Článek
Počátek tragických událostí u Krásné Lípy v Krušných horách můžeme hledat v nedalekém Nejdku. Tam podle dobových zvěstí uprchla skupina německých důstojníků ze zajateckého tábora. Okamžitě po nich bylo vyhlášeno pátrání, které směřovalo právě do Krásné Lípy, kde měl jeden z uprchlých německých vojáků rodinu. Revoluční gardy zde ale ani při rozsáhlých domovních prohlídkách nikoho nenašly.
Záminkou k vraždění bylo smyšlené obvinění
Gardisté se tak rozhodli si alespoň vybít zlost z neúspěšného pátrání. Vybrali si k tomu celkem deset mužů, kteří byli v Krásné Lípě a nedaleké osadě Milíře nejváženější nebo vykonávali důležité funkce. Zatčeni proto byli například i starostové obou zmíněných obcí. Všichni byli obviněni z domnělých zločinů, které ale nebyly nikdy prokázány. S největší pravděpodobností tak šlo o pouhou smyšlenou záminku.
To, co nastalo, dokazuje bezprecedentní míru nenávisti a bezpráví, která panovala v českém pohraničí po skončení druhé světové války. Sudety tehdy připomínaly spíše Divoký západ, než území civilizovaného státu. Zatčení muži byli nejdříve celou noc bestiálně mučeni. Ráno je komando Revolučních gard odvleklo do nedalekého lesa, kde si nejdříve museli sami vykopat hroby. Poté byli všichni nemilosrdně postřílení a zahrabáni do připravených hrobů.
Do dnešních dnů na místě masakru stojí památná lípa, která byla němým svědkem poválečných událostí.
Oběti se dočkali pomníčku až po Sametové revoluci
Přestože zastřelení Němci byli zcela nevinní, pachatelé zločinu vyvázli bez trestu. Komunisté poválečné události z Krásné Lípy zametli pod koberec a tajili, tak jako u všech podobných případů. Podle některých pramenů sice zavraždění byli řadovými členy NSDAP, ani to by ale nebyl důvod pro krutou popravu bez soudu a nemůže to být ani záminkou pro uplatňování kolektivní viny.
Až po roce 1989 se objevily snahy vybudovat obětem masakru pomník, což by koneckonců měla být samozřejmost tak, jako v případě Čechů zavražděných nacisty. V čele těchto snah byla dcera zavražděného starosty, Theresia Seidel. Nakonec se výstavbu pietního místa i za podpory části místních podařilo prosadit a na slavnostní odhalení dorazily i dvě stovky místních rodáků a jejich potomků.
Skromný pomníček na památku nevinným zavražděným Němcům. Můžeme si na něm přečíst jména obětí.
Nešlo o ojedinělý exces
O tom, že masakr v Krásné Lípě nebyl v poválečném období výjimkou, svědčí i bádání historiků. Například historik Tomáš Staněk uvádí ve své publikaci, že v letech 1945–1946 přišlo o život v důsledku diskriminačního zacházení 24 až 25 tisíc Němců. Mezi nejhorší zvěrstva spáchané Čechy na Němcích patří Brněnský pochod smrti nebo masakr v Postoloprtech, kde se dali mrtví počítat v tisících.
Jde o obrovskou kaňku v naší historii. Češi, kteří měli být po válce v pozici spravedlivých, se ve svém chování neváhali snížit na úroveň Gestapa. Revoluční gardy, které spáchaly i zvěrstva v Krásné Lípě byly navíc nechvalně proslulé už ve své době. Přezdívalo se jim kvůli problematickému chování Rabovací gardy. V jejich řadách byli i konfidenti gestapa, kteří chtěli revoluční činností očistit svoji problematickou minulost.
