Článek
Od lovců mamutů k světoznámým lázním
Napřed trocha té historie, aby mne místní nepomluvili, že redukuji jejich krásné lázeňské město jen na tu úžasnou technickou blbinu.
Historie Poděbrad sahá do pravěku, kamsi do mladého paleolitu, odkud prý pocházejí první známky zdejšího osídlení. Později tehdejší lesnatou krajinou s hustou sítí říčních ramen procházela dálková obchodní cesta, směřující z Prahy do východních Čech a dále do Slezska a Polska. Ta přetínala Labe západně od dnešního města. Nedaleko brodu vznikla prastará osada a malá strážní tvrz. Je pravděpodobné, že poloha místa se odráží i v dnešním názvu města „pode brody“ – Poděbrady.
Přemysl Otakar II. zde v letech 1262–1268 zbudoval kamenný hrad, postupně přebudovaný v dnešní poděbradský zámek. K velkému rozkvětu poděbradského panství pak došlo za krále Jiřího z Poděbrad. Jeho synové Poděbrady roku 1472 povýšili na město.
Historickým mezníkem v životě města se stal rok 1905. Tehdy byl v téměř stometrové hloubce na vnitřním nádvoří zámku navrtán pramen minerální uhličité vody. A věci se daly do pohybu. Už v roce 1908 zde byla zahájena první lázeňská sezóna. Město se po ukončení první světové války rychle měnilo v město lázeňské, s lázněmi od roku 1926 specializovanými na léčení srdečních a cévních onemocnění. Brzy získalo věhlas nejen u nás, ale i daleko v zahraničí.
Od devadesátých let jsou historický střed města i lázeňská čtvrť, táhnoucí se až k poděbradskému nádraží, městskou památkovou zónou.
Mne a moji kolegyni a manželku Pavlu tam pokaždé nesmírně zaujmou například velké hodiny v opečovávaném záhonu. Najdeme je v překrásném lázeňském parku se zajímavými, leč zubem času už trochu ohlodanými vodními prvky.
Ovšem málo platné, našim hlavním cílem je pokaždé ten zdánlivě obyčejný plakátový sloup, stojící hned na kraji lázeňské části města.
Poděbradský orloj neboli dioráma
Ale není obyčejný. Je to dětský orloj neboli dioráma, který se po vhození desetikorunové mince rozpohybuje, hraje a zpívá. Formou veselých kreseb přitom představuje historii i současnost Poděbrad. Celý sloup je pak vyzdobený „jakoby“ dobovými plakáty, přibližující dějiny Poděbrad už od samého pravěku.
Jak vznikl? Inu, tehdejší pan starosta Ladislav Langr prý přemýšlel, jakým neotřelým způsobem Poděbrady dále zatraktivnit. Inspiroval ho film Shreck a v něm scéna, kdy Shreck s oslíkem přicházejí do Dulocu a na vstupu najdou informační skříňku, kde se objeví pohyblivé figurky, zpívající legrační oslavnou písničku na město (tu scénku lze najít i na YouTube).
A nápad byl na světě. K jeho převedení do reality si pan starosta vybral chytré a šikovné spoluobčany, jimž žádná legrace není cizí.
Především to byla poděbradská rodačka a známá výtvarnice Lucie Seifertová, která se ujala obrazové stránky projektu. Písničku, kterou orloj hraje, složil zpěvák a skladatel Petr Prchal alias Pancho a nazpíval ji s poděbradským dětským sborem Kvítek. Pohybový aparát diorámy sestrojil Jaromír Klaban se synem Tadeášem, architektem, který mu dal podobu věže.
Po vhození mince se uvnitř rozjede mechanický proces. Vyjede opona (respektive původně vyjela), rozsvítí se světla a spustí se hudba. V orloji se rozhýbe dvanáct figurek, každá má svůj motorek. Jedna figurka tam třeba pojídá lázeňskou oplatku, jiná se doslova nalévá Poděbradkou. Je tam masérka nemilosrdně masírující pacienta, lázeňská, která potápí hlavu pacientovi pod vodu do vany. Chodí tam paní s kočárkem a dětmi na procházce. A další výjevy ze života města. Nechybí ani drbny, protože Poděbrady jsou prý jedna velká drbárna, jak kdysi poznamenala sama autorka Lucie Seifertová. Nakonec tam přijede král Jiří a naproti němu motorkář, účastník tradičního srazu.
První reakce na tuto novou atrakci prý byly smíšené. Návštěvníci se bavili, místní stánkaři, poslouchající tu melodii stokrát denně, už méně. Dnes už je to součást zdejšího koloritu.
Pod „kapotou“ diorámy
Dovnitř diorámy se můžete podívat díky fotoalbu Jaromíra Klabana na serveru Rajče
Řídicím centrem je systém Foxtrot s rozšiřujícími moduly. Ten – jak s Pavlou víme z jeho mnoha prezentací na našich odborných konferencích k moderním technologiím – umí řídit doslova cokoli a doslova kdekoli ve světě. Zde tedy tento systém plynule řídí rychlost stejnosměrných motorků, které pohánějí jezdce po přesných ližinách. Také umožňuje nastavit intenzitu osvětlení LED pásky pro každou figurku zvlášť.
O nazvučení se stará speciální MP3 přehrávač, aktivovaný vhozením mince a koordinovaný řídicím systémem s pohybem figurek. Přehrávač umožňuje programově snížit hlasitost ve večerních a ještě více v nočních hodinách. Tedy prý, my jsme tam nikdy v noci nebyli.
Jestliže duší diorámy je řídicí systém Foxtrot, pak duší Foxtrotu je již zmíněný Jaromír Klaban, ředitel společnosti TECO, která jej dodává. S Pavlou vám na něj snad můžeme prozradit, že stejně jako Foxtrot umí paralelně řídit různé technologie, umí pan ředitel paralelně uvažovat o zcela různých, ale navzájem souvisejících problémech. Trochu náročné to může být, když o nich i „paralelně“ přednáší… Méně technicky zdatní účastníci našich konferencí by vám mohli vyprávět.
Čas běží
Při naší nedávné návštěvě Poděbrad jsme s Pavlou konstatovali – a Jaromír Klaban nám to potvrdil – že dioráma po letech služby potřebuje důkladnou generálku. Pracuje se na ni. Diorámu bude potřeba opatřit novou oponou. Shánějí se nové servomotorky, které by nahradily ty, které už dosloužily.
I tak stojí stále zato si diorámu prohlédnout v klidu i v pohybu. Komu to nevyjde, může se na ni podívat na YouTube. Lepší je to ale naživo, i s příjemnou atmosférou tohoto neobyčejného středočeského města.
Tak nezapomeňte: Na srdce jsou Poděbrady, to je fakt!
