Článek
Mládí
Narodil se 7. února 1919 ve Virginii ve městě Lynchburg, a už jako malého ho zaujal plakát desatera přikázání, který u nich doma visel zarámovaný na stěně. Největší dopad na něho měla ilustrace šestého přikázání znázorňující, jak Kain zavraždil svého bratra Ábela. Desmondův otec, veterán první světové války, trpící posttraumatickou stresovou poruchou, byl často opilý, ale jeho matka ho společně se sestrou Audrey a bratrem Haroldem vodila do kostela. Takhle se Desmond stal členem Církve adventistů sedmého dne.
Zcela zásadní událost v jeho životě nastala, když se opilý otec popral se svým bratrem, přičemž mu Desmond musel vytrhnout zbraň. Tohle byl okamžik, kdy se rozhodl, že už ji ani žádnou jinou nikdy nevezme do ruky.
Víra a válka
Válka pro Desmonda začala japonským útokem na námořní základnu Pearl Harbor na Havaji. V té době pracoval ve vojenských loděnicích Newport News ve Virginii, a i přesto, že byl přesvědčením pacifista a díky své pracovní pozici měl nárok na odklad, cítil povinnost bojovat za svou zemi.
Dobrovolně narukoval, ale odmítal zabíjet a nosit zbraň, na rozdíl od jiných odpůrců služby v armádě však chtěl nosit uniformu a sloužit své zemi. Toužil se stát bojovým zdravotníkem, což se mu nakonec splnilo. K vytouženému zdravotnickému kříži na rukávu však vedla trnitá cesta.
Nepohodlný voják Desmond Doss
Desmond se nepovažoval za odpůrce vojenské služby, právě naopak, a možná i z toho důvodu byla srážka s realitou o to krutější. Když Desmond dorazil do Fort Jackson k základnímu výcviku, prakticky okamžitě se setkal s nepochopením a místy až znechucením ostatních vojáků a především důstojníků, kteří ho považovali za škodnou ve svém revíru. Jeho situaci nikterak nevylepšilo ani milé vystupování a malá hubená postava. Desmond si navíc vymohl, aby mohl opouštět výcvik o sobotním sabatu, kdy navštěvoval kostel, což ostatní vojáci nesli velmi těžce.
Šikana a vojenský soud
Řadoví vojáci Desmonda Dosse nenáviděli, protože nevěřili, že by je zdravotník beze zbraně, dokázal ochránit při bojové operaci. Jeden z nich mu dokonce řekl: „Dossi, jakmile se dostaneme do boje, postarám se, aby ses nevrátil živý!“ Desmond musel snášet psychickou i fyzickou šikanu svých budoucích spolubojovníků, kteří dělali všechno proto, aby se ho zbavili, přesto se nikdy nevzdal.
Jeho nadřízení důstojníci mu zadávali ty nejtěžší úkoly a snažili se ho prohlásit duševně nezpůsobilým pro armádu, čemuž odhodlaný Desmond čelil se zatnutými zuby. Když nic nepomohlo, dohnali ho až k válečnému soudu za neuposlechnutí rozkazu nosit zbraň. Nicméně soud nedokázal najít způsob, jak se ho zbavit, a Desmond odmítl odejít. Tak se stalo, že Desmond Doss vyrazil do brutální války v Pacifiku beze zbraně, jen se svou zdravotnickou brašnou a nezlomnou vírou v boha.
Nasazení
Desmond se do války zapojil jako medik roty B 1. praporu 307. pěšího pluku 77. pěší divize. Prvními boji prošel v roce 1944 na ostrovech Guam a Leyte, za což obdržel hned dvě Bronzové hvězdy za chrabrost. V boji projevoval obrovskou odvahu, nikdy nehleděl na vlastní bezpečí a kličkoval mezi dopadajícími minometnými granáty a kulometnou palbou, aby mohl zachránit raněného spolubojovníka. Z pohledu mnohých se projevoval jako naprostý šílenec, on však měl svou víru, která ho neopustila ani v těch nejtěžších chvílích.
Peklo na zemi jménem Okinawa
V květnu 1945 druhá světová válka v Evropě končila, v Pacifiku však zdaleka nebylo dobojováno. Ostrov Okinawa představoval poslední překážku před přímou cestou do centra moci japonského císařství. Podle původních amerických odhadů mělo Okinawu bránit zhruba 60 000 vojáků. To však bylo hrubé podcenění situace, Japonci totiž na Okinawě měli celou 32. armádu čítající více než 100 000 mužů.
Výsledkem byla krvavá 82 dní trvající bitva, při níž padli téměř všichni japonští vojáci na ostrově, a společně s nimi i 12 513 Američanů. Desítky tisíc dalších vojáků pak bylo raněno a vyřazeno z boje.
Neuvěřitelné hrdinství Desmonda Dosse
Když 1. prapor 307. pěšího pluku, jehož byl Doss součástí, zaútočil na prudký skalní sráz Maeda, vysoký 120 metrů, kterému američtí vojáci říkali: Hacksaw Ridge, a Američané se dostali na vrchol, přišla soustředěná palba zastříleného japonského dělostřelectva, minometů a kulometů. Zpátky dolů pod skalní stěnu se vrátila méně než třetina mužů, nahoře však kromě mrtvých, zůstalo i několik desítek raněných amerických vojáků. Někteří se pro svá zranění nemohli hýbat, jiní se odplazili do kráterů a jeskyní, kde se ukrývali před japonskými odstřelovači.
Desmond Doss se odmítl stáhnout, jeho přesvědčení mu to nedovolilo. Strhnul si nášivku zdravotníka (na mediky se zaměřovali odstřelovači) a znovu a znovu se vracel do zóny palby a hledal a ošetřoval raněné americké vojáky, které následně spouštěl ze skalní stěny po laně na nosítkách. Pokaždé, když se mu podařilo zachránit jeden život, se hlasitě modlil: „Pane, prosím, pomoz mi zachránit ještě jednoho.“ Během následujících dní byl Desmond čtyřikrát zraněn, za což opakovaně obdržel Purpurové srdce.
21. května byl při nočním útoku raněn na nohou nepřátelským granátem. Během toho, co ho jiní zdravotníci odnášeli na nosítkách, došlo k dalšímu Japonskému útoku. Desmond slezl z nosítek a poslal zdravotníky za jiným zraněným, zatímco se sám věnoval dalšímu. Během toho byl zasažen japonským odstřelovačem do ruky, což mu přivodilo tříštivou zlomeninu paže. Sám si vyrobil improvizovanou dlahu z pažby zbraně a pak se odplazil do bezpečí.
Kolik bylo zachráněných?
Desmond sám odhadoval, že se mu podařilo zachránit až 50 mužů, jeho spolubojovníci však tvrdili, že jich bylo minimálně 100. Nakonec se potkali uprostřed na čísle 75.
Po válce
Desmond Doss si odvahou a nasazením vysloužil respekt a úctu spolubojovníků. 12. října 1945 mu prezident Harry S. Truman udělil nejvyšší americké vojenské vyznamenání, Medaili cti. Do civilu odešel v roce 1946. V témže roce mu byla diagnostikována tuberkulóza, která ho stála jednu plíci. Desmond si vzal za ženu svou lásku Dorothy, se kterou měl syna Desmonda Thomase mladšího. Dorothy ho opustila v roce 1991, kdy zemřela při automobilové nehodě. Dva roky na to se Desmondovou druhou ženou stala Frances Dumanová.
Z války si Desmond odnesl vleklé zdravotní komplikace, se kterými bojoval po celý zbytek života. Dál se angažoval ve své církvi a skautských táborech pro děti. Mnoho času také strávil přednáškami o svých zážitcích z války.
Mel Gibson podle Desmondova příběhu natočil film Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny.
Desmond Doss, muž, který nikdy nepřestal věřit, zemřel v roce 2006 v Piedmontu v Alabamě obklopený rodinou. Byl pohřben se všemi poctami na Národním hřbitově v Tennessee. Jeho příběh, víc než kterýkoliv jiný, dokazuje, že není malých lidí, ale pouze malé činy.
Zdroje:
