Článek
Po více než osmnáctiměsíčním zpoždění by totiž podle plánu měl být koncem letošního roku uvedena do provozu rychlá elektrobusová linka pařížské MHD, označovaná jako Tzen 4 BRT. Její zvláštností je kontaktní spodní dobíjení standardizovaným systémem SRS, které zde – dopadne-li vše dobře – bude mít světovou premiéru.
Rychlodobíjecí systém SRS
Nabíjecí systém Alstom SRS je jedním z mezinárodně standardizovaných kontaktních rozhraní pro uzemněné čtyřpólové rychlé nabíjení silničních vozidel. Pojďme si tu „po lidsku“ vysvětlit, co to vlastně znamená.
Proč uzemněné? To aby bylo nabíjení bezpečnější, protože tu – chceme-li nabít opravdu rychle –pracujeme se stejnosměrným napětím o velkých výkonech, a s tím si věru není co hrát. A proč čtyřpólové? Aby tedy nabíjení fungovalo, potřebuje kladný a záporný stejnosměrný nabíjecí pól, zemnicí pól a kontrolní pól, přes který (jak název napovídá) se kontroluje průběh nabíjení. Jiného zástupce takového standardizovaného čtyřpólového dobíjení najdeme třeba v Ostravě, kde se elektrobusy nabíjejí na konečné „obráceným pantografem“ spuštěným z pylonu do ližin na střeše autobusu.
SRS má tedy také čtyři póly, ovšem jeho nabíjecí rozhraní není na střeše, nýbrž na podvozku.
Systém tvoří nabíjecí kolejnice na zastávce a výsuvná nabíjecí konzole na spodku vozidla. Navedení vozidla na nabíjecí kolejnici a celý proces nabíjení jsou řízeny automaticky pomocí rádiové komunikace mezi zařízeními. Vozidlo je tímto způsobem navedeno na nabíjecí kolejnici a řidič je informován o procesu nabíjení a jeho ukončení.
SRS nevznikl takříkajíc na zelené louce. Vychází konstrukčně ze systému Alstom APS pro pozemní napájení tramvají, který se již historicky osvědčil v několika městech – naposledy, tuším, v Barceloně. Využívá také jeho provozní a bezpečnostní normy. Blíže jsme si o APS povídali v samostatném článku.
Linka Tzen 4 BRT
Jako BRT (Bus Rapid Transit) se označují autobusové linky vedené ve vyhrazených jízdních pruzích nebo po samostatné dráze oddělené od okolního provozu, obvykle velkokapacitními autobusy s relativně krátkými intervaly. Poslední dobou bývá zvykem tyto systémy elektrifikovat, tedy provozovat na nich velkokapacitní elektrobusy.
To je i případ pařížské linky Tzen 4 BRT. Linka je 14,8 km dlouhá a vede po jižním předměstí Paříže. Tento nový systém BRT by měl nahradit současnou linku 402, která se svými 26 tisíci cestujícími každý den dnes patří v pařížské metropolitní oblasti k nejfrekventovanějším.
Poznámka: Zvídavého čtenáře možná napadne, odkud se vzalo to nezvyklé označení Tzen (nebo též T Zen) pro pařížské linky BRT. Jak jsem vyrozuměl, pochází z dílny marketingových tvůrců, podle nichž „T“ by mělo označovat transport a „zen“, podle orientální filosofie tohoto jména, by prý mělo evokovat jakýsi „rychlý, klidný, pohodový“ způsob hromadné dopravy. (Jak jsem koupil, tak prodávám.)
Tříčlánkové elektrobusy a co když jejich výrobce zbankrotuje
Na lince Tzen 4 BRT budou jezdit a nabíjet se tříčlánkové elektrobusy Van Hool pro 140 cestujících. K pohonu slouží dva elektromotory pohánějící druhou a třetí nápravu. Součástí pohonu je pochopitelně bateriový zásobník energie a další potřebná zařízení, obvykle schovaná pod souhrnným pojmem „trakční výzbroj“. Na lince Tzen 4 BRT by mělo v plném provozu sloužit třicet těchto elektrobusů.
Dodávka těchto elektrobusů, která měla být završená už loni na podzim, se ovšem zarazila poté, co výrobce Van Hool vyhlásil na jaře 2024 hospodářský úpadek – lidově „zbankrotoval“. Ohrozil tak nejen dodávku autobusů, ale celý tento – ne právě levný – projekt BRT. V době, kdy byl úpadek vyhlášen, bylo dodáno prvních pět elektrobusů. Ostatní zůstaly v pokročilém stadiu rozpracovanosti.
Zákazníkovi, pařížskému dopravnímu podniku Île-de-France Mobilités, se naštěstí podařilo dojednat s likvidátory převzetí jejich vlastnictví. Dokončení montáže elektrobusů se pak ujal švýcarský výrobce Carrosserie HESS, známý výrobou „dlouhých a ještě delších“ trolejbusů a elektrobusů pro švýcarská města, společně s bývalými zaměstnanci Van Hool a s dodavateli pohonu a nabíjení.
Podle plánu proběhne koncem letoška zkušební provoz a začátkem příštího roku by měl být zahájen plný provoz s cestujícími.
Shrnuto
Prozatím má tedy příběh prvního projektu elektrického BRT s kontaktním spodním napájením úspěšný konec. Je to však jen konec jedné z kapitol. O opravdovém úspěchu bude možné hovořit, až se všech třicet elektrobusů osvědčí v pravidelném provozu, a to i v zimních plískanicích, které spodní nabíjení rozhodně šetřit nebudou.
Je to každopádně jedna z věcí, které stojí za to v elektrické dopravě sledovat. Ten její strom je opravdu zelený a košatý, stále košatější.
Poznámka
Tento článek je upravenou verzí autorova redakčního článku na portále Smartcityvpraxi.cz: https://www.smartcityvpraxi.cz/zajimave_projekty_625-Ebus-SRS-Pariz.php
Čtenář zde najde odkazy na prvotní zdroje, dokumentární fotografie a další podrobnosti.
