Článek
John Donohue
John „Chickie“ Donohue se narodil v roce 1941 v Inwoodu v New Yorku, což byla čtvrť na severním Manhattanu osídlená převážně Irskými přistěhovalci. Ve chvíli, kdy dosáhl plnoletosti, narukoval do námořní pěchoty Spojených států amerických. Sloužil na Filipínách a v Japonsku, ale po čtyřech letech služby námořnictvo opustil. Poté pracoval jako námořní obchodník, kdy se dokonce několikrát podíval do Vietnamu, do boje se však nedostal.
Osudové rozhodnutí
Donohue osobně znal nejméně 28 mužů ze své čtvrti, kteří zemřeli ve Vietnamu, a velmi špatně nesl protiválečné demonstrace, které se v New Yorku pořádaly. Později vzpomínal, že to, co jeho cestu ve skutečnosti vyprovokovalo, byla demonstrace v Central Parku, kde demonstranti mávali vlajkami Vietcongu a zpívali, že vojáci jsou vrazi dětí.
Tu noc popíjeli s přáteli v jejich oblíbeném baru Doc Fiddler’s na 275 Sherman Avenue v Inwoodu, zatímco v televizi běžely záběry z demonstrace. Barman George Lynch známý jako plukovník, byl demonstranty pobouřen ze všech nejvíc. Začal vykřikovat, že někdo by měl jít do Vietnamu, najít hochy ze sousedství a doručit jim místní pivo, za což sklidil ovace celého osazenstva baru.
John Donohue vzal výzvu smrtelně vážně a učinil rozhodnutí, že to bude právě on, kdo kamarádům do Vietnamu pivo doveze.
8000 mil? Žádný problém
V listopadu 1967 Donohue nacpal cestovní pytel pivem značek jako Pabst Blue Ribbon a Schlitz, a pustil se do svého dobrodružného podniku. Nejprve však musel vymyslet, jak se do válečné zóny vůbec dostat. Tohle vyřešil šalamounsky, nechal se totiž zaměstnat na lodi Drake Victory, která do Vietnamu vezla munici. K tomu mu jistě pomohla i jeho praxe námořníka.
Příjezd do Vietnamu
19. 1. 1968 Donohue, po dvou měsících na moři, dorazil do Qui Nhon ve středním Vietnamu. Vzhledem k tomu, že byl oblečený v manšestrových kalhotách a kostkované košili, byl všemi považován za agenta rozvědky, což nikomu nevyvracel, právě naopak, tvářil se tajemně a svoji legendu ještě přiživoval. Díky tomu mohl využívat vojenské konvoje, letadla a vrtulníky a dostat se přímo do oblastí bojů. Navíc díky službě u námořnictva znal vojenský žargon. Všichni mu šli na ruku, to cestování po Vietnamu značně zjednodušovalo. Taky aktivně používal svoji námořní kartu, což bylo něco jako vojenský průkaz s fotkou a odslouženými roky.
Rozvoz piva pod palbou
První, komu Donohue předal pivo, byl Tommy Collins, který sloužil u vojenské policie. Ten později vzpomínal, jak nevěřícně hleděl na blížícího se kamaráda, ležérně oblečeného jako kdyby vyrazil na golf. Když se ho zeptal, co tam dělá, Donohue jednoduše odpověděl, že mu přivezl pivo.
Další na řadě byli Kevin McLoone a Rick Duggan, za nimiž Donohue odletěl na severní základnu Quang Tri. K tomu si na cestu zařídil vojenský vrtulník. Nemohl si to však načasovat hůř, krátce po jeho příletu se totiž základna dostala pod útok severovietnamské armády. Když začala nepřátelská palba, Duggan mu hodil granátomet M79, a Donohue se zúčastnil bitvy. Když bylo po všem, všichni si otevřeli pivo.
Smolař Donohue
Po bojové zkušenosti, kterou původně v žádném případě neplánoval, se Donohue vydal do Saigonu, kde doručil pivo Bobbymu Pappasovi, poslednímu kamarádovi ze seznamu. Podařilo se najít pouze čtyři přátele ze šesti na seznamu - jeden bohužel padl v boji, a další byl poslán domů, protože onemocněl malárií.
Nešlo jenom o pivo jako takové, Donohue vojákům připomněl, že se na ně nezapomnělo, že na ně doma myslí. Také jim přivezl osobní zprávy od jejich rodin a novinky ze sportu.
Poté věci nabraly rychlý spád. Donohuovi ujela jeho loď, takže se stal neozbrojeným civilistou bez dokladů uprostřed válečného konfliktu. Čekal tedy, až mu ambasáda v Saigonu vystaví nový pas. Do toho severovietnamská armáda zahájila ofenzivu Tet a zaútočila na Saigon. Donohue strávil noc přitisknutý ke zdi ambasády, zatímco kolem něho umírali vojáci. Je až s podivem, že přežil.
Návrat domů
Doma Donohua kamarádi z baru oslavovali jako hrdinu. Plukovník, barman, který v práci nikdy nepil, nalil všem pivo a řekl: „Na Chickieho, který našim chlapcům přinesl pivo, úctu, hrdost – a lásku, zatraceně!“
To, co ve Vietnamu viděl, Donohua změnilo. Uvědomil si, že ač nesouhlasí se způsoby demonstrantů, pochopil, že se snažili zastavit nesmyslnou válku. Navíc mezi protestujícími viděl Americké veterány, což ho jenom utvrdilo v tom, že demonstranti měli pravdu.
O své dobrodružné cestě John „Chickie“ Donohue napsal knihu: The Greatest Beer Run Ever. V roce 2022 podle ní oscarový režisér Peter Farrelly natočil stejnojmenný film se Zackem Efronem v hlavní roli. (Na pivo do první linie)
Zdroje: