Článek
Aboriginci (též také Aboridžinci nebo Austrálci) jsou nejstarší známou zachovanou kulturou a jsou považovány za původní obyvatele Austrálie. Na Australský kontinent přišli před cca 65 000 lety nejspíše z afrického kontinentu, kdy kočovali za novými zdroji potravy, za zralými plody a zvěří.
Jejich jídelníček obsahoval semena a plody, klokany, larvy, červy, brouky, ještěrky a želvy. Dnešní Aboriginci mají podobnou skladbu jídelníčku. Žili v přístřešcích z bláta a větví.
Aboriginci mají černou barvu kůže, černé vlnité vlasy, široký nos, velké zuby, dlouhou hlavu a vystouplou dolní čelist.
Aboriginec muž
Součástí jejich historie, kultury a náboženství je slavný bumerang a také nejstarší dechový nástroj na Zemi - didgeridoo. Původně bambusový (nebo eukalyptový) kmínek vyžraný od termitů s náústkem z včelího vosku vydává silný bručivý zvuk, který je dodnes součástí aboriginských náboženských rituálů.
Moderní doba některé jejich zvyky a tradice potlačuje do pozadí. Jsou však oblasti, kde pradávné zvyky stále dodržují, jako třeba zvyk uvést mladé chlapce do dospělosti bolestivým rituálem.
Když začne chlapec projevovat první znaky puberty, přijde čas na iniciační obřad. Stařešinové mu nejprve na hruď, ramena, paže a hýždě vyryjí jizvy, které vysypou pískem, aby byly co nejširší. Potom přijdou na řadu rituální tance a obřízka. To však není zdakeka vše.
Vedle obřízky se u dospívajících chlapců provádí také subincize, tedy naříznutí pyje. Mladík je posazen na skálu a stařešina mu kamenným nožem rozřízne spodní stranu penisu po celé délce. Aboriginci tento akt vysvětlují, že tak činí proto, aby byl pyj "lehčí a krásnější"
Po tomto bolestivém zákroku je chlapec přijat společností jako dospělý muž. Pokud by se mu nepodrobil, byl by kmenem opovrhován a žádná dívka by se za něho neprovdala. Tento krutý rituál je nejen velice bolestivý, ale hlavně sebou nese riziko infekce, která může postiženého připravit o penis nebo rovnou o život.
U některých Aboriginců je zvykem, že mladý muž musí dokázat svou dospělost tím, že stráví šest měsíců o samotě v divočině. Jinde stařešinové dospělé muže „poznačí“ vytržením zubu či useknutím malíčku.
Aboriginec - původní domorodec
U dívek jsou rituály o něco mírnější. Jizvy jsou dospívajícím dívkám vyřezány „pouze“ na hýždích. Poté je dívka nucena k sexuálnímu styku různými členy své vrstvy a teprve pak je považována za dospělou ženu a může si vybrat manžela.
Na konci 18. století s počátkem britské kolonizace začalo jít Aborigincům doslova o život. Po příchodu kolonizátorů začali být domorodí obyvatelé utlačováni a systematicky vybíjeni. Odhaduje se, že v roce 1788 tam žilo 750 000 až 1,25 milionu domorodců. Po masakrech britských kolonizátorů a s tím i spojené zavlečení nemocí, na které neměli Aboriginci imumitu, jich bylo v roce 1930 pouhých 70 000.
V roce 1910 dostali Aboriginci další velkou ránu. Australská vláda se rozhodla hrstku původních obyvatel kontinentu s konečnou platností zlomit a takzvaně začlenit do společnosti.
A učinila tak mimořádně krutým způsobem. V letech 1910 - 1970 bylo 10 - 30% domorodých dětí násilně odvedeno ze svých domovů. Děti skončily v adoptivních rodinách a sirotčincích a bylo jim zakázáno mluvit jejich rodným jazykem. Také dostaly nová jména.
Změnu v postavení původních obyvatel přinesla až 60. léta minulého století, kdy v roce 1967 Australané odhlasovali, že federální zákony budou platit i pro Aborigince, kteří se tak stanou právoplatnými občany.
V roce 2008 se australský premiér Kevin Rudd jménem celé země Aborigincům omluvil za činy vlády a společnosti vůči „ukradeným generacím“ dětí.
Současný život Aboriginců má však k ideálnímu životu daleko. Tvoří sociálně nejslabší část. Jejich příjmy jsou mnohem nižší a potýkají se nejen s nezaměstnaností a negramotností, ale také s alkoholem, drogami a domácím násilím.
Mnoho Aboriginců inhaluje benzín a zneužívá ho tak jako drogu. Australská vláda se tomu brání tak, že vyvinula speciální, nečichatelný benzín, tzv. opal fuel, a distribuuje ho do vybraných čerpacích stanic v blízkosti domorodých komunit.
Tento jejich způsob života má drsný vliv na jejich zdraví a délku života, který je o 15 - 17 let kratší než u ostatní populace. Dnešní Aboriginci žijí v neustálé chudobě na okraji společnosti.
Zdroje:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Austr%C3%A1lci
https://www.denik.cz/cestujeme-do-sveta/aboriginci-australie.html
https://www.dotyk.cz/magazin/ritualy-dospelosti-aboridzinci-australie-30000911.html
