Hlavní obsah
Lidé a společnost

Jak se na Floridě za hlasování ve volbách vraždilo

Foto: iStock

2. listopadu 1920 se černoši ve floridském městečku Ocoee rozhodli jít k volbám a skončilo to lynčováním, vypálením černošských domovů, exodem z města a vymazáním masakru z dějin města.

Článek

Volby v roce 1920 se odehrávaly v kontextu vzepětí a nárůstu obliby Ku Klux Klanu. Ten se nejen na Floridě snažil odstrašit Afroameričany od voleb, v Jacksonville a Orlandu proto proběhly pochody mužů v bílých hábitech a kápích. Hlava floridského Klanu rozeslala dopis Republikánům, aby přestali lákat černochy k volbám, jinak dojde k průšvihu.

V Ocoee, malém městečku poblíž Orlanda, to místní Klan viděl podobně. A tak když černoch Moses Norman – první černošský majitel automobilu ve městě a vlastník pomerančového sadu – dorazil 2. 11. 1920 do volební místnosti, nebylo mu umožněno volit. Prý nezaplatil jednodolarovou volební daň. Norman se poradil se soudcem a na jeho doporučení se k volbám vrátil.

Místní běloši, včetně členů Klanu, Normanovo chování považovali za drzost. U voleb došlo k roztržce a Norman utekl ke kamarádovi July Perrymu domů. Mezitím místní běloši dali dohromady skupinu, kterou šerif pověřil zatčením obou černochů. Skupina k Perrymu dorazila večer, ozbrojená, ale Normana už tam nenašla.

Perry se ozbrojencům, kteří ho chtěli zatknout bránil, v domě měl ženu a devatenáctiletou dceru. Došlo k přestřelce, během níž Perry několik mužů zranil a dva zastřelil, přičemž zranění utrpěla i jeho rodina. Skupina raději ustoupila a požádala o pomoc do Orlanda. Perry s manželkou se mezitím pokusili utéct.

Banda je však chytila a postřeleného Perryho nechala odvézt do orlandské nemocnice. Po ošetření jej šerif opět nechal napospas davu, který Perryho pověsil na telefonní stožár (a zastřelil) poblíž domu republikánského soudce, s nímž se Norman dříve radil. Manželka s dcerou zůstaly ve vězení kvůli bezpečí.

Lynčování však bandě – nakonec čítající okolo 250 osob v městečku s populací zhruba 800 – nestačilo a došlo i na žhářství: 22 černošských domů a 2 kostely spálili. Odhady hovoří o 3 až 60 obětích masakru. Místním černochům nepomohlo ani to, že město nebylo příliš segregované a s Perrym běloši do té doby vycházeli.

Z Ocoee následně kvůli masakru uteklo přes 250 Afroameričanů, zůstali jednotlivci, černoši se začali vracet až v 70. letech 20. století. Černošský majetek byl obratem rozprodán, pole rozebrána. Hlavní ulice v Ocoee je dnes pojmenována po bývalém kapitánovi Konfederace Blufordu Simsovi, který po masakru prodal Perryho majetek.

Přestože se masakr okamžitě objevil v novinách po celých USA, vyšetřování ministerstva spravedlnosti došlo k závěru, že práva Afroameričanů nebyla nijak porušena. Další desetiletí místní úřady odmítaly přiznat, že k masakru vůbec došlo. Město jej konečně přiznalo až v r.2018!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz