Jak Bělorusko brnká na strunu války

Že největší bezpečnostní hrozbou pro evropský a světový mír je v současnosti Ruská federace, jsme měli příležitost poznat již všichni. Pozornost se také často stáčí na Čínu a její imperialistické ambice. Ve stínu těchto dvou hegemonů mezinárodní politiky tak často zůstává jeden z posledních zbývajících spojenců Ruska. Bělorusko. Země, v jejíž čele je od roku 1994 Alexandr Lukašenko, známý též jako poslední evropský diktátor.

O stavu Běloruska si zřejmě nikdo neděláme iluze. Na první pohled se jedná o zaostalou zemi. HDP na obyvatele v Bělorusku dosahuje 7.900 dolarů a ve výši HDP na obyvatele se pohybuje mezi zeměmi jako je Gabon a Botswana. Pro srovnání - HDP na obyvatele v Česku je 3,5 krát vyšší. Dále hrubé porušování lidských práv, únos letadla při mezinárodním letu nebo odsouzení Světlany Tichanovské, soupeřky Lukašenka při posledních prezidentských volbách, na 15 let ve vězení. Nehledě na to, že se obecně má za to, že Tichanovská tyto volby vyhrála. To je však jen krátký výčet běloruských aktivit. A nebýt současného vojenského konfliktu v Evropě, bylo by Bělorusko v hledáčku zejména lidskoprávních organizací.

Impulz pro zaměření pozornosti od širšího spektra pozorovatelů vzbudila v poslední době rebelie Wagnerovců pod vedením Jevgenije Prigožina. S ním podle oficiálního vyjádření Kremlu uzavřel běloruský vůdce dohodu o ukončení ozbrojeného povstání. To, že realita byla diametrálně odlišná, nechme stranou. Osudy žoldáků z Wagnerovy skupiny byly zpočátku nejasné, nicméně někteří se přesunuli do Běloruska, kde měli trénovat běloruské jednotky. Od té doby se však daly věci do pohybu.

A zvýšenou pohotovost nyní hlásí Polsko, Lotyšsko a Litva. Tři z pěti sousedů Běloruska. Čtvrtým a pátým sousedem je Ukrajina a Rusko. Důvody pro zvýšenou pohotovost servíruje Bělorusko samo. Před pár dny narušily běloruské vrtulníky vzdušný prostor Polska se záměrem provokace a eskalace. Silné znepokojení vyjadřuje i Litva a přítomnost Wagnerovců v Bělorusku považuje za vážnou hrozbu pro bezpečnost země.

Podle Tymofeje Mylovanova, poradce administrativy Volodymyra Zelenského, v současnosti polské bojové vrtulníky hlídkují na hranici mezi Polskem a Běloruskem s povolením pálit bez váhání. Zvýšenou aktivitu můžeme pozorovat i na lotyšsko-běloruské hranici. Právě sem směřují svoji pozornost i lotyšské ozbrojené síly, zejména z obavy před konfliktem ze strany Wagnerovců. Navíc Polsko i Lotyšsko vytvořilo společný mechanismus, který v případě zvýšené eskalace na hranicích umožní společné uzavření hraničních přechodů s Běloruskem.

Trpělivost s Běloruskem dochází už i v Evropské unii. Evropská rada nově zavedla balíček sankcí. Ten se má kromě desítek osob týkat i zákazu vývozu technologií pro letectví a kosmický průmysl a zákazu prodeje a dodávek střelných zbraní a střeliva. A to vše za podpory české diplomacie.

Česko plně podporuje další posilování sankčního tlaku na Bělorusko kvůli porušování lidských práv a účasti na ruské agresi proti Ukrajině. Vítáme rozhodnutí Rady EU rozšířit již zavedené sankce proti Bělorusku a budeme dbát na jejich dodržování.

Tento další balík sankcí je další jasným stanoviskem, co si Evropa o počínání Minsku myslí. A je nejvyšší čas vyslat jasný vzkaz. Zvláště v situaci, kdy ukrajinská bezpečnostní služba přišla s tvrzením, že Rusko plánuje i za pomoci Wagnerovců sabotáž běloruské rafinérie a obvinit z útoku Ukrajinu. Cíl je jasný. Vtáhnout Bělorusko plnohodnotně do války.

Situace na běloruských hranicích se vyostřuje s každým dalším dnem. Pro evropské země je to další výzva. Jednoznačně ukázat Bělorusku, ať co nejrychleji pustí nohu z plynu. A společně můžeme doufat, že si Bělorusové uvědomí, co je v sázce a do jakého maléru jejich země míří.