Článek
Litujte se
Můj bože, chudák já. Svět se tváří jakoby nic, a přitom neví o mém trápení. Tuhle mě bolí, támhle mě píchá, nemohu dýchat do schodů. Mám sice byt, chalupu, zrestituovaná pole, ale sotva vyjdu s důchodem, já ubohá, ubohý. Mám krásné zdravé děti, ale jsou úplně jiné, než bych chtěl, chtěla. Mám v sobě tolik moudrosti, ale myslíte, že ji to mé nevděčné okolí chce slyšet?
Zpochybňujte štěstí druhých
Ty že se máš dobře? Neboj, to nepotrvá dlouho, na každého jednou dojde. Tváříš se, jak jsi chytrý, chytrá, ale přitom o životě nevíš nic. Znal, znala jsem takové, co si takhle vyskakovali. A najednou se belhali po špitálech, za dva roky bylo po nich. Že máš s dětmi krásný vztah? No jen počkej, až dospějí. Že se máte s manželem, manželkou rádi? Co ty víš, co dělá, když jsi zrovna pryč. Ale já ti to říkat nebudu, co bych z toho měl, měla.
Zpochybňujte úspěchy druhých
Že se o tobě ví, co umíš? Prdlajs umíš, akorát se vytahuješ a poctivá dřina ti nevoní. Však kdyby ti od malička neumetali cestičku, byl bys teď ve stejném srabu, jako my všichni tady okolo.
Teskněte po minulé době
Dnes každý nadává, jaké to dřív bylo špatné. Ale co nám chybělo? Měli jsme práci a všechno bylo v klidu. Neobtěžovali feťáci a bezdomovci, s těmi by esenbé zatočilo ajncvaj. A víte vy, kolik tenkrát stálo pivo nebo oběd v restauraci? A jak dobře tenkrát vařili. Že jsme nemohli jezdit po světě? A kdo na to dneska má, ty chytrej, chytrá? Jen ten, kdo si nakradl. Poctivý člověk je na tom mnohem hůř, než tenkrát, já vím svoje.
Stěžujte si na mladou generaci
Už té mladé zase přivezl nákup Rohlík. To víte, té je zatěžko vzít pořádnou tašku a jít do krámu, ta tak jedině s kabelkou do butiku. Co já jsem se nachodila s těžkým nákupem, a neubylo mě. A tuhle mě nějaká nechala stát v autobuse, i když musela vidět, jak se sotva držím na nohou. Prej, že je těhotná. To za našich let jsme vždycky vyskočili, když jsme viděli staršího člověka. Však dítě není nemoc.
Vaší barvou budiž černá
To jsou ale hrozná horka, všechno to schne, to dřív nebývalo. To jsou ale hrozné lijáky, úplně nám to pokazilo dovolenou, dřív jen tak občas sprchlo. To pivo je teplé, taková břečka. To pivo je hrozně studené, určitě mě z něj bude bolet v krku. Do té restaurace už nejdu, vaří tam strašně. Do té restaurace už nejdu, vždycky se tam přejím a je mi zle.
Vaším heslem budiž: Na každém šprochu je pravdy trochu
Tady na nás letadla pouštějí v těch bílých čárách jedy a nikdo se nad tím nepozastavuje, to je hrozné. No dokažte, že ne! Něco na tom přece musí být, jinak by o tom nepsali. A pak to vždycky někdo smaže, to je vidět, že nechtějí, aby to lidi věděli.
Zoufejte si nad lidmi známými z médií
Viděli jste tu televizní debatu? Co to tamten plácal za nesmysly? No to je hrůza! Na tohle já se mám dívat a platit za to poplatky televizi. Proboha, jak je možné, že Star Dance vyhrál tady ten neumětel? Vždyť to bylo strašné, co tam předváděl! To muselo být určitě podplacené. Příště se na to dívat nebudu. Tak!
Vytvořte si svoji magickou panenku
To je ta panenka, do které podle pravidel černé magie vtělíme všechny své bolístky, nespokojenosti a frustrace a pak se do ní strefujeme, protože právě ona je tím vším vinna. Může mít různou podobu. Nejčastěji je to vláda (nejlépe ta, co je právě u moci), bruselská administrativa nebo třeba imigranté. Lze ale být i tvořivější. Poslední dobou se takovou magickou panenkou stává například elektromobilita.
Rada závěrečná: Virtuálně všem nafackujte!
Chtěli byste za všecko to příkoří někomu nafackovat, ale nemáte zrovna komu nebo se bojíte, jak by to dopadlo? Snadná pomoc. Je tu bezbřehý a absolutně bezpečný internet se spoustou článků otevřených diskusi. Tož hrrr na ně, nikoho neživte! Autor toho článku nebo předchozího diskusního příspěvku se určitě poraženě stáhne do svého virtuálního doupěte. Vláda pod vašimi dobře mířenými ranami už to má ve volbách předem spočítané.
Tak, a to máte všichni za to!
