Článek
Nová jáma
Jelikož na konci 19. století spotřeba černého uhlí v hutnickém průmyslu a železniční dopravě neustále rostla, byl ve Vítkovicích nájemní společností Spojené Vítkovické kamenouhelné doly 25. května 1891 založen nový důl s názvem: Nová jáma (Neuschacht). V roce 1895 nájem skončil a důl byl začleněn do společnosti Vítkovického horního a hutního těžířstva. Současně došlo ke změně jeho názvu na Jáma Louis (Louisschacht) podle syna majitele Alberta Salomona Rothschilda. První těžba zde proběhla v roce 1896.
Za druhé světové války byl důl začleněn do nacistického koncernu Herman Göring Werke, a v roce 1942 byl přejmenován na Zeche Steinböck. V roce 1943 se nacisté pustili do hloubení jámy č. 3. Pro nedostatek pracovních sil a tektonické poruchy však dosáhli pouze 133 metrů a hloubení bylo zastaveno.
Po konci druhé světové války se důl vrátil ke svému původnímu názvu Louis. V roce 1946 se však název znovu měnil, když byl důl přejmenován na Důl Generál Jeremenko na počest velitele sovětské armády, která osvobodila Ostravu. V roce 1970 došlo k další úpravě názvu na Důl Maršál Jeremenko, a této události se 30. 4. 1970 osobně zúčastnil maršál Andrej Ivanovič Jeremenko s manželkou.
Jeden z nejhlubších dolů
Důl měl celkem tři jámy, osm pater, rozlohu 290 hektarů a konečnou hloubku 1062 metrů, které bylo dosaženo v roce 1966. Nad jámou č. 3 byla vybudována 55 metrů vysoká těžní věž kladivového typu, v nadzemní strojovně osazená elektrickým těžním strojem s výkonem 2500 kW vyrobeným v ČKD. Věž je dnes kulturní památkou pod dohledem památkářů. Za zmínku stojí i fakt, že se v roce 1952 ve sloji Osmana, v hloubce zhruba 600 metrů, našel zkamenělý kmen stromu, který dnes patří do sbírky minerálů Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Ubytování horníků
Mezi lety 1895 až 1899 byla pro horníky a techniky vybudována kolonie, která se postupně rozšířila až na 77 domů. Dokonce zde nechyběla ani mateřská škola. V šedesátých letech část kolonie padla za oběť výstavbě křižovatky na Místecké ulici.
Konec těžby
Těžba na dole Jeremenko probíhala mezi lety 1896 a 1992, bylo zde vytěženo 28,540 milionů tun uhlí. Oficiálně zde byla těžba ukončena k 31. 12. 1992.
Vodní jáma
Důl Jeremenko v současnosti spravuje státní podnik DIAMO, přesněji řečeno jeho odštěpný závod ODRA, který má sídlo přímo v areálu dolu Jeremenko, a je jediným dolem v Ostravě, jehož šachty nebyly zasypány, slouží totiž jako vodní jáma. Ročně se z dolu odčerpá zhruba 5,5 milionů metrů krychlových důlní vody. Pokud by se voda dostala přes tzv. Michálkovický příkop, začala by postupně zaplavovat stále ještě aktivní doly na Karvinsku.
Voda se čerpá vysokotlakými čerpadly KSB vysokými 8 metrů o výkonu 175 litrů za sekundu s výtlačnou výškou 651 metrů. Ta se v hloubce 370 metrů nachází celkem tři. Čerpaná voda se poté se souhlasem úřadů vypouští do řeky Ostravice.
Jelikož se jedná o aktivní důl, tak se na Jeremenku pochopitelně řídí báňskými předpisy. Součástí výbavy jsou sebezáchranné přístroje a detektory metanu, osm údržbářů a techniků má navíc statut záchranáře. Najdete tu i dispečery, zámečníky, důlní elektrikáře nebo pracovníky úseku větrání.
Co s důlní vodou?
Oblast zatopení je neuvěřitelných 73 kilometrů čtverečních, což z poddolované Ostravy dělá obří zásobárnu vody. Jediným uživatelem důlní vody je přitom v současnosti pouze odštěpný závod ODRA, který ji využívá k ohřevu vody ke koupání svých zaměstnanců, v budoucnu by však mohla sloužit třeba jako zdroj energie, nebo právě jako zásobárna vody pro období sucha.
Obecně se počítá s tím, že po ukončení důlní činnosti a čerpání, bude hladina důlní vody stoupat. Jaké důsledky to bude mít pro Ostravu, která je chodbami a šachtami provrtaná skrz naskrz, to ukáže teprve až čas. Tak Zdař Bůh.
Zdroje:
