Článek
V osobě Jamese Coburna získal filmový svět úplně nový typ charakterního hrdiny. Muže zajímavých rysů, který působil jako stoický kliďas a drsňák zároveň. Role málomluvného chlapáckého pistolníka ho proslavily. Jeho vysoká postava (měřil 190 cm) a celkově chladné a mlčenlivé vystupování ho předurčovalo k rolím různých důstojníků a uniforma mu ve válečných velkofilmech padla jako ulitá.
Jeho tvář je neuchopitelná a svým způsobem nepopsatelná. Pro někoho je pohledný, pro někoho vyloženě ošklivý. Měl ostře řezané rysy, typický stoicky klidný pohled a mrštné šlachovité tělo. Zapadal do škatulky rolí pistolníků, agentů, detektivů nebo vojáků. Nikdy se nestal velkou megastar, ale svým herectví vzbuzoval respekt i uznání. A do jeho repertoáru patřily i role komické.
Díky své vynikající fyzické kondici se nikdy nenechával zastoupit kaskadéry. Miloval rychlá kola, bojová umění a zajímal se o východní filozofii a náboženství. Pro samé záliby se skoro ani nestačil oženit. Ale i to stihl - a hned dvakrát. Archetyp drsňáka a sexy muže: James Coburn.
Dětství s vůní benzínu i bahna hospodářské krize
Narodil se 31. srpna 1928 ve městě Laurel v americkém státě Nebraska jako James Harrison Coburn III. do rodiny vysloveně evropské. Otec James Harrison Coburn II. byl skotsko - irského původu a matka Mylet S. Johnson Coburn byla imigrantkou ze Švédska. Otec měl v Laurelu prosperující podnik - autodílnu. Jedináček James se odmala pohyboval mezi dílnou a náhradními díly. Otec si všiml, jak je malý chlapec šikovný a svěřoval mu drobné a pak i větší opravy vozidel. Není divu, že byl auty doslova posedlý po celý svůj další život.
Velká hospodářská krize, která postihla Ameriku a vlastně celý svět v letech 1929 - 1933 však znamenala konec rodinného podniku a Coburnovi se museli přestěhovat. Rodina zakotvila v Comptonu v Kalifornii, kde James vyrůstal. Matka těžce nesla, že se musejí uskrovnit a často neměla doma ani chléb.
James musel rychle dospět a pomáhal rodičům, jak se dalo. Jeho koníčkem se stalo ochotnické divadlo, které hrál na střední škole Compton High School a později studoval dramatické umění souběžně na dvou univerzitách - Univerzita Jižní Kalifornie a Kalifornská univerzita Los Angeles. Byl velmi chytrý a bystrý, takže studium mu nečinilo nejmenší potíže, naopak, byl premiantem.
Ukaž zuby a ohol se!
Během druhé světové války musel narukovat a sloužil jako radista. S armádou zůstal spjat i po roce 1950, kdy byl Coburn povolán do americké armády. Naučil se tam řídit velká nákladní vozidla. Jednou si ho všiml velitel, který procházel kolem vojáků, kteří měli „pohov“. James Coburn zrovna něco vyprávěl a jeho sytý, hluboký a zvučný hlas se nesl do dáli.
Velitel si ho nechal předvolat a nabídl mu práci v armádním rádiu. Coburn neváhal ani vteřinu a do konce své armádní kariéry pracoval jako hlasatel a diskžokej. Dokonce namluvil několik instruktážních armádních filmů. Působil jako voják dokonce v západoněmecké Mohuči, kde namlouval anglicky pro tamější americké vojáky různé krátké armádní spoty.
Po návratu z armády do civilu pokračoval ve studiu herectví na Los Angeles City College a navštěvoval také slavné herecké studio Stelly Adlerové. Debutoval na jevišti ve hře Billy Bud od slavného spisovatele a dramatika Hermanna Melvilla. V roce 1953 se poprvé objevil v televizi - v pořadu Four Star Playhouse.
