Elektromobilita v praxi: prakticky elektricky v Přerově

Fyzika je neúprosná.

Odpor prostředí, a tedy i spotřeba energie, roste s druhou mocninou rychlosti. Ta fyzika měří všem stejně, elektromobilům i „spalovacím“ autům. Problém nastává, pokud si dopravní prostředek má s sebou vézt zásobu energie. Matka příroda uložila za ty milióny let do ropných paliv (velmi zhruba) stokrát víc energie na jednotku jejich hmotnosti, než jsme dnes schopni uložit do baterií. Výsledkem je paradox, kdy současný průměrný dojezd bateriových elektromobilů na jedno nabití odpovídá (opět velmi zhruba) dojezdu moderní parní lokomotivy na jedno vyzbrojení uhlím. Nu a při větších rychlostech se dojezd pochopitelně zkracuje.

Také hluk motoru, mnohdy velmi obtěžující, se mezi ostatním hlukem projevuje při stání a nízkých rychlostech. Dál už začne převládat zvláště aerodynamický hluk, takže třeba u jedoucího auta na dálnici druh pohonu běžně nerozlišíme.

A konečně je tu točivý moment, který (opět jednoduše řečeno) u spalovacích motorů roste s otáčkami, zatímco u elektromotoru je nejvyšší od nulových otáček a v určitém okamžiku začne klesat.

Jak vidíme, matka příroda a fyzikální zákony předurčily elektrický pohon získávající energii z baterií zvláště do městského provozu s malým denním proběhem, nízkými rychlostmi a častým zastavováním, kde se navíc těžko rozptylují hluk a emise ze spalování.

To vše si uvědomují i v chytrém Přerově a odtud začínají s elektromobilitou.

Jak jdou spolu dohromady vůně květin a klid městského parku s hlukem servisního vozítka a zápachem kouře z výfuku? Dost špatně, takřka vůbec.

Technickým službám města Přerova proto slouží už pár let při údržbě městské zeleně dva malé víceúčelové nákladní elektromobily od výrobce Linhai. Třetí takový pracuje na městském hřbitově – přejme klid těm, kdo si ho zaslouží.

Technicky je to půltunová nákladní elektrická čtyřkolka. Energie je uchovávána v olověných bateriích typu AGM, v nichž je kyselina sírová pro větší provozní odolnost a bezpečnost absorbována v netkané textilii ze skleněných vláken. Cena této čtyřkolky je u dodavatele v porovnání s jejími benzínovými a dieselovými „sourozenci“ srovnatelná nebo dokonce nižší.

Výrobce deklaruje čtyřkolce dojezd na jedno nabití 40–60 km, podle konkrétních provozních podmínek. A jak říkají sami zahradníci, práci u nich nemá lehkou, protože tady se pracuje v rukavicích, ne v rukavičkách. Přesto spolehlivě slouží celý rok, v zimě i v létě. Jen je ta dřina trochu znát právě na využitelné kapacitě baterií, které je dnes nutné o přestávce včas dobíjet. Bude proto čas je brzy vyměnit za nové.

Málokterá práce je tak obtížná, a přitom tak záslužná jako péče o ty, kdo už o sebe nemohou pečovat sami. Takovouto práci dělají lidé z přerovských sociálních služeb.

Patří k ní kromě jiného rozvoz jídla, běžné nákupy a pochůzky, odvoz a dovoz prádla, týdenní velké nákupy, při poskytování základních činností v odpoledních hodinách a při víkendových směnách. K tomu všemu patří časté rozjezdy a zastavování, parkování, nástup a výstup z auta a další činnosti, které ve výsledku dávají to úmorné „stokrát nic“. A právě ty umí usnadnit dodávkový elektromobil.

Přerovským sociálním službám slouží malá elektrická dodávka Renault Kangoo Van E-Tech. Na jedno nabití je schopna ujet až 300 kilometrů. Její denní služba zde však představuje jízdy mnohem kratší: rozvoz jídla asi 13 km, ostatní jízdy (prádlo, běžné nákupy, odpolední péče) zhruba 26 km. V letním provozu se tak nabíjí za 7 dnů jednou, v zimním provozu dvakrát.

Zkušenosti jsou velmi příznivé. Patří k nim zcela snadné ovládání, pohodlný interiér i tichý a plynulý provoz (elektromotor nevibruje a nehlučí) a velmi dobré jízdní vlastnosti v podobě velkého zrychlení a stability na silnici.

Oproti svému „spalovacímu“ protějšku je tento elektromobil dražší skoro o 60 %. Má však o poznání levnější provoz. Kromě menšího účtu za palivo, resp. energii má také jednodušší, a tedy levnější pravidelný servis.

To vše vedlo k tomu, že si elektromobil pořídily přerovské sociální služby „za své“. Pokud se podaří zpětně vyřídit dotace, bude to významný přínos. Už teď je ale zřejmé, že elektrický pohon je to doslova k nezaplacení.

Dva elektrobusy slouží v Přerově od roku 2022. Buďme upřímní: Už to nejsou žádní mladíci. Pocházejí z let 2016 a 2017, čemuž odpovídá i jejich konstrukce. Díky vzorné péči, kterou jim dopravce Arriva stále věnuje, přesto odvedou na přerovských linkách svůj poctivý díl bezemisní práce.

Jde o vozy SOR EBN 11, třídveřové jedenáctimetrové elektrobusy s přepravní kapacitou srovnatelnou s běžnými dvanáctimetrovými autobusy. Reálná kapacita jejich baterií dnes umožňuje denní dojezd kolem 140 km s průběžným dobíjením o přestávce. Klimatizují se – inu, pootevřenými okénky, jak bylo u tohoto typu zvykem, aby se šetřily baterie. Pro někoho možná lepší tak.

Předpokládá se, že až bude Přerov soutěžit nové podmínky pro dopravce ve své městské dopravě, zadá i na své elektrobusy mnohem přísnější požadavky, odpovídající všem vymoženostem, které dnes jejich rozvíjející se trh nabízí. Tedy například včetně plně elektrické klimatizace a vytápění pomocí tepelného čerpadla. I nyní však tito dva průkopníci stále ukazují, že na přerovských linkách to jde také elektricky bez emisí a bez hluku.

Chytrý Přerov nejsou jen elektromobily a elektrobusy. Je zde spousta zajímavých příležitostí, kde se využívají moderní digitální technologie, často skrytě zrakům veřejnosti. Samostatnou kapitolou je nádherná a vzorně opečovávaná městská zeleň. To vše je důvodem, proč nyní o chytrém Přerově připravujeme s kolegyní a manželkou Pavlou publikaci plnou zajímavostí a fotografií. K dispozici bude i volně v elektronické podobě.

Dáme včas vědět.

Článek vychází z připravované publikace: Slavík, J. Slavíková, P. Přerov – chytré město na křižovatce cest.

Další zdroje:

Slavík, J. Slavíková, P. Elektromobilita v praxi. Říčany: Jakub Slavík 2025 ISBN 978-80-11-06385-6, ke stažení na https://www.smartcityvpraxi.cz/rozhovory_komentare_253.php

Informace o dojezdech parních lokomotiv generované AI z domácích a zahraničních zdrojů