Článek
Státní vyznamenání by měl prezident udělovat lidem, kteří vynikají svými občanskými zásluhami, pomáhají budovat a udržovat demokracii, podíleli se na boji proti totalitě, vynikají svými sportovními výsledky nebo jednoduše vyčnívají jinými hrdinskými nebo chvályhodnými činy.
Zejména za prezidentování Miloše Zemana jsme místo toho byli zvyklí na to, že vyznamenání dostávali spíše jeho kamarádi a podporovatelé. Současný prezident Petr Pavel to může nejen napravit, ale dokonce začít oceňovat i osobnosti, které z nějakých důvodů u části společnosti nejsou zrovna populární a přesto by si ocenění zasloužili. S bratry Mašíny to zřejmě v rámci jeho funkčního období nevyjde, ale jsou zde i další lidé, kteří sice mají zásluhy, ale část lidí je z politických důvodů nenávidí.
Výjimečný člověk, který se snaží o smíření
Jedním z takových adeptů na státní vyznamenání je i Bernd Posselt, německý novinář, politik a předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Už roky se snaží o sbližování Čechů a sudetských Němců, za což mu Petr Pavel také nedávno poděkoval. Posselt tím dokonale ilustruje snahu o smíření a zakopávání příkopů mezi oběma historicky blízkými národy.
Je však mnohými lidmi stále neoblíbený. Je to možná určité dědictví z doby komunismu, kdy byli sudetští Němci označováni za revanšisty. Realita je přitom taková, že sudetští Němci už dávno své ukradené majetky ani finanční kompenzace nepožadují. Sudetoněmecké krajanské sdružení kvůli tomu změnilo své stanovy a vyškrtlo z nich snahu o „znovunabytí domova“.
Návrh na vyznamenání prezidentovi přišel
Posselt byl navíc letos na státní vyznamenání opravdu navržen. Konkrétně na udělení Medaile za zásluhy, což je nižší státní vyznamenání. Návrh prezidentovi zaslal poslanec z jižních Čech, Šimon Heller. K návrhu uvedl jako důvod zásluhy ke sblížení Čechů a sudetských Němců.
To, že nejde o žádnou zcestnou myšlenku, dokazuje i fakt, že v minulosti už obdržel Medaili za zásluhy například Ferdinand Seibt. Tento německý historik se celý život zabýval česko-německými vztahy, včetně vzájemných konfliktů.
Se sudetskými Němci nás pojí dlouhá historie
Proti vyznamenání Posselta se nejčastěji staví lidé, kteří se pevně staví za Benešovy dekrety a Sudety pro ně jsou uzavřená kapitola. Například Tomio Okamura, který reprezentuje postoj mnoha svých voličů. Tito lidé přitom zapomínají na fakt, že němečtí osadníci na území Česka žili už od středověku. Tím pádem nejde o žádné nepřátelské cizáky a k Česku mají silné historické vazby.
Sudetští Němci v historii osidlovali nejčastěji místa s náročnými klimatickými podmínkami, jako například hornaté české pohraničí. Přátelské vzájemné soužití s Čechy skončilo až v 19. století kvůli nacionální zabedněnosti obou stran. Ve stínu událostí spojených s nástupem nacismu často zapomíná na to, že také Češi se k sudetským Němcům před druhou světovou válkou nechovali vždy nejlépe.
Budování vztahů je hodno vyznamenání
Sudetoněmecký landsmanšaft v čele s Berndem Posseltem však už do těchto starých ran sůl nesypou. Dlouhodobě se snaží o přesný opak - tedy smíření. Také proto pořádá Sudetoněmecké dny, které připomínají to dobré ze společné historie a na které jsou pravidelně zváni i čeští politici.
Zahojení všech ran z minulosti bude zřejmě možné až s příchodem dalších generací. Je však jisté, že Bernd Posselt tomuto úkolu zasvětil život. Jeho práce přitom není důležitá jen pro Němce, ale také pro Čechy. I když si to možná někdy neuvědomujeme. Uvědomovat si a hlavně náležitě ocenit by to měli alespoň naši politici. Doufejme tedy, že příští rok už prezident Petr Pavel vyznamenání Posseltovi udělí.