Článek
Když se řekne Jáchymov, většině lidí se zřejmě vybaví peklo komunistických lágrů. Smutná kapitola tohoto města však započala už s koncem druhé světové války, kdy byli odsunuti sudetští Němci. Vyhnáním lidí, kteří zde žili po několik generací, nastal všeobecný úpadek do té doby významného a prosperujícího centra hornictví. Nástup komunistů k moci byl už jen další hřebíček do rakve. Jáchymov se s následky tohoto složitého období vyrovnává dosud.
Toto město má však za sebou také mnohem světlejší historii. Tu dodnes připomíná například městská památková zóna se zbytky významných historických domů. Díky slavné těžařské historii se může Jáchymov pochlubit také tím, že byl svého času druhým nejlidnatějším městem Českého království, dal jméno dolaru a Marii Curie-Skłodowské pomohl získat Nobelovu cenu, když v místní uranové rudě nalezla prvek radium.
Na počátku bylo stříbro
Počátky Jáchymova sahají až do roku 1300, kdy byla v těchto místech založena osada Conradsgrün. Kolonizační činností se o to zasloužili premonstráti z kláštera v Teplé. Z tohoto období pochází také první písemná zmínka o obci, která byla nazvána podle Konráda Wohlsbugského, správce Východofranské marky sídlícího v Chebu. Už tehdy stál v Conradsgrünu železný hamr a probíhala zde nevýznamná těžba stříbra.
Dnešní město Jáchymov založil Štěpán Šlik v roce 1516 na troskách zaniklého Conradsgrünu. V té době totiž bylo objeveno velké naleziště stříbra, které městu zařídilo obrovský vzestup. Šlikové ve velkém rozběhli těžbu a u dolů bylo ještě téhož roku postaveno na 400 domů. V roce 1517 město také dostalo svůj název podle svatého Jáchyma, tedy Sankt Joachimsthal.
Rod Šliků se stal díky Jáchymovu jedním z nejbohatších v Českém království
Sláva a význam města rostl velmi rychle. V roce 1520 tak získal hraběcí rod Šliků mincovní právo a Jáchymov byl králem Ludvíkem Jagellonským povýšen na svobodné horní město. Protože tak důležité centrum těžby stříbra bylo potřeba také chránit, nad městem vyrostl Šlikovský hrádek.
Nejslavnějším produktem z místního stříbra byl Jáchymovský tolar. Ražen byl v místní královské mincovně, poprvé byl však vyražen zřejmě už rok před královským svolením, a to ve sklepech šlikovského hrádku. Mince měly hmotnost kolem trojské unce.
Rozvoj stříbrných dolů udělal z hraběcího rodu Šliků jeden z nejbohatších v Českém království. Hrabě Štěpán Šlik se však z tohoto bohatství dlouho netěšil. V bitvě u Moháče padl v boji proti Turkům a král Ferdinand I. vrátil udělené mincovní privilegium pod výhradní správu Koruny. Šlikové poté sice ještě razili mince jako zmocněnci jménem krále, ale po roce 1528 byla ražba šlikovského tolaru ukončena.
Rychlý pád z vrcholu
Smrt Štepána Šlika ani konec ražby šlikovského tolaru Jáchymovu prosperitu nevzala. Naopak. Růst města pokračoval a roku 1535 v Jáchymově stálo kolem 1200 domů a žilo kolem 18 000 obyvatel. To z něj dělalo po Praze druhé nejlidnatější město Českého království. Brzy však měly přijít horší časy.
Hlavní zásoby stříbra totiž začaly docházet, a tak roku 1601 v Jáchymově nestálo už ani 500 domů a počet obyvatel klesl asi na 2000. Zanikla především provizorní hornická obydlí. Šlikové se navíc dostali do konfliktu s Habsburky a po zapojení do dvou stavovských povstání přišli o velkou část majetku včetně Jáchymova. Nejslavnější příslušník rodu Jáchym Ondřej Šlik byl po bitvě na Bílé hoře popraven. Kvůli následné rekatolizaci Jáchymova raději odešlo množství protestantských obyvatel a horníků do nedalekého Saska.
V hlavní roli uran
V 19. století už těžba stříbra zdaleka nedosahovala dřívějšího objemu, ale stále byla poměrně významná. Tak jako samotné město, které bylo sídlem okresní správy, okresního soudu a horní a hutní správy. Vedle stříbra se však dostávaly do předmětu zájmu také nikl, bismut a uranová ruda. Právě v jáchymovské uranové rudě objevila Marie Curie-Skłodowská prvek radium, za což později získala Nobelovu cenu.
Právě uran však nakonec Jáchymovu přinesl zkázu. Nejdříve se o něj začali zajímat nacisté, kteří jej využívali pro své jaderné projekty. V dolech už tehdy využívali politické vězně, kteří byli drženi v přilehlých pracovních táborech. Největší úpadek a období temna však nastalo až po skončení druhé světové války. S vyhnáním německých obyvatel Jáchymov přišel o svou identitu. Původní obyvatele nahradili lidé bez vztahu k místní krajině a s hlavním cílem bezpracného obohacení. Komunisté si po uchvácení moci navíc velmi rychle osvojili nacistické metody a z jáchymovských uranových dolů udělali místo pro likvidaci politicky nepohodlných.
Míra devastace města byla obrovská
Za celou temnou dobu komunismu se také dramaticky snížil počet obyvatel Jáchymova a bylo zbořeno nebo poničeno množství památkově cenných staveb. Míru devastace do té doby výstavního města jen dokreslují statistiky, podle kterých v roce 1930 stálo v Jáchymově 926 domů a žilo 5954 obyvatel, v roce 1991 už to bylo jen 622 domů a 2456 obyvatel. V roce 1957 Jáchymov přišel i o železniční trať.
Z tohoto nedávného vývoje se Jáchymov vzpamatovává dodnes. Stačí se projít po jeho ulicích, vidět stav některých kdysi výstavních domů a člověku dojde, jak težké období má toto slavné město za sebou.