Článek
Letošní rok přinesl revoluční změnu ve způsobu podávání přihlášek na střední školy. Nově je mohli uchazeči o studium podávat v elektronické podobě prostřednictvím systému DIPSY. Dotčena tak nebyla možnost podání papírové přihlášky. Navzdory očekávání využilo elektronický systém přes 135 tisíc zájemců o středoškolské vzdělávání. Ačkoliv spuštění systému bylo odloženo o den, v průběhu zbylé lhůty pro podávání přihlášek se zásadnější komplikace nevyskytly. Dokonce došlo k jejímu prodloužení o 1 den, z původního termínu 20. února na 21. únor.
Podle všeho, proces registrace přihlášek proběhl v pořádku. Teď je na školách, aby obdržená data začaly zpracovávat. Do systému DIPSY budou muset například nahrát přihlášky obdržené v papírové podobě či řešit duplicitně podané přihlášky. Digitalizace podávání přihlášek je revolučním krokem v oblasti přijímacího řízení na střední školy, její zavedení bylo avizováno již v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy na období 2019-2023. Ačkoliv třeba vysoké školy přijímají přihlášky elektronicky již přes 10 let, u středního školství se nám toho podařilo dosáhnout až letos.
Proces tvorby elektronického systému pro přihlašování na střední školy však neprobíhal standardně, ale pod enormním časovým tlakem. Impulsem pro jeho zavedení bylo zkolabování systému přijímaček v loňském roce, kdy v některých regionech byla nedostatečná kapacita středních škol a mnozí uchazeči čekali až do poslední chvíle, zda se v některé škole pro ně uvolní místo. Ukázala se vysoká nepřehlednost dat o kapacitách škol, chybějící informace o preferovaných oborech ke studiu ze strany uchazečů či problematika potvrzování přijetí na školy prostřednictvím zápisových lístků. Elektronizace procesu a závaznost uvádění prioritních škol a oborů na přihlášce (vyváženo zvýšením počtu přihlášek ze 2 na 3) tento problém se značné míry eliminují.
Jak bychom měli změnit přijímací zkoušky?
Způsob konání samotných přijímacích zkoušek však zatím stále zůstává bez zásadnějších změn. Pro školy byla akorát odstraněna povinnost zohledňovat prospěch z předchozího vzdělávání, avšak povinnost konat jednotnou přijímací zkoušku u maturitních oborů zatím zůstává. Jedním z problémů této formy testování je nejistá provázanost obsahu jednotné přijímací zkoušky s učivem na základních školách. K tomu se přičítá faktor stresu, kdy žáci nejprve musí podat přihlášku ke studiu konkrétních oborů a až následně ve stanovených termínech konají přijímací zkoušky. Nemají tak možnost dopředu predikovat šanci na úspěšnost svého přijetí. V případě učebních oborů pak školy často stále sází akorát na výsledky předchozího vzdělávání.
Řešením by do budoucna mohlo být stanovení více možných termínů pro konání přijímací zkoušky v průběhu školního roku. Stejně tak by neměly být školy nuceny si stanovovat váhu zohledňování výsledků jednotné přijímací zkoušky v intervalu 60 - 100 %, ale měly by mít v tomto vyšší autonomii. Pokud by tyto testy byly určené pro všechny deváťáky, mohly by i školy s učebními obory si nastavit míru zohledňování výsledků těchto testů v rámci vlastního přijímacího řízení. Tím by odpadla neobjektivita v případě, kdy jejich jediným hodnotícím kritériem je stále jen klasifikace žáka z 8. a 9. ročníku základní školy.
Uvidíme, jaké závěry nám přinese letošní pozměněný způsob přijímacího řízení. Začít diskutovat o podobě přijímacího řízení pro následující období bychom měli okamžitě.
