Článek
Budova brněnského magistrátu na Dominikánském náměstí se v úterý proměnila v dějiště ostrého názorového střetu. Již před zahájením schůze se v sále i na chodbách shromáždily desítky rozhořčených občanů, kteří svůj nesouhlas s plánovaným sjezdem deklarovali jasně viditelnými transparenty. Hesla jako „Stop Sudeťákům“, „Dekrety platí“ či „Nepovolte sjezd – fašistům vjezd!“ jasně určovala tón protestu. Odpůrci akce vnímali pozvání Sudetoněmeckého krajanského sdružení do moravské metropole jako hlubokou urážku historické paměti a znevážení utrpení všech, kteří se stali oběťmi nacistické zvůle během druhé světové války.
Atmosféra v jednací síni se stala kritickou ve chvíli, kdy se ke slovu přihlásili zastánci sjezdu. Poklidná diskuse se okamžitě zvrhla v bouři nevole, prostor sálu zaplnilo skandování hesel o „vlastizrádcích“ a „fašistech“, doprovázené vulgárními výpady směrem k politikům i přítomným sympatizantům festivalu Meeting Brno. Emoce byly natolik vybičované, že někteří z přítomných začali vykřikovat výhrůžky o defenestraci, což přimělo přítomné posílené hlídky městské policie k maximální ostražitosti.
Do této napjaté situace vstoupil dramatik a bývalý politik Milan Uhde, jehož projev měl fungovat jako hlas rozumu a osobní zkušenosti. Uhde před zaplněným sálem připomněl, že německá okupace postihla jeho rodinu velmi tragicky – přišel kvůli ní o polovinu svých příbuzných. Přesto se však postavil na stranu usmíření a dialogu, přičemž zdůraznil, že právě schopnost ohlédnout se zpět bez nenávisti je klíčem k bezpečné budoucnosti v Evropě. Ani jeho morální autorita a osobní příběh však rozlícený dav neuklidnily.
Primátorka podpořila smíření
Původně připravený text usnesení byl formulován velmi zdrženlivě, až alibisticky. Dokument měl pouze stroze konstatovat, že se akce v Brně koná, ale město ji nijak neorganizuje, nepodporuje, a dokonce nad ní ani nepřebírá záštitu. Tento opatrný přístup měl zřejmě za cíl uklidnit vášně veřejnosti a vyhnout se přímé konfrontaci s kritiky. Zvrat však nastal ve chvíli, kdy do debaty razantně vstoupila primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Vaňková se rozhodla opustit strategii neutrality a otevřeně se za festival Meeting Brno i samotný sudetoněmecký sněm postavila. Ve svém projevu zdůraznila, že úkolem moderních politiků je hledět kupředu a nepropadat nacionalismu, který v současné Evropě opět sílí. Podle ní by právě evropské národy měly v době globálních konfliktů držet pohromadě, přičemž snahu o smíření s německými sousedy označila za nezbytný krok k budování společné budoucnosti. Na základě tohoto politického obratu došlo k zásadní úpravě usnesení. Z textu byly na poslední chvíli vypuštěny věty o tom, že Brno akci nezaštiťuje. Naopak, po pozměňovacím návrhu opozičních Pirátů byla vložena formulace, která výslovně vítá snahy o usmíření a vzájemný dialog mezi národy.
Výsledné hlasování pak jasně vykreslilo rozložení sil v brněnské politice. Pro upravené, výrazně vstřícnější usnesení zvedla ruku většina koaličních zastupitelů společně s Piráty. Ostrý odpor podle očekávání vyjádřilo hnutí SPD, které sjezd považuje za ohrožení národních zájmů. Zástupci hnutí ANO zvolili vyčkávací taktiku – většina z nich se hlasování zdržela nebo se jej vůbec nezúčastnila, čímž dali najevo svůj odtažitý postoj k celé záležitosti, aniž by však aktivně zablokovali rozhodnutí koalice.
Posselt: Sjezd bude za každou cenu
Navzdory bouřlivým scénám na brněnské radnici i bezprecedentním vulgárním hádkám v Poslanecké sněmovně, které se protáhly hluboko do nočních hodin, zůstávají hlavní aktéři akce neoblomní. Bernd Posselt, mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení, v rozhovoru pro bavorský rozhlas kategoricky potvrdil, že sjezd se v termínu od 22. do 25. května v Brně uskuteční. Posselt odmítl jakékoli úvahy o zrušení či přesunu akce a zdůraznil, že konání sněmu na českém území je historickým milníkem, který nelze zvrátit politickým nátlakem.
