Článek
Málokdo by v klidném elegánovi hledal zlomené dítě, které se celý život potýkalo s pocitem odmítnutí. Alain se narodil do rodiny promítače a lékárnice na předměstí Paříže. Rodiče se rozvedli, když mu byly čtyři roky. Oba si rychle našli nové partnery, založili rodiny a pro malého Alaina v nich nebylo místo. Ocitl se v pěstounské péči u rodiny Nérotových. Pěstoun pracoval jako dozorce ve věznici Fresnes.
Když pěstouni zemřeli, rodiče si ho nechtěli nechat u sebe a poslali ho do katolického internátu. Delon se s dětstvím bez lásky vyrovnal po svém. Stal se z něj agresivní rváč. Postupně ho vyhodili z jezuitských, benediktinských i františkánských škol. Vystřídal jich hned několik. Vystupoval jako grázl v krátkém amatérském filmu a ve čtrnácti se pokusil o útěk do Ameriky. Chytila ho policie a skončil v cele. Matka ho nakonec vzala k sobě a nechala ho vyučit řezníkem u svého nového muže, aby převzal rodinný krám. Delon tak celé dny tahal z jatek desítky kilogramů masa, divoce flámoval a v okolí získal pověst nebezpečného rváče z gangu.
Z válečného pekla do pařížského podsvětí
V sedmnácti letech se rozhodl utéct před řezničinou a narukoval k námořnictvu. Skončil v indočínské válce v Saigonu, ale disciplína mu nic neříkala. Za krádež auta a jeho utopení v řece skončil ve vojenském vězení, kde oslavil i své dvacáté narozeniny. Z armády ho nakonec vyhodili bez peněz. Vrátil se do Paříže a s rodiči už nechtěl mít nic společného. Nemohl jim zapomenout, že mu v sedmnácti podepsali souhlas s odchodem do války.
Živil se jako nosič na tržnici Les Halles nebo číšník, ale rychle propadl nočnímu životu v Pigalle. Pohyboval se v podsvětí mezi pasáky a zloději, kde ho kvůli jeho vzhledu sponzorovaly prostitutky. Sám později přiznal, že přežíval jen díky ženám, u kterých měl jídlo a nocleh v ceně. Zachránil ho až vztah s herečkou Brigitte Auberovou, která ho vzala na festival do Cannes. Tam jeho dravá krása a uhrančivý pohled okamžitě upoutaly amerického producenta Davida Selznicka, který mu nabídl smlouvu v Hollywoodu pod podmínkou, že se naučí anglicky. Do Ameriky ale neodjel. Manželka režiséra Yvese Allégreta, se kterou měl Delon poměr, pro něj vydupala první roli ve francouzském filmu.
Osudová láska století
V roce 1958 přišel zlom, který sledovala celá Evropa. Pro film Kristýna si ho jako partnera vybrala tehdejší rakouská hvězda Romy Schneiderová. Setkali se na letišti v Orly a byla to katastrofa. Nerozuměli si ani slovo, Romy ho považovala za nevychovaného floutka a on ji za nafoukanou husu. Během natáčení se ale do sebe bezhlavě zamilovali.
Delon nebyl rodinný typ. Po pěti letech vztahu od ní utekl za jinou ženou a nechal jí patnáctistránkový dopis na rozloučenou, na který mu zlomená Romy nikdy neodpověděla. Přesto k sobě zůstali navždy připoutáni. Když byla Romy na dně a její kariéra stagnovala, Delon si vynutil její obsazení do filmu Bazén. Jejich vzájemné doteky a pohledy před kamerou byly naprosto autentické, protože se stále hluboce milovali, i když už spolu nežili.
Alain Delon
Mrtvola v popelnici a stíny mafie
Koncem 60. let zasáhl Delonův život obří kriminální skandál. V popelnici u Paříže bylo nalezeno tělo jeho jugoslávského bodyguarda Stefana Markovice. Vyšetřování odhalilo síť divokých orgií s drogami, kterých se účastnily celebrity i manželky nejvyšších politiků, včetně Claude Pompidouové, ženy budoucího prezidenta. Markovic si měl tyto večírky tajně fotit kvůli vydírání.
Hlavním podezřelým se stal mafiánský boss François Marcantoni, Delonův blízký přítel. Sám Delon strávil desítky hodin u výslechů a čelil obrovskému tlaku médií. Přestože z celé aféry vyvázl bez obvinění, policie ho zlomila. Z dříve sebevědomého lva se stal paranoidní, hluboce nedůvěřivý samotář, který se obezdil na svém panství a obklopil se zbraněmi.
Geniální obchodník s miliony na kontě
Vedle hraní se ukázal jako mimořádně pragmatický byznysmen. Zavedl novou metodu, kdy u filmu Melodie podzemí odmítl klasický honorář a místo toho chtěl distribuční práva v některých zemích. Vydělal tehdy desetkrát víc než jeho slavný kolega Jean Gabin. Začal produkovat vlastní filmy a založil dvě produkční firmy.
Postupně vybudoval impérium se značkou AD v hodnotě stovek milionů eur. Jeho jméno prodávalo pánskou módu, brýle, hodinky, parfémy Shogun, ale i exkluzivní šampaňské, koňak a cigarety. Miloval také umění a nakupoval obrazy slavných mistrů i historické zbraně od hollywoodských kolegů, jako byla puška Winchester od Steva McQueena. Většinu své sbírky obrazů ale rozprodal v aukcích ještě za svého života za miliony dolarů, protože nechtěl, aby se o ně po jeho smrti pozůstalí poprali.
Smutný konec opuštěného samuraje
Na filmovém plátně sice sklízel jeden úspěch za druhým, ale jeho soukromý život byla jedna velká tragédie. V roce 2019 dostal v Cannes čestnou Zlatou palmu za celoživotní dílo, což doprovázely protesty feministických organizací kterým vadily jeho ostré výroky o fackování žen a adopcích dětí homosexuály. Delon tehdy se slzami v očích prohlásil, že jde o jeho poslední poctu před koncem života.
Poslední roky na samotě v Douchy byly tragické. Po prodělané mrtvici se o něj starala asistentka Hiromi Rollinová, kterou ale jeho tři děti s křikem a policií vyhnali z domu s tím, že otce týrala a manipulovala jím. Následně se sourozenci pustili do brutální veřejné války o otcovo dědictví v hodnotě pěti miliard korun. Vzájemně se nahrávali, žalovali a očerňovali v médiích, až soud těžce nemocného herce zbavil svéprávnosti a určil mu opatrovníka, který mu spravoval i bankovní účty. Slavný herec tak dožil v naprosté izolaci, obklopen pouze svými psy, přesně v duchu svých rolí jako hrdý, ponurý a osamělý samuraj.
