Článek
Můj svět je obraz
Trochu tajemný
Zblízka
přesný a podrobný
jak ilustrace Zdeňka Buriana
Ale hned o kus dál
nějaký impresionista mi ho maloval,
snad Henri Rousseau,
co prý se mu tenkrát
za ty šmouhy kdekdo smál
Můj svět je zvláštní obraz,
co v prostoru se vlní, bliká
A proč bych vám tu lhal,
není to bez rizika
Zakopnu o šmouhu
a hele, on to kořen
Zavadím o čáru
a hrome, byl to sloup
Z poschodí dolů abych ráno
po strmých skvrnách jen tak
odhadem se hnal
Nevídáno!
To by bylo, aby vnuk malíře se
tahů štětce bál
Můj svět je nádherný,
proměnlivý obraz
Mám ho rád
Okouzluje mne krajinomalba,
když přírodou se toulám –
ospalá idylka i prudký vodopád
Teplem na mě dýchne zátiší
naší kuchyně –
stůl
a růže ve váze, už trochu zvadlá
Ze všeho nejradši
ale mám
jeden krásný akt
(No tak, nemusíš lidem
hned všechno povídat,
v rozpacích zasměje se Pavla)