Ve svém vyjádření se Posselt ostře opřel do kritiků sjezdu, zejména z řad hnutí SPD a německé strany AfD. Označil je za „pokrytce“, kteří podle jeho slov záměrně jitří emoce a zneužívají historická traumata pro své politické cíle. Podle Posselta tito politici nejednají v zájmu budoucnosti, ale naopak se snaží blokovat proces evropského usmíření, který je v době rostoucího nacionalismu a válečných konfliktů důležitější než kdy dříve. Zdůraznil, že jeho sdružení již dávno nerozporuje platnost Benešových dekretů a do Česka přijíždí s nabídkou přátelství, nikoliv s majetkovými nároky.
Kromě symbolické roviny argumentují pořadatelé také hmatatelnými přínosy pro město. David Macek, spoluzakladatel festivalu Meeting Brno, vyvracel mýty o tom, že by akci financovali brněnští daňoví poplatníci. Naopak upozornil, že jen bavorská vláda uvolnila na podporu sjezdu v přepočtu přes 20 milionů korun. Tyto prostředky utratí zhruba tisícovka delegátů přímo v Brně – za ubytování v hotelech, pronájmy výstaviště a další služby. Podle Macka jde o „reklamu k nezaplacení“, která Brnu buduje pověst moderní evropské metropole schopné hostit významné mezinárodní události.
Celý program sjezdu je podle organizátorů protkán hlubokou symbolikou, která má demonstrovat pokoru a úctu k dějinám. Účastníci se neplánují jen radovat na kulturních akcích, ale chtějí uctit památku těch, kteří trpěli v koncentračních táborech nebo byli popraveni gestapem. Vrcholem duchovního programu má být společná mše vedená emeritním pražským arcibiskupem Janem Graubnerem. Tímto spojením pietních aktů a snahy o dialog chtějí sudetští Němci vyslat světu signál, že jsou schopni reflektovat temné stránky minulosti a společně s Čechy usilovat o vzájemné odpuštění.
Vláda se distancuje, Sněmovna bouří
Zatímco brněnští zastupitelé nakonec sjezdu otevřeli dveře, celostátní politická scéna zaujala výrazně rezervovanější, až odmítavý postoj. Premiér Andrej Babiš (ANO) se od akce veřejně distancoval a označil její konání na českém území za „nešťastné“. Podle šéfa vlády není česká společnost na takový krok ještě připravena a stále existují generace lidí, které se s tragickou minulostí nedokaly plně vyrovnat. Premiér zároveň potvrdil, že kabinet vysílá jasný signál: sjezdu se nezúčastní žádný člen vlády, aby akce nezískala punc oficiální státní podpory. Ministr průmyslu Karel Havlíček k tomu dodal, že prioritou je sice strategické partnerství s Německem, ale není vhodné „jitřit staré rány“.
Parlamentní půda se v souvislosti se sjezdem proměnila v bitevní pole. Jednání o návrhu hnutí SPD, které požadovalo, aby Sněmovna sjezd oficiálně odmítla a vyzvala organizátory k jeho zrušení, se protáhlo hluboko do noci. Debata byla plná osobních útoků, při nichž opozice obviňovala vládní koalici z hledání vnějšího nepřítele, zatímco koaliční strany na oplátku vinily opozici z naskakování na populistickou vlnu.
Emoční napětí vyvrcholilo nad ránem, kdy se situace v sále zcela vymkla kontrole. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala se neudržel a v prudké reakci na slova Marka Bendy (ODS) propadl nekontrolovanému hněvu. Přímo od řečnického pultu začal na opoziční poslance křičet a neváhal použít i ostré vulgarismy. Obvinil je z toho, že „do krve hájí zájmy landsmanšaftu“ místo toho, aby ctili památku obětí koncentračních táborů.
Navzdory tomuto politickému zemětřesení je nyní jasné, že se 76. ročník sudetoněmeckého sjezdu skutečně poprvé v historii odehraje na české půdě. Brno se tak v druhé polovině května stane středobodem pozornosti nejen domácích médií, ale i mezinárodních pozorovatelů. Otázkou zůstává, zda tato událost skutečně naplní vizi organizátorů o „zahojení ran“ a evropském dialogu, nebo zda se stane pouze rozbuškou, která v české společnosti znovu probudí spící démony nacionalismu a prohloubí už tak citelné příkopy mezi různými názorovými tábory.
