Hlavní obsah
Obchod a průmysl

Něco aspoň trochu optimistického o tom strašidelném blackoutu

Foto: Jakub Slavík

K článkům na Médiu mne často inspirují náhody. Jednou z nich byla i nedávná šokující reakce jisté dámy na moji pochvalnou zmínku o bateriových sekačkách na trávu: „A co když přijde blackout?“

Článek

Ponechme tu stranou myšlenkové pochody oné dámy včetně toho, že v případě skutečného blackoutu by lidé měli mnohem vážnější starosti, nežli jsou nenabité baterie do sekačky a neposečený trávník. Pravdou je, že nedávno došlo k rozsáhlému blackoutu na Iberském poloostrově, což rozproudilo debaty mezi odbornou i neodbornou veřejností – jak patrno, až na úroveň té dámy. Zkusím tu proto trochu „po lidsku“ vysvětlit, oč vlastně jde a co s tím v českém prostředí.

Přenosová a distribuční soustava a rovnováha v síti

Na úvod snad vysvětlím pár zdánlivě samozřejmých věcí.

Od elektrárny k zásuvce se elektrická energie dostává prostřednictvím elektrické přenosové a distribuční, tedy rozvodné, soustavy. Přenosová soustava je „páteří“, která rozvádí elektřinu o velmi vysokém napětí na dlouhé vzdálenosti. Tyto páteřní trasy měří v Česku tisíce kilometrů. Na ně navazují rozvodné sítě v krajích, které mají v součtu skoro čtvrt miliónu kilometrů.

V této rozsáhlé soustavě musí být v každém okamžiku rovnováha mezi výrobou elektřiny v elektrárnách a jejím odběrem, tedy spotřebou. Jakmile není, je zle. Proto jsou neustále připravené zdroje elektřiny, které pomohou náhlé výkyvy mezi výrobou a spotřebou srovnat – třeba tím, že rychle zvýší nebo sníží odběr, případně uloží přebytečnou elektřinu do baterií a pak ji zase dodají. V pohotovosti jsou také energetičtí dispečeři, kteří si umějí s podobnými situacemi poradit. A všechna čest, ti naši jsou už tradičně velmi šikovní.

Není těžké si představit, že velkou „paseku“ dělají v elektrické síti nestálé obnovitelné zdroje k ní připojené. Už slavný detektiv Hercule Poirot se ostatně nechal slyšet, že příroda je, au fond, neuspořádaná, anarchická.

Aby toho nebylo dosti, nejsou to jen naše vlastní obnovitelné zdroje, ale také přetoky ze zahraničí skrze propojenou evropskou energetickou soustavu. Elektřina, mrška, totiž teče cestou nejmenšího odporu – ne tudy, kudy si to nasmlouvají obchodníci. Takže pokud si kupříkladu rakouský ekologický odběratel objedná „zelenou“ elektřinu z německých větrných elektráren v Severním moři, proteče jí velká část přes Česko a Polsko, ne oklikou po německém území.

A jak by tedy u nás mohl vzniknout blackout

Blackout znamená přerušení dodávek elektrické energie na rozsáhlém území. Jeho příčinou jsou mimořádné události v přenosové nebo distribuční soustavě. Mohou to být různé živelné pohromy, jako povodně nebo vichřice, ale také třeba kybernetické nebo teroristické útoky. V neposlední řadě (a asi i nejpravděpodobněji) to může být přetížení energetické soustavy kvůli zmíněné náhlé nerovnováze mezi výrobou a spotřebou, s níž si už neporadí k tomu určená technika ani živí dispečeři.

V takovém případě vznikne dominový efekt, který vyřadí elektrárny z provozu. I elektrárny, aspoň tedy většina z nich, totiž elektřinu nejen vyrábějí, ale také ji ke svému provozu samy potřebují. Bez cizí pomoci zvenčí pak nedokáží obnovit výrobu.

Co s tím: start ze tmy

V takovém okamžiku pomůže takzvaný start ze tmy neboli black start. O co jde:

Aby se elektrárna nebo část sítě zotavily z odstavení, tedy z onoho blackoutu, je potřeba mít k dispozici zdroj, který ji pomůže opět „nahodit“ tak, aby její elektřina dosáhla potřebných parametrů pro dodávku do veřejné sítě. Zdroj, který elektrárně takto „podá“ elektřinu pro zotavení, musí být tedy nezávislý na dodávce elektřiny zvenčí skrze veřejnou síť.

Mezi poskytovatele startu ze tmy patří u nás několik vodních elektráren. Jednou z nich je třeba přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách. Co by se tedy v takovém případě dělo:

Elektrárnu je možné nastartovat automaticky dálkovým povelem. Ten spustí vodu z horní nádrže na jednu z turbín. Takto vyrobená elektřina pak za méně než půl hodiny „probudí“ Elektrárnu Chvaletice. Podobně umí třeba vodní elektrárna Orlík „podat“ elektřinu elektrárně Prunéřov 2. I některé další vodní elektrárny mají tuto schopnost.

Dodávka elektřiny ve veřejné síti se postupně začne obnovovat podle stanoveného plánu. Nejprve jsou to pochopitelně velké elektrárny důležité pro rychlé obnovení provozu v síti.

Shrnuto

Blackout si u nás samozřejmě nikdo nepřeje. Česká energetická síť je naštěstí natolik robustní, aby zvládla i hodně velké výkyvy a mimořádnosti. Pokud by přes všechno k blackoutu přece jen došlo, nepotrvá nejspíš dlouho a k obnovení dodávek dojde co nejrychleji, podle stanovených postupů a s pomocí techniky, která je na podobné služby připravená a ozkoušená. Nebylo by to jednoduché, ale je to zvládnutelné.

Takže madam, bez obav. Tráva nestačí povyrůst ani o fous a už na ni vyjedete s plně nabitou sekačkou.

Ještě dvě poznámky

Poznámka pro případné odborníky: Omlouvám se za všechny nepřesnosti, zjednodušení a „neodborný“ jazyk. Tento článek je blog pro nejširší veřejnost, ne odborné pojednání.

Poznámka pro případné feministky: Tento článek před jeho uveřejněním revidovala moje kolegyně a manželka Pavla, vzděláním energetička, která byla ze zmíněné dámy šokovaná úplně stejně, jako já.

Zdroje

a vnořené odkazy na prvotní zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz