Zvýšení rodičovského příspěvku je drahá chyba

Na úvod bychom si měli ujasnit, co je to přesně rodičovský příspěvek a jak funguje. Rodičovský příspěvek je ve zkratce dávka pro rodiče, který pečuje o dítě. Tuto dávku může rodič čerpat až do vyčerpání celkové částky 300.000 Kč, v případě dvojčat pak do částky 450.000 Kč.

Výše rodičovského příspěvku se naposledy změnila v lednu 2020, kdy se rodičovský příspěvek zvýšil o 80.000 Kč a u vícerčat o 120.000 Kč na hodnoty, které platí dodnes. Rodičovský příspěvek je pak možné čerpat nejdéle do 4 let věku dítěte.

Současný vládní návrh na zvýšení rodičovského příspěvku aktuálně projednali poslanci a v prvním čtení návrh podpořili. Dali tak souhlas s návrhem na zvýšení rodičovského příspěvku o 50.000 Kč na novou částku ve výši 350.000 Kč a u vícerčat o 75.000 Kč na 525.000 Kč.

Zvýšení rodičovského příspěvku se bude týkat jen dětí, které se narodí od 1. 1. 2024 s tím, že doba pobírání dávky bude zkrácena ze současných 4 let na 3 roky.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) budou činit náklady na zvýšený rodičovský příspěvek

Ze strany opozičního ANO a SPD samozřejmě ihned zazněly populistické návrhy, které by, jak je již zvykem, znamenaly ještě větší rozhazování peněz. Konkrétně by tyto strany navýšily příspěvek o 100 tisíc místo o 50 tisíc korun, a současně by se zvýšení příspěvku mělo týkat již narozených dětí. Opozice také žádá, aby se příspěvek pravidelně valorizoval.

Je to zřejmě nepopulární názor, ale rodičovský příspěvek by se rozhodně zvyšovat neměl. To, že deficity státního rozpočtu nabraly v posledních letech až děsivou trajektorii, si zřejmě uvědomuje každý problematiky znalý člověk. Než samotná výše deficitů je však alarmující jejich struktura. V roce 2022 příjmy státního rozpočtu očištěné o evropské prostředky pokryly pouze mandatorní a kvazimandatorní výdaje. Jinými slovy - tyto příjmy pokryly pouze ty výdaje, k jejichž vyplacení se stát zavázal. Jedná se například o starobní důchody nebo pojistné za státní pojištěnce. Na všechny ostatní výdaje si musí stát půjčovat.

Poslední, co v této chvíli potřebujeme, je tak dále zvyšovat povinné výdaje státu. A shodou náhod je rodičovský příspěvek jedním z dalších příkladů takového povinného výdaje. Proto to není tak, že bych nepřál podporu rodičům, ale zkrátka si to nemůžeme dovolit.

Ještě bych pro zvýšení rodičovského příspěvku měl pochopení, kdyby se našla úspora někde jinde. Chceme zavést nový výdaj? Dobrá, ale jen tehdy, pokud ušetříme dvakrát tak velkou částku jinde. Alokujeme peníze tam, kde jsou potřeba s tím, že navíc snížíme výši deficitu. Win-win situace. To se zde ale neděje.

Musím uznat, že kvituji snahy vlády alespoň dílčím způsobem krotit rostoucí deficity rozpočtu. Vidina vlády pod taktovkou Andreje Babiše, řídící se rčením „po nás potopa“, je pro mě o dost děsivější, než vše, co vymyslí současná vládní garnitura. Ale musím si pak položit otázku, jestli snahy vlády o redukci deficitů nejsou jen bojem s větrnými mlýny, když na jedné straně vláda hrdě představuje úspory v rozpočtu, aby záhy začala výdaje pro další roky zvyšovat.

Ještě hůře se pak komentují návrhy opozice. Konkrétně SPD prosazuje zvýšení příspěvku minimálně o 100 tisíc, namísto navrhovaných 50 tisíc korun. Pozadu nezůstává ani ANO, které by aplikovalo zvýšený příspěvek i na rodiny, kterým se již narodilo dítě. V návrzích opozice nehledejte nic jiného, než je populismus ve smyslu „když ty pět, tak já deset“. Nemá smysl se jimi zabývat.

Současný stav státního rozpočtu si zvyšování rodičovského příspěvku zkrátka nemůže dovolit. Veškeré peníze, které rodiče obdrží, jsou peníze na dluh. A shodou náhod budou tento dluh i s úroky splácet právě děti, díky kterým rodiče svůj příspěvek získají. Tak snad rodiče dětem za toto alespoň poděkují.