Článek
Státní vyznamenání by měl prezident udělovat lidem, kteří vynikají svými občanskými zásluhami, pomáhají budovat a udržovat demokracii, podíleli se na boji proti totalitě, vynikají svými sportovními výsledky nebo jednoduše vyčnívají jinými hrdinskými nebo chvályhodnými činy.
Zejména za prezidentování Miloše Zemana jsme místo toho byli zvyklí na to, že vyznamenání dostávali spíše jeho kamarádi a podporovatelé. Současný prezident Petr Pavel to může nejen napravit, ale dokonce začít oceňovat i osobnosti, které z nějakých důvodů u části společnosti nejsou zrovna populární a přesto by si ocenění zasloužili. S bratry Mašíny to zřejmě v rámci jeho funkčního období nevyjde, ale jsou zde i další lidé, kteří sice mají zásluhy, ale část lidí je z politických důvodů nenávidí.
Výjimečný člověk, který se snaží o smíření
Jedním z takových adeptů na státní vyznamenání je i Bernd Posselt, německý novinář, politik a předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Už roky se snaží o sbližování Čechů a sudetských Němců, za což mu Petr Pavel také nedávno poděkoval. Posselt tím dokonale ilustruje snahu o smíření a zakopávání příkopů mezi oběma historicky blízkými národy.
Je však doslova proklínaný lidmi, kteří dosud živí nenávist vůči sudetským Němcům. Je to určité dědictví z doby komunismu, kdy byli tito Němci označováni za revanšisty. Realita je přitom taková, že sudetští Němci už dávno své ukradené majetky ani finanční kompenzace nepožadují. Sudetoněmecké krajanské sdružení kvůli tomu změnilo své stanovy a vyškrtlo z nich snahu o „znovunabytí domova“.
Návrh na vyznamenání prezidentovi přišel
Posselt byl navíc letos na státní vyznamenání opravdu navržen. Konkrétně na udělení Medaile za zásluhy, což je nižší státní vyznamenání. Návrh prezidentovi zaslal poslanec z jižních Čech, Šimon Heller. K návrhu uvedl jako důvod zásluhy ke sblížení Čechů a sudetských Němců.
To, že nejde o žádnou zcestnou myšlenku dokazuje i fakt, že v minulosti už obdržel Medaili za zásluhy například Ferdinand Seibt. Tento německý historik se zabýval česko-německými vztahy, včetně vzájemných konfliktů.
Se sudetskými Němci nás pojí dlouhá historie
Proti vyznamenání Posselta se nejčastěji staví lidé, kteří sudetské Němce stále nenávidí a považují je za nepřátele. Zapomínají přitom na fakt, že němečtí osadníci na území Česka žili už od středověku. Tím pádem je dost možné, že někteří sudetští Němci jsou stále více spojeni s Čechy, než jejich dnešní kritici. Ani desítky let vyhnanství totiž nemohly zpřetrhat veškeré vazby.
Sudetští Němci v historii osidlovali nejčastěji místa s náročnými klimatickými podmínkami, jako například hornaté české pohraničí. Přátelské vzájemné soužití s Čechy skončilo až v 19. století kvůli nacionální zabedněnosti obou stran. Ve stínu událostí spojených s nástupem nacismu často zapomíná na to, že také Češi se k sudetským Němcům stavěli před druhou světovou válkou nepřátelsky a přezíravě.
Budování vztahů je hodno vyznamenání
Sudetoněmecký landsmanšaft v čele s Berndem Posseltem však už do těchto starých ran sůl nesypou. Dlouhodobě se snaží o přesný opak - tedy smíření. Také proto pořádá Sudetoněmecké dny, které připomínají to dobré ze společné historie a na které jsou pravidelně zváni i čeští politici.
Zahojení všech ran z minulosti bude zřejmě možné až s příchodem dalších generací. Je však jisté, že Bernd Posselt tomuto úkolu zasvětil život. Jeho práce přitom není důležitá jen pro Němce, ale také pro Čechy. I když si to možná někdy neuvědomujeme. Uvědomovat si a hlavně náležitě ocenit by to měli alespoň naši politici. Doufejme tedy, že příští rok už prezident Petr Pavel vyznamenání Posseltovi udělí.