fab998f4734711ed8d680cc47ab5f122/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hawker_Hurricane
https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-prazane/709815/nacistum-udal-koho-mohl-vlastni-mamu-privedl-do-blazince-po-valce-cekala-augustina-preucila-32-opratka.html
