Článek
Ještě nemluví a už poučují
Babička s batoletem v náručí ukazuje ovečku: „Podívej, ovečka. Bé!“ Přezíravý pohled spatra a rezolutní oprava: „Gaga!“
A což teprve, když už mluví
Holčička důrazně poučuje maminku: „Mami, když kočka nemůže ven, je to, jako kdyby tobě někdo zakázal nakupovat. Chápeš?“
Rády nechají ostatní nahlédnout do svého rodinného života
Holčička si způsobně hraje, přitom si povídá: „Kde je děda? Děda tady není.“ Po chvíli: „Děda přišel z práce.“ Krátká pauza. „Co dělal děda v práci, má být doma!“
Holčička s maminkou v čekárně u lékaře. Cizí paní se ptá holčičky: „Jak se jmenuješ?“ Mlčení. „No jakpak ti maminka říká?“ Po chvíli přemýšlení: „Kachno.“
Rychle pochopí dva světy
Klouček se láduje piškoty. Po chvíli procítěně prohlásí: „To je hrůza!“ Na nechápavý dotaz babičky, proč to tedy jí, vysvětluje se šibalským úsměvem a s hraným pohoršením: „No je to mňamka. Ale je to hrůza!“
Najdou snadné vysvětlení
Proč člověk při kýchnutí na okamžik zavře oči? No jasně, přece aby mu přitom nevypadly z důlků!
Umějí vyprovokovat k nečekané upřímnosti…
Krátce po aféře s pražskou Opencard, která kromě jiného zamíchala jízdními doklady. Zvídaný kluk ve vlaku se pořád ptá (nejspíš) tety, proč že nemá Opencard, a proč ji zrušili, a proč zrušili tamto a proč… Teta nakonec rezignuje: „To neřeš, prosím tě, to neřeš. Protože ji zrušili, no. Nakonec nám zruší všechno a budeme jezdit na černo!“
Po návštěvě u anglické rodiny: „Mami a proč si Angličani neříkají: Dobrou chuť?“ „Protože nemají důvod.“
…i přivést do rozpaků paní učitelku
Plný ranní vlak, v něm školní třída. V tom davu volá žák zvesela na pedagožku: „Paní učitelko, paní učitelko! Havaruje letadlo, nepřežije nikdo, jen jedna cestující. A víte proč? Měla vložku s křidélky!“
A jeden historický
Krátce po invazi sovětských vojsk v srpnu 1968, ulice plné vojáků a tanků. Malá školačka se s nefalšovaným dětským zájmem o přírodovědu ptá na celé kolo: „Mamí, jsou Rusáci škodliví?“
