Článek
V pondělí jsem si na webu Seznam Zprávy přečetl komentář ekonoma a člena NERV Petra Janského, který se věnoval různému zdanění OSVČ a zaměstnanců, a hned po přečtení prvních odstavců jsem narazil na značné nesrovnalosti a rozpory.
Pan Janský dává příklad fiktivní firmy, ve které na stejné pozici ekonoma pracují v jedné kanceláři dva bývalí spolužáci a stejně výkonní pracovníci. Zdeněk Zaměstnanec pracuje na zaměstnanecký poměr. Šimon Švarc zase pracuje na švarcsystém – jako osoba samostatně výdělečně činná s výdajovým paušálem 60 %. Jeho reálné náklady jsou přitom nulové, protože využívá zázemí firmy stejně jako jeho kolega. Autor článku se ptá, o kolik méně odvádí státu Fiktivní Firma, Zděnek Zaměstnanec a Šimon Švarc na dani z příjmů fyzických osob, na zdravotním a sociálním pojištění? Se stejným čistým měsíčním příjmem 41 tis. Kč dostane stát za Šimona Švarce 19 tis. Kč, tedy o třetinu méně než za Zděnka Zaměstnance, který odvede 29 tis. Kč. Největší rozdíl je v zaplaceném sociálním pojištění. Na to platí Zdeněk Zaměstnanec a Fiktivní Firma o 7 tisíc více než Šimon Švarc, který ale naopak platí o více než 1 tisíc Kč více na dani z příjmů fyzických osob.
Hned mě trkla ta částka u odvodů osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), neboť sám podnikatelem již řadu let jsem a neznám v okolí nikoho, kdo by měl příjmy do 1 milionu korun a odváděl státu 18 tisíc korun měsíčně (a odvádět nebude ani v roce 2024, kdy se odvody výrazně zvýšily). Nabízím proto svůj výpočet a dovolím si pana docenta a člena Národní ekonomické rady vlády opravit.
Firma zaplatí Šimonovi Švarcovi ročně celkem 580 000 Kč na fakturu, měsíčně tedy 48735 Kč, Šimon, protože nemá rád administrativu, tak se přihlásil k paušální dani a platí jednu platbu ve výši 7498 Kč, která zahrnuje zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu, celkem tedy jde státu 89976 Kč a Šimon Švarc nemusí podávat daňová přiznání a svou povinnost má splněnu. 7498 Kč přitom zaplatí i tehdy, když jsou jeho příjmy vyšší a nepřesáhnou 1,5 milionu korun ročně.
Šimon zaměstnanec, aby si přišel na 41 tis. Kč čistého jako Šimon Švarc, musí za něj firma vydat 70246 Kč (tady sedí i čísla pana Janského), ročně tedy o 263 tis. Kč více. Státu ale nejde o třetinu méně, rozdíl je mnohem vyšší.
Šimon Švarc odvede státu celkem 89976 Kč a Šimon zaměstnanec společně s firmou odvede 350 952 Kč. Tedy za stejnou práci stát v případě Šimona Švarce dostane o 3/4 méně, nikoliv o třetinu jak uvádí pan Janský, a to je i odpověď na to, proč to lidé a soukromé firmy tak často dělají, kdo by nechtěl mít ročně ve své kapse o 263 tis. Kč více.
A protože Šimon zaměstnanec není hloupý a o svých příjmech přemýšlí, jde za svým šéfem a povídá: „Hele Karle, měsíčně za mě dáváš 70246 Kč a já tady musím sedět od pondělí do pátku 8 hodin denně i když třeba zrovna žádná práce není, pojďme se domluvit, že ti udělám úplně stejnou práci, ale dáš za mě 48735 Kč, které ti budu fakturovat, jsi pro?“ Šéf by musel být padlý na hlavu, aby s tímto návrhem nesouhlasil a tak kývne a nabídne to i všem svým dosavadním zaměstnancům a ročně tak ušetří řádově miliony korun. Ani Šimon neotálí a kromě zakázek ve své mateřské firmě se věnuje i bokovkám, což mu práce na živnostenský list umožňuje, naopak, je to žádoucí, aby nebyl nařknut ze Švarcsystému.
Jo milý státe, lidé prostě nechtějí platit více, když mohou platit méně, smiř se s tím. Lidé chtějí se svými penězi hospodařit sami, není už na čase tu důchodovou reformu skutečně spustit a zdanění práce konečně snížit?
