Článek
Na 1. květen 1886 svolaly odborové organizace masivní protesty v Chicagu. Město tehdy obrovsky rostlo díky přílivu dělníků přistěhovalců, zejména Němců (ale i Skandinávců, Poláků a Čechů), mezi nimž se našlo spousta socialistů, komunistů a anarchistů. Nejen oni požadovali, aby byl ve státě Illinois dodržován zákon upravující osmihodinový pracovní den.
Desítky tisíc dělníků a dělnic přišlo 1. května 1886 protestovat do ulic Chicaga, demonstraci přitom spoluorganizovala i Lucy Parsons, bývalá otrokyně. Její manžel Albert, pro změnu bývalý voják Konfederace, tehdy mimo jiné provozoval odborářský časopis The Alarm. Následující den, 2. května, se jim povedlo uspořádat protest s cca 35 tisíci účastníky.
Na první dva dny protestů dohlížela policie i Pinkertoni a nedošlo k ničemu vážnému. Ale 3. května stávkující dělníci z McCormick Reaper Works zaútočili na stávkokazy ve fabrice. Když policisté dorazili na scénu, vrhli se s obušky na dělníky a začali bezhlavě střílet do davu. Dva zabili. Dalších x zranili.
Protest proti policejnímu násilí
Policejní zákrok vyvolal odezvu. Anarchistické noviny Arbeiter-Zeitung okamžitě vydaly leták s textem „Dělníci do zbraně“, sazeč přidal slovo „Odplata“. Další skupina anarchistů naplánovala protest proti policejní brutalitě na večer 4. května. Starosta Chicaga tento protestní mítink dokonce povolil.
4. května večer bylo chladno, mítink musel být o hodinu odložen, protože nedošli mluvčí. Namísto plánovaných 20 tisíc dorazilo jen cca dva tisíce dělníků a aktivistů. Starosta na akci dohlížel za asistence šest policejních jednotek (hovoří se o 175 policistech). Vyslechl si proslovy, obhlídl dav a na odchodu řekl policistům ať nic nepodnikají.
O půl jedenácté se mítink chýlil ke konci, na místě zůstalo 500 lidí. Poslední projev ale rozlítil policisty, kteří se jali dav rozehnat. Pak ale někdo do davu hodil dynamit - dodnes se neví kdo. Po explozi začali policisté do davu střílet winchesterovkami a kolty. Sedm policistů a čtyři civilisté zemřeli. Desítky lidí byly zraněny.
Hon na anarchisty
Noviny z incidentu vinily dělníky/imigranty, Chicago Times napsaly, že je třeba ty „slovanské vlky zahnat zpátky do evropských doupat, z nichž přišli“. Spekulovalo se o anarchistickém komplotu. V Chicagu i jinde napříč USA vyhlásili stanné právo, pozatýkali stovky odborářů, migrantů, anarchistů.
Nakonec si policie vybrala osm mužů, které obvinila z plánování bombového útoku a vraždy sedmi policistů. Soud trval dva měsíce, Chicago Tribune napsal, že odmění členy poroty, když muže odsoudí na smrt. Důkazy přitom neexistovaly, porota byla zaujatá, protože celé město žilo incidentem. Sedm z osmi obviněných bylo nakonec odsouzeno k smrti oběšením.
Jen tři obvinění se přitom účastnili protestu, dva jej plánovali. Muž obviněný z bombového útoku nebyl ani na protestu, ani jej neplánoval. Jeden z obviněných jen vystavil výše zmíněný leták. Ten mimochodem prokurátor použil jako jeden z hlavních důkazů o zločinných úmyslech organizátorů.
Čtyři muži bylo oběšení v listopadu 1887, mezi nimi Albert Parsons a August Spies, německý redaktor Arbeiter-Zeitung. Muž obviněný z hození bomby údajně spolkl třaskavou kapsli a zabil se v cele večer před popravou. Zbylé tři muže amnestoval guvernér Illinois v roce 1893 a zároveň odsoudil hysterický zmanipulovaný soudní proces.
Mučednící a 1. květen
Z mužů se stali mučedníci, byl jim postaven pomník. Diego Rivera je zakomponoval do jedné ze svých nástěnných maleb. Fotografie mužů se dostaly do evropských dělnických tiskovin. V roce 1889 byl na dělnické konferenci v Paříži navržen 1. květen coby Mezinárodní den práce na památku incidentu.
1. květen však někteří po roce 1917 spojovali s komunismem, od 60. let kvůli Studené válce se Den práce/Labor Day slaví v USA pouze v září. Respektive se historicky slaví v září už od roku 1894 (zákonem Kongresu), ale někteří dodržovali 1. květen k uctění památky popravených z Chicaga. V září je to proto, že svátek ideálně spadá do půlky období mezi Dnem nezávislosti a Dnem díkůvzdání.
Víc o současné situaci odborů a stávek v USA se dozvíte od jako vždy skvěle informovaného Matěje Schneidera: https://www.voxpot.cz/redneck-odborarska-vyhra-v-ups-pat-v-hollywoodu-a-hrozba-stavky-v-automobilkach/
Zdroje najdete zde:
