Článek
Nejstarší přeživší indický kmen Onge obývající Andamanské ostrovy žil po generace nedotčen vnějším světem. Vliv cizinců a moderní doby značně zasáhl do jejich starobylého způsobu života a způsobil jejich úbytek.
V 18. století byli Ongeové rozptýleni po celém ostrově Malý Andaman. V roce 1867 se na ostrově ztratilo několik britských námořníků, úřady obvinily Onge a vyslaly trestnou expedici, aby na ně zaútočily. Ongeové byli vystaveni námořnímu bombardování a odhaduje se, že při tomto masakru bylo zabito 60 až 80 obyvatel kmene Onge.
Ongeové i nadále zažívali útoky britských koloniálních sil. Dříve nomádský národ, který obýval všech 732 km2 ostrova, byl násilnou kolonizací ve 40. letech 20. století přesunut do dvou malých osad v Dugong Creek na severovýchodě a v South Bay, kde žijí dodnes. Jejich celkové zdraví a pohoda se od té doby výrazně zhoršily.
Po kolonizaci a osídlení se jejich populace významně snížila. Z počtu 672 v roce 1901 na pouhých 117 v roce 2017. Jsou označováni za zranitelný a znevýhodněný kmen.
Lidé z kmene Onge žijí ve velkých společných chatrčích, které stojí vysoko na kůlech. Obvykle jsou kulaté nebo eliptické a jsou postaveny z kmenů a větví stromů, krytých palmovými listy na rámech z rákosu. Každá chatrč má ohniště, které neustále hoří nebo doutná.
Ongeové jsou mistři ve výrobě podložek. Vyrábí spací karimatky různých velikostí z bambusových nebo rákosových proužků a také podložky do různých částí své chatrče a někdy i k sezení venku.
Ongeové považují bílé zuby za znamení mrtvého těla a proto žvýkají kůru, aby se jejich zuby zbarvily do červena. Svá těla a obličeje si zdobí bílou hlínou a okrem.
Kmen Onge patří k lovcům a sběračům. Veškerou svojí potravu získávají vlastními silami z přírody, se kterou jsou spjatí a dokonale jī znají. Loví různá zvířata volně dostupná na ostrově jako jsou jeleni, prasata, lišky, krysy, hadi, želvy, ptáci a další. K lovu používají ručně vyrobené luky a šípy. K lovu a chytání želv používají oštěpy, šípy a harpuny s plovákem nebo ručně vyrobené sítě.
Věnují se také sběru různých rostlin, které rostou v džungli, včetně ovoce, kořenů, hlíz a medu. Tyto potraviny pečou, vaří a smaží.
Vlastnoručně si vyrábí nástroje k vykopávání kořenů či sbírání plodů z vysokých větví. Na med používají provázek vyrobený z vláken stromů, kterými prořezávají plásty naostřenými háky z lastur.
Jejich technika sběru medu je opravdu zajímavá a hlavně šetrná. Na rozdíl od běžné praxe pálení plástů a přitom spálení mnoha včel, si Onge před vylézáním na strom nejprve potřou tělo hlínou. Když jsou v dosahu včelího úlu vyplivnou velké množství speciální listové šťávy, která přinutí včely odletět a dotyčný sběrač se pak snáze dostane k plástům aniž by ho včely napadly.
Zeptáte-li se jich:
„Jak to, že na vás létající včely neútočí?“
Dostanete okamžitou a jasnou odpověď:
„Viděli jste někdy včely okusovat zem? V tom jílem nasyceném těle vypadáme a voníme jako kus země,“ říkajī a dodávají:
„Tímto způsobem se včely nezraní. Vrací se a vytvářejí další úl.“
Jejich přístup k přírodě je šetrný a bez dokonalé znalosti přírody by nebyli schopni přežít. To se jim také potvrdilo v roce 2004, kdy jejich ostrov zasáhla ničivá vlna tsunami.
Jejich osady byly zcela zničeny. Všichni Ongeové však tuto katastrofu přežili. A to právě díky svým hlubokým znalostem.
Věděli, že pokud moře rychle ustoupí, později se vrátí s ničivou silou. Když ucítili zemětřesení a viděli, jak dramaticky klesá hladina vody, rychle se vydali do vnitrozemí, kde budou v bezpečí před ničivými vlnami, o kterých věděli, že je budou následovat. Díky jejich pohotové reakci dokázali všichni přežít.
Přestože se jim podařilo přežít ničivou tsunami, musí čelit dalšímu ohrožení v podobě odlesňování, kvůli kterému přichází o svůj přirozený domov.
Velmi ničivou ránu utrpěli lidé Onge také v roce 2008, kdy osm mužů z kmene Onge zemřelo poté, co vypili neznámou jedovatou tekutinu, kterou našli na břehu. Předpokládá se, že Ongeové si mysleli, že tekutina je alkohol, který k Ongeům přinesli osadníci.
Ongeové po mnoho desetiletí utrpěli v důsledku nuceného kontaktu s cizinci hrozné ztráty a traumata. Avšak navrhovaný megaprojekt indické vlády má potenciál je vyhladit úplně. V roce 2016 indická vláda navrhla, aby byl Malý Andamanský ostrov přeměněn na „indický Singapur“, kde bude opera, kasina a podvodní resort. Ongeové by tím pádem museli být násilně vystěhováni jinam, což by jejich populaci vážně ohrozilo.
Naštěstí byl tento projekt v roce 2021 pozastaven, nicméně někteří indičtí úředníci pravidelně vyzývají k jeho restartování. Kvůli zábavě, zisku, bohatství či prestiži jsou ohroženy životy lidí, kteří zde po staletí v klidu žili a kteří mají nárok na spokojený život ve svém přirozeném prostředí, jako každý z nás. Zbývá jen doufat, že se ohroženému kmeni Onge podaří překonat i tuto hrozbu.
Zdroje:
Survivalinternational.org
Andamanese.org
Splashtravels.com
