Hlavní obsah
Sport

Basketbal na vozíku rozjeli američtí veteráni druhé světové

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Wikimedia Commons

V březnu 1948 v Madison Square Garden sledovalo 15 561 diváků basketbalový zápas veteránů 2. světové války. Nešlo o ledasjaké veterány: byli na vozíčku a průkopníci nového sportu. Basketbalu na vozíku.

Článek

Během 2. světové existovalo na území USA sedm vojenských nemocnic specializujících se na poranění páteře a míchy. V New Yorku a Kalifornii se doktoři zaměřili na léčbu po zranění pomocí rekreace, sportu. Zkoušeli to s volejbalem vsedě nebo s baseballem na vozíku. Ale uchytil se až basketbal.

Vozíky přitom ještě do 30. let 20. století byly předpotopní, dřevěné, těžké – respektive navazovaly na modely z dob občanské války. Až Herbert Everest a Harry Jennings přišli s lehkým ocelovým (díky válečnému leteckému průmyslu) a mnohem mobilnějším modelem, který se perfektně hodil i na sport.

Tělocvikář pracující v kalifornské nemocnici pro veterány si všiml, že paralyzovaní veteráni si rádi zahrají podivnou podobu basketbalu, a tak pro ně začal organizovat tréninky a pro nový sport vymyslel první pravidla. Ta upravil i ve vztahu k moderním a lehkým vozíkům.

Basketbal na vozících v té době začali provozovat i ve vojenských nemocnicích v Massachusetts a v britském Londýně (tam původně veteráni rekreovali lukostřelbou). Týmy s názvy Rolling Devils, the Flying Wheels a the Gizz Kids začaly cestovat po USA a hrát benefiční zápasy.

Zápasy měly u Američanů v poválečné euforii velký ohlas a paralyzovaní veteráni spolehlivě poráželi i profesionální basketbalisty, kteří proti nim sedli do vozíků. Rozebrali tak Boston Celtics, NY Knicks i slavné Harlem Globetrotters. Hollywood natočil film s Marlonem Brandem v roli basketbalisty na vozíku.

Doktor Guttmann (německý žid, který uprchl před holocaustem) z londýnské nemocnice pro veterány se zase vydal od basketu jiným směrem: začal pořádat Hry Stoke Mandeville (podle názvu nemocnice), které nakonec rozšířil v roce 1960 do podoby prvních Paralympijských her v dějinách. Odehrály se v Římě.

Zároveň popularita paralyzovaných veteránů basketbalistů, destigmatizace osob na vozíku díky viditelnosti a oblibě basketbalu a jejich touha zařadit se zpět do běžného života vedla v roce 1946 k založení organizace Amerických paralyzovaných veteránů. Zápas v Madison Square Garden z roku 1948 byl logickým vyvrcholením těchto snah.

K tomu příběhu dodám jednu kaňku: když píšu američtí veteráni na vozíku, myslím tím bělochy. Afroameričané a veteráni z dalších etnických skupin to měli kvůli segregaci především na jihu ve vojenských nemocnicích, při uznávání nároku na invalidní důchod, ale i veteránských benefitů strašně složité.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz