Hlavní obsah
Aktuální dění

Jaderná pohroma na dosah? Jaký je aktuální stav jaderné elektrárny v Záporoží?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay

Chladící věže jaderné elektrárny

Před několika dny přišla ukrajinská zpravodajská služba s informací, že na střechu jaderné elektrárny v Záporoží umisťují Rusové objekty, které se podobají výbušninám. Následkem toho došlo ke znepokojení občanů. Jak je tomu však ve skutečnosti?

Článek

Co je vlastně Záporožská jaderná elektrárna?

Záporožská jaderná elektrárna je největší jadernou elektrárnou v Evropě, podle elektrického výkonu se jedná o pátou největší na světě a produkuje více než pětinu elektrické energie, která se na Ukrajině vyrobí. Objekt, který se nachází na břehu řeky Dněpr na jihovýchodě Ukrajiny, je od roku 2022 v držení Ruska. Konkrétně leží na východním břehu řeky Dněpr, které je aktuálně kompletně Ruskem okupováno. Levý břeh je naopak v držení Ukrajiny. Bez nadsázky lze říci, že se v současnosti jedná o jeden z nejsledovanějších objektů na světě.

Situace elektrárny v probíhajícím konfliktu

Stav elektrárny je otázkou, která je ve veřejném prostoru, ale i mezi odborníky, vysoce aktuální, a to od samotného počátku ruské invaze na Ukrajinu. Leckoho v této souvislosti napadnou dvě slova: „Fukušima“ a „Černobyl“. Co se týče tragédie v Černobylu, tak se obdobného scénáře není třeba obávat. Okolnosti výbuchu v roce 1986 byly značně odlišné. V Záporoží však visí na vlásku tragédie, ke které došlo v roce 2011 ve Fukušimě, tedy obrovská kontaminovaná (zakázaná) zóna o rozloze přibližně 52.000 fotbalových hřišť.

Aktuální situace v Záporoží

Zvýšený zájem o Záporožskou elektrárnu „oficiálně“ odstartoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kdy na svém Twitteru uvedl, že ukrajinské zpravodajské služby mají informace o tom, že na střechu Záporožské elektrárny umisťují ruští vojáci zařízení, která se podobají výbušninám.

K vyjádření došlo i z ruské strany, kdy podle RIA Novosti poradce šéfa ruského koncernu Rosenergoatom prohlásil, že Ukrajina plánuje na elektrárnu zaútočit pomocí dronů a „vysoce přesných zbraní“.

Situaci vnímají vážně zejména lidé na Ukrajině. Lidé v okolí elektrárny jsou v podstatě neustále připravováni na katastrofu a mít při sobě jódové tablety se již stalo běžností. Obavám přispívají i zprávy, že ruské jednotky se stahují z elektrárny, což jen posiluje domněnky o záměru Rusů vyhodit elektrárnu do povětří.

Co by znamenal únik radiace pro Česko?

Na prvním místě je dobré připomenout, že jaderná elektrárna není domeček z karet a při její výstavbě se počítá s celou řadou katastrof a pro způsobení poškození je třeba vynaložit velkého úsilí. Jaderná elektrárna by měla kupříkladu odolat i pádu letadla. V současné situaci je však klíčové zachovat klid a informace čerpat pouze od prověřených a odborných zdrojů.

Ale co je nejdůležitější - není třeba se obávat. Česko chrání vzdálenost od jaderné elektrárny. I v případě, že by došlo ke zvýšení úrovně radiace, neznamená to ihned ohrožení. Je nutno mít na paměti, že disponujeme velmi citlivými senzory na snímání úrovně radiace. Tyto senzory zaznamenaly například i zvýšenou radiaci po nehodě ve Fukušimě. To však rozhodně neznamenalo nebezpečí pro obyvatele Česka.

Nehoda v Záporoží by byla skutečnou katastrofou, ale zejména pro Ukrajinu. V České republice se není třeba obávat a propadat panice. Státní úřad pro jadernou bezpečnost tak například varuje před používáním jódových tablet, které mohou být při špatném použití zdraví nebezpečné. Úřad taktéž zdůrazňuje, že v případě potřeby použití jódových tablet vydá pokyny centrálně odborná autorita.

Jaké dávky radiace běžně dostáváme?

Dávky ionizujícího záření se měří pomocí jednotky, která se nazývá Sievert. Tato jednotka je konstruována tak, aby u člověka po absorbování 1 Sieverta došlo ke zvýšení pravděpodobnosti rakoviny o 5,5 %.

V průměrném pražském bytě je člověk vystaven ročně 1,3 milisiervertu za rok. To znamená, že by člověk musel v daném bytě žít 700 let, aby se pravděpodobnost rakoviny zvýšila o 5,5 %.

Například v okolí Černobylu se dávky pohybují cca na desetinásobné úrovni radiace. Násobně vyšším dávkám radiace se běžně vystavujeme i při cestování v letadle.

Není třeba se obávat

Ačkoliv pro Ukrajinu je Záporožská jaderná elektrárna jednou z největších hrozeb, pro Česko by i případná katastrofa nepředstavovala nebezpečí. Jako „modelový“ příklad nám může sloužit nehoda ve Fukušimě, kde i nejpřísnější stanoviska uváděla, že bezpečná zóna je 80 km od samotné elektrárny. Záporožská elektrárna je o poznání dále a rozhodně se nejedná o ohrožení pro Česko.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz