Článek
Acre, spolkový stát v Brazílii je domovem domorodého kmene Shawadawa. Shawa znamená červený papoušek Ara a dawa znamená rodinu, proto se jim též někdy říká kmen Arara. Oni však sami sebe nazývají Shawadawa.
Jejich tajuplný život uprostřed deštného pralesa byl natolik skrytý, že se v roce 1940 předpokládalo, že kmen vymřel. V 70. letech se je kvůli výstavbě silnice přes jejich území snažila kontaktovat vláda. To se nakonec povedlo přibližně po patnácti letech, kdy už byla silnice postavena a začalo intenzivní vytěžování a odlesňování. Území kmene bylo narušeno. Až teprve v roce 2016 podepsala vláda dekret, kterým bylo území oficiálně uznáno kmeni Shawadawa. Pro domorodý kmen to byl velký úspěch a velký svátek.
Dříve byli Shawadawové považováni za válečný kmen a byli vnímáni velmi negativně. A to hlavně kvůli trofejím, které si brali od padlých nepřátel a vyráběli z nich různé předměty jako flétny z lebek, náhrdelníky ze zubů nebo též sbírali skalpy. Až postupem času začali být vnímáni pozitivně a to hlavně díky tomu, že byli velmi otevření a štědří k nedomorodému světu. V dnešní době jsou považováni za velmi milý, přátelský kmen, který je ochotný ukázat svůj způsob života a tradice.
V důsledku rozšiřování kaučukových plantáží byli bílými lidmi vykořisťováni a omezováni v kulturním rozvoji a jejich vztah ke svému původnímu jazyku i tradicím byl narušen. V posledních letech se snaží znovu obnovit své tradice i jazyk. Starší kmene předávají své znalosti mladé generaci, jejichž zájem o učení mýtů a tradic roste.
Rituály, které Shawadawa praktikují dodnes jsou třeba domorodý tanec Mariri, dále rituál Sinbu (ayahuasca), Rapé, Kambo či Tipi. Rituál Sinbu (ayahuasca) je používán jako léčebný prostředek. Pokud někdo onemocní, dostane horečku nebo má jiný problém, tak šaman vypije nápoj a začne zpívat pro danou nemoc, aby ji odstranil z těla ven. Pokud se pacient zlepší, šaman řekne, že se uzdraví. Pokud však ne, oznámí, že dotyčný zemře.
Dalším významným rituálem kmene Shawadawa je Rapé, který používají pro podporu lovců. Z holenní kosti jelena nebo stehenní z prasete se seškrábne prášek, ke kterému se přidá žabí mléko, vše se smíchá a opeče s trochou tabáku. Vznikne tak šňupací prášek, který se šňupe, tedy vdechuje do nosních dírek účastníků pomocí speciální dýmky. Rapé má údajně silné léčivé a očistné vlastnosti, jak pro tělo, tak i pro duši. Tělo očišťuje od toxinů a negativních energií. Pročišťuje a bystří mysl, vyrovnává emoce a odbourává stres. Jeho používání vede k jasnějšímu vhledu a duchovnímu spojení, otevírá takzvané třetí oko.
Dalším rituálem používaným ke zlepšení loveckých schopností a síly je Kambo. Z těla žáby stírají jedovatý sekret, žabí mléko, které poté aplikují do drobných ran na kůži. Jedovatá látka ihned vyvolá zvracení a průjem jež jsou ještě podporovány pitím fermentovaného nápoje z manioku. Po tomto rituálu získá lovec větší sílu, zrak, bystrost i přesnost a následující den je připraven k lovu.
Ke zlepšení loveckých vlastností přispívá též rituál Tipi, což je kouření srsti (chlupů) z jelena či prasete, které se suší na slunci a poté kouří. Rituál se provádí brzy ráno jednou týdně a opakuje se třikrát.
Lovecké oblasti Ararů jsou rozsáhlé. Lovecké stezky začínají za jejich domy a pokračují několikahodinovou pěší procházkou do nitra lesa. Vlivem styku s okolním prostředím si lidé kmene Shawadawa osvojili při lovu používání střelných zbraní.
Shawadawové se též věnují rybolovu. Loví nejčastěji rybářským háčkem s jedem tingui. Používají však i jiné metody jako jsou jedovaté rostliny, harpuny, oštěpy, potápění, nože či vrhací sítě.
Ararové také chovají zvířata, jak pro svojí spotřebu, tak i na prodej. Zejména kuřata, kachny, prasata a ovce. V hojné míře se věnují zemědělství, kde pěstují několik druhů manioku, kukuřici, cukrovou třtinu, batáty, fazole, rýži, pepř či tabák. Základem jejich stravy je manioková mouka se zveřinou a rybami.
Přestože kmen Shawadawa byl narušen vlivem moderní doby, snaží se zachovávat si své tradice i rituály. Kvalita života těchto lidí se v posledních letech výrazně zlepšila o čemž svědčí rostoucí počet Ararů, kteří se vrací z měst zpátky do rezervace. Porodnost v rezervaci je velmi vysoká a počet mladých lidí je mnohem větší než starších, kteří se usilovně snaží předávat mladým veškeré znalosti, aby jejich tradice mohly být i nadále zachovány.
Zdroje:
laherba.cz
Pib.socioambiental.org
Mayaherbs.com
