Článek
„Válka na Ukrajině by nikdy nezačala, kdyby západní politici naslouchali tomu, co jim ruský prezident Vladimir Putin říkal.“ Jedná se o slova prvního místopředsedy politické strany Trikolóra. Předseda strany SPD Tomio Okamura v novoročním projevu řekl: „Věřím, že naše republika vyskočí z bruselského vlaku, který navzdory varování vlády USA míří k třetí světové válce.“ Tato slova potvrdila, co se dlouho tvrdilo. V Poslanecké sněmovně máme proruskou stranu, kterou můžeme s čistým svědomím považovat za přátele Putina. A taková slova nepoužívám jen tak. Už si je zaslouží.
Politický komentátor a komik Jon Stewart v nedávném rozhovoru řekl, že raději vidí lidi jací jsou. A že se ukážou v pravém světle častokrát až po nějaké době. Jako příklad uvedl novináře Tuckera Carlsona, který se v průběhu třiceti let posunul z novináře s empatií a humorem do seriózní konzervativní mediální osobnosti a podporovatele Donalda Trumpa.
Vystihuje to přísloví Abrahama Lincolna: „Chcete-li vyzkoušet charakter člověka, dejte mu moc.“ A to sedí na Okamuru a jeho politiky ve straně. Jejich výroky směrem k Ukrajině se radikalizovaly čím dál více, až to došlo do bodu, kde ani nepovažují Zelenského za ukrajinského prezidenta, jak řekl Radim Fiala v Otázkách Václava Moravce. Mimo jiné zpochybnil i zjištění české BIS, že za útokem na Vrbětice stálo Rusko (doporučuji knihu Vrbětice od Jaroslava Spurného z Respektu). Našlo by se mnohem více proruských a hlavně lživých výroků celé politické strany.
Hlavní je, že s mandátem, který získali ve Sněmovně, získali i pozornost. A ta je nejdůležitější měnou v politice. Jejich vystupování vidí více lidí a stane se, že jim na nějakou lež uvěří. Ne každý si kontroluje každou informaci, co politik řekne. Řádným příkladem je Donald Trump, kterému je jedno, kolik lží řekne. Někdo se najde, kdo mu něco uvěří.
SPD ničí společnost neustálými lži a lidé přestávají věřit médiím. V Česku je důvěra ve zpravodajství s 31 procenty podprůměrná, od roku 2015 klesla o osm procent, vyplývá ze studie BBC News. A nenávist, kterou je SPD známá po celém Česku, tomu nepomáhá. Je nutno uznat, že nestojí jako jediní za tímto trendem, svou roli hraje i ekonomická situace, podíl ale na tom mají. Slyšet Jindřicha Rajchla v České televizi je bolestí pro uši. Ale jako demokratická společnost, veřejnoprávní televize pozve i proruské politiky. To je pochopitelné, jen je důležité si uvědomit a držet si od toho odstup.
Je kritické nadále podporovat Ukrajinu. I když to nepůjde přes finanční pomoc státu, kterou nynější vláda zrušila, jsou i jiné cesty, které může udělat každý jednotlivec. SPD je nebezpečí, kterého si je potřeba všímat a neodtrhnout od něho oči, jinak jim dáme volnost, kterou nemůžou mít.