Divadelní kariéru rozjel v San Diegu a dostal se i na slavnou Broadway. Ostře řezanou tvář Jamese Coburna však mohli lidé nejvíce vídat v reklamách - v té době takto začínalo spoustu herců a někdy u reklam i skončili. Naštěstí pro Coburna i diváky se tak nestalo.
Propagoval vše možné - samozřejmě cigarety, které tehdy nikdo neřešil, byly spojovány hlavně s tváří různých tvrdě se tvářících drsných ošlehaných mužů, což Coburn splňoval na jedničku. Stal se tváří holicího strojku Remington Products. Při konkursu na tuto reklamu si z přítomných dvanácti dalších mužů stihl oholit desetidenní vousy za méně než minutu.
Ostatní kandidáty jsem porazil díky tomu, že jsem ukázal zdaleka nejvíc zubů. Mám totiž obrovskou hubu.
Jedenáct replik stačí k nesmrtelné slávě aneb „možná bych znal jednoho chlápka…“
Od roku 1953 se James Coburn objevoval v televizních seriálech. Jeho neznámá, neokoukaná, nezaměnitelná tvář a vysoká atletická postava mu zajištovala stále rostoucí popularitu. Mezi známými tvářemi působil jako zjevení - nemluvný hbitý muž byl pro role v různých nekonečných westernových a detektivních seriálech jako stvořený.
V roce 1960 se na Jamese Coburna usmálo štěstí možná životní. Jeho blízký kamarád Robert Vaughn se po svém obsazení do slavného westernu Sedm statečných (The Magnificent Seven, 1960) zmínil režiséru Johnu Sturgesovi, že „by možná jednoho chlápka znal…“ Sturges, který neměl jasno v obsazení mlčenlivého vrhače nožů Britta, si ho nechal zavolat a plácli si.
Coburn ve slavném westernu pronesl pouhých jedenáct replik, ale to zcela stačilo k tomu, aby se navždy proslavil jako Britt, kliďas s kamennou tváří, který házel nože do srdcí padouchů na milimetr přesně.
Jak je již velmi dobře známo, představitel pistolníka Vina, v té době ještě málo známý herec Steve McQueen, byl cholerické a vztahovačné povahy. Měl neustále pocit, že je upozaděný na úkor Yula Brynnera a o naschválech, které mu dělal při natáčení, se vyprávějí hotové legendy.
Ale kupodivu - s Jamesem Coburnem si vzteklý Steve McQueen padl do noty a mezi oběma herci vzniklo velké přátelství, které trvalo až do jeho předčasné smrti v roce 1980. Možná to bylo tím, že stoik Coburn nikterak nereagoval na cholerické výlevy a scény Steva McQueena. Zkrátka se vždy pouze pousmál a nechal ho být. A to se Stevovi líbilo.
James? Ten nemusel nic hrát. Prostě si stoupl, podíval se do kamery, a to mu stačilo. My se nadřeli, cvičili jsme výrazy a dělali ze sebe šašky. Coburn napochodoval na plac, udělal ten svůj pohled a mohl jít domů. A s velkou slávou.
Po Sedmi statečných se zrodil nový westernový hrdina. Mlčící vysoký muž s kolty proklatě nízko exceloval v různých dalších filmech z Divokého západu. Mohl být ještě slavnější, ale odmítl role ve slavných westernech Tenkrát na Západě a Pro hrst dolarů, což si později kupodivu nijak nevyčítal. Byl skromný a kolegům Bronsonovi a Eastwoodovi prý slávu přál.
Bohatá filmografie korunovaná Oscarem
Výčet jeho filmografie je velice rozsáhlý a každý film, kde se mihl, byť jen v epizodní roličce nebo v roli hlavní, byl a je dodnes velmi populární. Zazářil v roli důstojníka Steinera ve válečném Železném kříži. A za roli otce - alkoholika v dramatu Utrpení (Affliction, 1997) získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.
Výběr z filmografie: Válečný film Peklo je pro hrdiny (Hell is For Heroes, 1962), komedie Šaráda (Charade, 1963), slavný válečný film, kde se objevil po boku Steva McQueena a Charlese Bronsona Velký útěk (The Great Escape, 1963), western Major Dundee (1965), komediální parodie na „Bondovky“ Náš muž Flint (Our Man Flint, 1966) a Náš muž Flint 2: Flint opět v akci (In Like Flint, 1967), válečná komedie Co jsi dělal za války, taťko? (What Did You Do in the War, Daddy?, 1966), slavný western Kapsy plné dynamitu (A Fistful of Dynamite, 1971)
Mezi další známé filmy s Jamesem Coburnem patří například thriller Dokonalý plán (The Internecine Project, 1974), slavný film 700 mil v sedle (Bite the Bullet, 1975), dvojice nesmrtelných válečných filmů Bitva o Midway (Midway, 1976) a Železný kříž (Cross of Iron, 1977), drama Martinův den (Martin´s day, 1985), vedle Bruce Willise se objevil ve filmu Hudson Hawk (1991)
Hrál též po boku Mela Gibsona v jeho filmech Maverick (1994) a Odplata (Payback, 1999). Namluvil postavičku ve filmu Příšerky s.r.o. (2001). Jako poslední film Jamese Coburna je uváděno drama Americká zbraň (American Gun, 2002).
Moje lásky? Bojová umění, východní filozofie a rychlá auta
Na přelomu 60. a 70. let se Coburn seznámil s mistrem bojových umění a hercem Brucem Lee (1940 - 1973). Lee ho začal trénovat a učit a Coburn se naprosto zamiloval do celé východní filozofie a náboženství. Učil se nejen bojovat, ale mimo hmatů a chvatů také meditovat. Legendární Bruce Lee kromě Coburna trénoval také Steva McQueena, Romana Polanskiho, Jamese Garnera nebo Sharon Tate.
James Coburn byl Leeovým „nejoddanějším hollywoodským studentem“. Během tří let absolvoval více než 106 soukromých lekcí, a dokonce proměnil jednu ze svých místností v tělocvičnu, která se podobala té Leeově, jen aby pokračoval ve svém tréninku a zlepšil svou celkovou sílu a vytrvalost. Když Lee za záhadných okolností v roce 1973 předčasně zemřel (dnes se jako příčina jeho smrti uvádí nadměrné pití vody a následný otok mozku), byl to právě Coburn, kdo přítele vyprovázel na jeho poslední cestě. Spolu se Steve McQueenem a dalšími přáteli nesl jeho rakev. Nad ní pronesl:
Sbohem, můj bratře. Bylo mi ctí sdílet s tebou tento prostor v čase. Jako přítel a učitel jsi spojil mé fyzické, duchovní a psychické já. Děkuji ti. Mír s tebou.
Velkou zálibou a životním koníčkem Jamese Coburna byla auta. Nejen, že sám závodně jezdil, ale proslul svou sbírkou veteránů. Jejich prodejem si slušně přivydělával a sám si všechny vozy opravoval a vylepšoval.
Dvě manželství, mladičká múza a dvacet let plných bolesti
Coburn se dlouho neženil a po jeho boku se neobjevovala ani žádná přítelkyně. Jeho filmoví kolegové měli po třicítce za sebou mnoho vztahů i manželství, James pořád nikoho. Začalo se samozřejmě spekulovat o jeho sexuální orientaci. Ale Coburn na tyto dotěrné dotazy odpovídal, že „nemá na blbosti čas“. Měl početnou základnu fanynek, které na zajímavého tajemného herce čekávaly před studiem či mu psaly milostné dopisy. Ale stoik Coburn byl jako z kamene.
V roce 1959 však i mlčenlivý vrhač nožů Britt poznal svůj osud a zamiloval se. Oženil se s Beverly Kelly, krásnou brunetkou. Po jejím boku doslova ožil. Z podmračeného pistolníka se stal společenský usměvavý muž, který díky ní začal objevovat hudbu, a dokonce se naučil hrát na flétnu. Můžeme se jen pousmát při představě Jamese Coburna s kolty u pasu a jeho ostře řezanou tváří, kterak hraje na zobcovou flétnu… Ale tento koníček ho „chytil“ tak, že se naučil hrát doslova jako profesionál a na flétnu hrál až do smrti.
Z manželství s Beverly vzešly dvě děti, James Harrison Coburn IV. a Lisa Coburn. V roce 1979 se s Beverly rozvedl. O důvodech krachu manželství nikdo nic neví, Coburn jako pravý gentleman mlčel. Jenže rozvod přišel v nejhorší možnou dobu - James začal trpět v 80. letech nesnesitelnými bolestmi celého těla. Nemohl proto v těchto letech skoro vůbec natáčet. Lékaři mu diagnostikovali těžkou revmatoidní artritidu. Pomoci mu nijak nedokázali, jen mu dávali velké dávky léků proti bolesti, které James brát odmítal.
Jednoho rána jsem se probudil a nemohl se hýbat. Tedy mohl, ale strašně to bolelo. Jako bych zkameněl. Nemoc mi vzala vše, co jsem měl rád. Zhatila mou kariéru. Když někdo nemá práci, může kopat jámy, aby si vydělal, ale já nemohl ani to. (…) Vidíš to? Vidíš tu mojí ruku? Jak je zkroucená? Krátí se mi šlachy. Klouby bolí tak, že se celý zpotím, jen udělám nějaký pohyb. Lékaři chtějí pouze to, aby člověk polykal co nejvíc léků, ale neřeší podstatu problémů. Já trpím už dvacet let. Už to nejde. Tak jsem se zkusil vyléčit sám.
Musel se vzdát bojového umění i jízdy v autě. Naštěstí si našel oporu a novou lásku - o 22 let mladší anglickou zpěvačku Lynsey de Paul. Díky nalezené zálibě v hudbě jí pomáhal skládat písně a ona o něj pečovala. S filmováním byl v době velkých bolestí konec, bral jen malé role a věnoval se rozhlasu a dabingu.
Koncem 90. let se vydal za léčitelem, který mu prodával krystaly. Po třech dnech prý bolesti přešly. Ale spíše to bylo MSM, kterou Coburn vyzkoušel v roce 1996. Methylsulfonylmethan (MSM) je sloučenina síry, která byla dostupná ve většině obchodů se zdravou výživou. Výsledek podle něj nebyl nic menšího než zázrak.
Ačkoli MSM nevyléčilo Coburnovu artritidu, ulevilo mu od bolesti, umožnilo mu volněji se pohybovat a pokračovat ve své kariéře, která se rozjela naplno a vyvrcholila již zmíněným Oscarem.
Takhle by chtěl umřít každý…
V roce 1993 se Coburn žení podruhé - jeho vyvolenou byla herečka Paula Murad, kterou si vzal na obrovské svatbě ve francouzském Versailles. Tvrdil o Paule, že právě ona je jeho životní láskou. Štěstí jim vydrželo 9 let. 18. listopadu 2002 sedí v křesle ve své vile v Beverly Hills a spolu s manželkou poslouchají oblíbenou hudbu.
Měl hlavu na stranu, poslouchal a usmíval se. Pak mu najednou hlava poklesla dopředu a jeho ruce - jeho ruce mu sklouzly po opěrkách křesla. Celý se sesunul. A usmíval se, říkám vám, že se usmíval…
Masivní infarkt ukončil pozemskou pouť herce, který neměl lehký život, ale dovedl si naklonit široké publikum už jen tím, že existoval. Jakoby mu chtěl osud vykompenzovat dvacet let bolestí - zemřel tak, jak by asi chtěl zemřít každý.
James Coburn byl pochován na hřbitově Westwood Village v Los Angeles. Za dva roky se do hrobu pohřbívalo znovu - jeho milovaná Paula zemřela na rakovinu ve věku pouhých 49 let.
Skončila životní pouť Jamese Coburna, mlčenlivého drsňáka, za kterého na stříbrném plátně mluvil jeho pohled, gesta a rychlé kolty. Milovník hudby, aut a bojových umění se vypracoval doslova z nuly na sto. Pro diváky ale navždy zůstane Britt, vrhač nožů ze Sedmi statečných. Legendární western nikdy nezestárne a s ním ani James Coburn.
prameny: