Článek
Na první pohled nelze programovému prohlášení nově se rodící vlády v oblasti vzdělávání nic zásadně vytknout. Většina priorit vychází ze Strategie vzdělávací politiky 2030+, která se obecně těší podpoře odborné i politické veřejnosti. Tento dokument byl připravován a schválen za doby působení předchozího (a pravděpodobně i budoucího) ministra školství Roberta Plagy. Proto není velkým překvapením, že se na tyto priority navazuje.
Platy učitelů
Sázkou na jistotu je slib ohledně navyšování platů učitelů. Nejvyšší podíl výdajů do vzdělávání vůči průměru zemí OECD byl v roce 2020. Od té doby začala reálná částka rozpočtovaná do oblasti školství rychle klesat. Pro udržení stejného podílu HDP ve srovnání s rokem 2020 chybělo v systému přes 50 miliard Kč. To mělo mimo jiné za následek, že se reálné platy učitelů snižují. Ačkoliv je dodržena zákonná povinnost rozpočtování 130 % průměrné mzdy na platy učitelů, byli ředitelé škol nuceni z těchto peněz dofinancovávat platy nepedagogických pracovníků (kuchařek, školníků…). Proto je slib nástupního platu začínajícího učitele ve výši 50 tisíc Kč a průměrný plat učitele v roce 2029 ve výši 75 tisíc Kč velkým headlinem.
Reforma vysokých škol
Větší očekávání však bylo možné mít od reformy vysokých škol. Ačkoliv členy končící vlády byli i dva bývalí rektoři Masarykovy univerzity (premiér Petr Fiala a ministr školství Mikuláš Bek), prosadila tato vláda v oblasti vysokých škol jen minimum. Podle programového prohlášení nové vlády jsou vyhlídky větší reformy spíše vzdáleny a popsány jen obecnými deklaracemi. Neuspěl nápad Motoristů na zpoplatnění výuky některých vysokoškolských oborů.
Priority SPD a Motoristů
DNA juniorních partnerů hnutí ANO se však do programového prohlášení jednoznačně propsalo. Patrné to je například u tlaku na revizi inkluze. V předvolebním boji sice slibovali SPD i Motoristé její úplné zrušení, to však není reálné. Na to upozorňoval i pravděpodobně nastupující ministr školství Robert Plaga a je dobře, že vize vlády nakonec kopíruje realitu. Největším slaměným panákem tak zůstává boj s „politickými neziskovkami“ ve školách.
Vzdělávání musí být bezplatné, dostupné pro všechny, kvalitní a bezpečné. Zároveň musí zůstat prosté ideologických vlivů i působení politických neziskových organizací. Úkolem školy je vzdělávat, rozvíjet znalosti a kritické myšlení, nikoli šířit politické či aktivistické postoje.
Definici „politické neziskovky“ by nejvíce odpovídaly politické instituty, které mají založeny mnohé politické strany a hnutí. Nevyjímaje SPD, která tímto způsobem čerpá ze státního rozpočtu miliony korun. Politici však často hovoří o organizacích jako je třeba Člověk v tísni. Deklarovaným cílem je eliminovat zařazování témat jako jsou lidská práva (vč. LGBT+) či klimatická změna do výuky. To je však v rozporu se záměrem propojovat obsah vzdělávání na školách s děním ve společnosti, na což klade důraz i aktuálně implementovaná revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Budoucí osud tohoto strategického dokumentu (RVP ZV), z něhož vychází výuka na všech základních školách v republice, však není v programovém prohlášení řešen vůbec. Tuto informaci by však jednotlivé školy i veřejnost uvítaly pravděpodobně více než ideologický boj s „politickými neziskovkami“.
