Hlavní obsah
Knihy a literatura

Pálení komiksů v USA: Komiksy horší než Hitler

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Wikimedia Commons

V říjnu 1948 v Západní Virginii na 600 místních dětí nasbíralo stovky komiksů, dalo je na hromadu a za dozoru učitelů, rodičů a kněžích je zapálilo. I Hitler prý byl totiž lepší než děsivé komiksy.

Článek

Jak a proč od 40. let v USA ve velkém zakazovali a občas i pálili komiksy? Protože hrdinové jako Batman a Robin prý byli homosexuálové a Wonder Woman zase lesbička. Jiné komiksy zase měly být příliš násilné a krvavé, no a rasovou otázku raději nebudu komentovat. Zkrátka nastala morální panika.

Období mezi roky 1938 – kdy na komiksovou scénu vstoupil Superman a další superhrdinové – a 1950 je považováno za zlatou éru komiksů. Komiksy byly všude a psali je lidé, kteří do standardního knižního průmyslu měli omezený přístup. V r. 1948 se prodalo 80-100 milionů komiksů měsíčně se ziskem 72 milionů dolarů.

Ale cenová a fyzická dostupnost komiksů pro dětské publikum začala vadit některým církvím a rodinným skupinám (podobně jako v současnosti). Hlavně když se vývoj komiksů vydal směrem k hororu a na oblibě získávaly brutální komiksy jako Tales from the Crypt nebo Grim Fairy Tale.

Kritici vinili komiksy z morálního úpadku země, především mladé generace. Komiksy vlastně hrály roli strašáka jako v posledních letech třeba počítačové hry nebo hip hop. Hlavní postavou boje proti komiksům se stal psychiatr Fredric Wertham, který si všiml, že hodně jeho mladistvých agresivních pacientů čte komiksy.

Wertham tak začal tvrdit, že právě komiksy způsobují například sexuální agresi a následnou kriminalitu. Napsal o tom i bestseller s názvem Seduction of the Innocent, tj. Svádění nevinných, kde tvrdil, že Batman s Robinem jsou gayové, Wonder Woman na holky a celé to vede americkou mládež na scestí.

Werthamových závěrů se chytlo pár senátorů, kteří následně uspořádali televizí přenášené slyšení o negativním vlivu komiksů na mravní výchovu mládeže. Wertham během slyšení například prohlásil, že ho komiksy děsí víc než Hitler, protože děti indoktrinují už od 4 let.

Senátní slyšení vedlo ke krizi komiksového průmyslu, a moc tomu nepomohl ani vzestup obliby televize. Kvůli dopadům senátního slyšení na veřejnost zbankrotovalo na patnáct vydavatelů komiksů. Ostatní se rozhodli pro autocenzuru a zavedli morální kód pod hlavičkou nové Comics Code Authority.

Nově komiksy ne(s)měly být příliš sexy, zmizela nahota. Dobro a zlo mělo být jasně rozlišitelné a padouši nesympatičtí. Policisté, vláda atd. měli být vždy respektováni, ne podrýváni. Žádné mučení, zombíci ani upíři. Zmírnit jazyk. Míň „barevných postav“ a víc úcty k rodině – míň gay postav. Batmanovi sebrali pistoli…

Zmizela tak různorodost z komiksů, na oblibě nabrali superhrdinové, jejichž příběhy mohly být jasně hodnotově černobílé. Ale i kvůli tomu začaly komiksy přicházet o fanoušky. Až na konci 60. let díky Stanovi Leemu, Royi Thomasovi a Jackovi Kirbymu se začal kód postupně měnit. Revoluce pak přišla díky nezávislé distribuci.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz