Článek
4. dubna před 113 lety se narodil známý český pohádkář Václav Čtvrtek, na motivy jeho děl byla natočena celá řada známých večerníčků, jako je Hajný Robátko, Pohádky z mechu a kapradí, O víle Amálce nebo známý Rumcajs.
Večerníček O loupežníku Rumcajsovi byl poprvé odvysílán v roce 1967, od té doby vzniklo celkem 39 epizod tohoto známého českého večerníčku, který byl několikrát reprízován. Děj večerníčku je zasazen do města Jičína a přilehlého lesa Řáholce. Loupežník Rumcajs byl původně ševcem, boty si u něj nechal šít i jičínský starosta. Rumcajs se však se starostou neshodl a byl za to vykázán z města. Usadil se v lese a začal se živit jako loupežník bojující proti vrchnosti.
A jak by tomuto klasickému večerníčku rozuměly naše děti? Nemyslím jen děti malé, školkou nebo školou povinné, ale i děti větší navštěvující střední nebo vysoké školy. Hned v prvním dílu je mnoho zajímavých slovních spojení, která jsou pro Václava Čtvrtka typická.
„V Jičíně, v krámku pod věží, dělal už devět let prtačinu švec Rumcajs.“
Zde je slovo prtačina odvozeno od staročeského výrazu prťavec = švec. Od prtání postolů (starý druh obuvi) tak vychází například jméno města Postoloprty. Spojení švec prťavec můžete slyšet i ve známé české pohádce O létajícím ševci.
„Byl starostou proto, že měl nohy tuplovaný jako sloní tlapy.“
Výraz tuplovaný pochází z němčiny a znamená dvojnásobný, dvojitý, v konkrétní větě se autor snaží vyjádřit, že starostovy nohy jsou skutečně obří.
„Jsem prudina švec, povídá těm šoršlicům, co tam hlídali…“
Výraz prudina znamená, že je někdo povahově prudký. Horší je to s výrazem „šoršlic“, v celém příběhu se objeví tento výraz hned několikrát, ve spojení s vojáky, výraz patrně bude zkomolením některých cizích slov. V knižní podobě Rumcajse je užito slovo rychtářovi pacholci.
„Dali bajonet auf.“ Tento výraz se objevuje i v osudech dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška, jedná se o vojenský povel z němčiny a znamená „bodák vztyč“. Dnešní děti by možná už nevěděly ani co je to bajonet - řekněme zjednodušeně bodák, který byl upevněn k hlavni pušky.
„Klímá a libě si odchází do sna.“ Klímat nebo také klimbat, znamená podřimovat, pospávat. A vědí mladí, co znamená slovo libě? Snad ano.
„Náš knížepán, to je ale fištrón.“
Fištrón pochází z německého Fischtran (rybí tuk), význam důvtip pak z významu rybí tuk, kdy bylo německé Verstand (rozum) v češtině žertem přikloněné k Fischtran. V dané větě fištrón znamená, že je knížepán vynalézavý.
„Starou jarmalku (skříňku) na naloupežničený věci.“
Musíme do jičínský apatyky (lékárny)pro nějaký ten prášek.
„Halt, to by tak hrálo…“ Halt vyjadřuje výzvu k zastavení, stát, počkej, nebo pozor!
Říkám si, jak jsem tomu sám mohl dříve rozumět? Děti se učí jazyk právě tím, že čtou, koukají na pohádky, baví se mezi sebou, jazyk se vyvíjí a posouvá, to je často i důvodem střetu mezi generacemi. Na závěr hádanka pro čtenáře z dílu Jak Rumcajs dal Mance sluneční paprsek.
„Ani 12 krejcarů nemá ten šancajk cenu.“
Co znamená výraz šancajk?
