Článek
Lidé mají prostě zažité, že je konec roku, tak je potřeba to náležitě oslavit. A proč? To je jim v podstatě jedno. Stačí, že je konec roku a všichni slaví. Už dlouhá léta. Tak proč by se měli začít nad tím zamýšlet a dělat to jinak?
Myslí hlavně na to, jak si pořádně nacpat břicho, zalít ho hektolitry piva či jiného alkoholu, odpálit pár petard, aby se neřeklo a naštvat ty, co je nesnáší a mají z nich úzkost. A pak se odvalit do postele, kde stráví celý následující den s kýblem u postele a hadrem na hlavě. Opravdu stylové přivítání nového roku, které vůbec nedává smysl.
Už proto, že toto mnozí dělají během roku stále i když v menší míře. Takže, aby se to trošku lišilo, tak jen zvýší objem. A nikdo jim to nesmí brát. To je jejich pivečko, jejich chlebíček, jejich steak, jejich brambůrky, jejich zmrzlina. Opravdu vrchol blaha. Pro ně, tedy. Trochu se nad sebou zamyslet, je pro ně ukrutný problém.
Jak již bylo řečeno, většina má silvestrovské oslavy spojené s hromadou jídla a pití. Ano, je příjemné si udělat nějaké dobré jídlo, které běžně neděláte, chlebíček či jednohubku, a je to tak v pořádku. Nesmí se to však s množstvím zbytečně přehánět. Zvláště při nákupu surovin, mají lidé velké oči a bojí se, že by za jeden den umřeli hladem. A jejich konverzace v obchodě zní pak asi nějak takto:
„Táto, už mám šest druhů pomazánek, mám vzít ještě jednu, aby bylo dost? A stačí čtyři veky?“
„Radši vezmi ještě jednu a pomazánku taky, pro jistotu. Jo a vezmeme ještě raději o jednu basu piv navíc, kdyby byla žízeň.“
To když člověk slyší, tak je mu z toho spíše zle, než aby se z něčeho radoval. A napadne ho spíše otázka, zda je tolika jídla zapotřebí, když se vše stejně nesní. Kdo má třeba slepice, tak to dá jim, ale ti ostatní hodí zbytky do popelnice, ze které si pak své chtějí uzmout i bezdomovci. Možná by bylo lepší, než to hodit do popelnice, rovnou to odnést bezdomovcům a udělat jim tak radost. Bylo by to hezké a účelné.
Ještě horší je však konzumace alkoholu, která musí být nadmíru velká, jinak by to nebylo ono. Lidé se prostě bez alkoholu neumí bavit. Což je velká škoda, protože pak ani někteří jedinci neví, co dělají. A jsou nebezpeční nejen sobě, ale i druhým. A obzvláště, když k tomu přidají půlnoční odpalování rachejtlí, které jedni milují a druzí nenávidí. Pro mnoho lidí i zvířat je to však stres a úzkost. A k čemu je to dobré? Jen pro chvilkovou potěchu jedněch, musí trpět ti druzí. Prodej petard a rachejtlí by měl být pro obyčejné lidi hodně omezen. Pak zase druhý den uvidíme ve zprávách, kolik prstů, rukou a obličejů bylo zraněno. Úplně zbytečně. Bohatě by stačil organizovaný ohňostroj.
A to má být nějaká radost? Z čeho se má člověk vlastně radovat? Z toho, že už jsme zase o jeden rok starší? Nebo z toho, že už je ten rok konečně pryč, když třeba tolik nestál za to? Či se radovat z roku následujícího, který však nevíme, jaký bude? Obzvláště v těchto těžkých časech bojů, válek, nemocí a finančních krizí. Je těžké se z něčeho radovat i když bychom se měli umět radovat z každé maličkosti. A nejlépe by bylo, slavit bez rachejtlí, alkoholu a přejídání. S čistou hlavou, střídmostí a pokorou. Ale to by pro většinu byla nuda.
Přiměřeně se najíst, přiměřeně se napít a v klidu si zrekapitulovat, co nám končící rok dal i vzal a snažit se to v novém roce zlepšit. Hlavně si nedávat nesmyslná předsevzetí, která se stejně časem začnou vytrácet a málokdy se dodrží. Bohatě by stačilo, snažit se v novém roce být lepším člověkem.
Tak ať ten příchod nového roku přivítáte tak, jak vám vyhovuje. Bez stresu, nervů, ve zdraví a v poklidu. A v následujícím roce, ať jste lepší než dosud, aby vám to život v dobrém vrátil.
