Článek
„MŠMT připravilo největší změnu ve vzdělávání za 20 let,“ hlásil titulek tiskové zprávy ministerstva školství v loňském lednu. Po téměř 4 letech příprav došlo ke zveřejnění revidovaného kurikula pro výuku na mateřských a základních školách - rámcových vzdělávacích programů (RVP). Tyto dokumenty oproti dřívějším osnovám, které byly naposledy využívány na začátku 21. století, reflektují tzv. dvoustupňové kurikulum. To znamená, že stát (ministerstvo školství) vydává „rámec“ vzdělávání (RVP) a na základě něj si každá škola vytváří vlastní kurikulární dokument - školní vzdělávací program (ŠVP).
Revize rámcových vzdělávacích programů byla koncepčním záměrem, který schválila vláda ČR v říjnu 2020 jako součást Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (Strategie 2030+). Cílem revize bylo snížení celkového objemu učiva a modernizace obsahu kurikula. Za tímto účelem mělo dojít k definici jádrového a rozvíjejícího učiva či očekávaným výstupům v 3., 5., 7. a 9. třídě základní školy.
Fialova vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala vytvořit revidované rámcové vzdělávací programy pro základní a střední vzdělávání. V roce 2022 bylo vytvořeno zadání ministerstva školství pro Národní pedagogický institut ČR, jak mají revidované RVP vypadat. Oproti původním záměrům ze Strategie 2030+ došlo na základě zmiňovaného zadání k vyjmutí učiva jako samostatné kategorie v aktualizovaném RVP a ke stanovení uzlových bodů pouze v podobě výstupů v 5. a 9. ročníku ZŠ.
Revidované rámcové vzdělávací programy byly doposud zveřejněny pouze pro vzdělávání předškolní, základní a speciální školství. Ve zpracování jsou kurikula pro základní umělecké nebo střední školy.
Budoucí osud revizí RVP
(Staro)nový ministr školství Robert Plaga se při svém nástupu do úřadu vyjádřil k potřebě prověřit stav implementace revidovaného kurikula. Zmínil to jako svoji prioritu ve věcné agendě ministerstva, společně se zajištěním financování vysokých škol či přípravou nového vysokoškolského zákona. Kriticky o současném stavu revidovaného kurikula hovořil již dříve třeba v rozhovoru pro CNN Prima News.
Podle všech informací, které mám, ta podpora, aby se to ve školách od 1. září 2027 zavedlo do praxe, je nedostatečná. Musíme do 30. června 2026 říct, jestli se to bude měnit, odkládat či rušit.
Ve hře jsou podle slov ministra školství Roberta Plagy 3 scénáře - změna, odklad či rušení revizí RVP. Toto vyjádření příliš nepřipouští scénář, kdy by byly revidované rámcové vzdělávací programy ponechány ve své stávající podobě a postupovalo by se podle nastaveného harmonogramu.
Nejhorším scénářem by bylo jednoznačně zrušení revizí RVP. Ty vycházejí ze strategického záměru vzdělávání a reflektují dvoustupňové kurikulum a kompetenční pojetí výuky. Velkým rizikem této varianty by byla skutečnost, že by mohly v terénu posílit hlasy požadující návrat k osnovám. To by vrátilo naše školství 25 let zpátky v čase a znemožnilo jakoukoliv inovaci ve vzdělávání. Stejně tak případné spuštění celého procesu revize RVP by posunula implementaci revidovaného kurikula do období příští vlády a mohlo by to znamenat odklad na neurčito.
Výběr mezi změnou revize RVP nebo odkladem implementace se liší v podstatě problému. První scénář připouští nedokonalost samotných dokumentů, ten druhý pak nedostatečnou podporu školám v procesu tvorby vlastních inovovaných ŠVP. Současnou podobu revize RVP kritizovali například zástupci učitelů hudební výchovy či chemici, na nedostatečnou podporu školám upozorňoval sám Robert Plaga ve zmiňovaném rozhovoru pro CNN Prima News. Změna revize RVP může podle svého rozsahu vyvolat i nutný odklad implementace. Pokud by však odklad nebyl doprovázen i určitou „revizí revize“, opět by hrozil scénář, že by se spustilo odkládání implementace revidovaného kurikula na neurčito.
Důležitým krokem bude určitě podrobit současnou podobu revize RVP určitému oponentnímu řízení, ať již ze strany Národní kurikulární rady či fakult připravujících budoucí učitele, kteří se k těmto kurikulárním dokumentům vyjádřili rovněž kriticky. Stejně tak docházelo k negativnímu postoji ze strany samotných ředitelů a učitelů, prostřednictvím Asociace ředitelů ZŠ či Učitelské platformy. Podpora těchto orgánů je vodítkem k tomu, aby byly revidované RVP přijaty i širší učitelskou či laickou veřejností.
Východiskem bude připustit změnu revize RVP. Její podoba by měla být respektovaná ze strany relevantních aktérů českého školství, především učitelů, ředitelů, fakult připravujících budoucí učitele. Zaměřit se bude potřeba na komunikaci, proč reforma přichází a v čem spočívá, a dostatečnou podporu školám. Ta je nabízena ze strany Národního pedagogického institutu ČR například prostřednictvím projektu IPs Kurikulum. Odklad implementace lze připouštět jen na nezbytně nutnou dobu, po čas provedení a komunikaci potřebných změn.
Prvním a nejdůležitější krokem nyní bude rozhodnout o tom, jakou cestou se vydat. Tato informace je klíčová pro všechny školy, které se musí na výuku podle revidovaného kurikula zavčas a dostatečně připravit. Toto rozhodnutí nebude otázkou pouze technickou, ale strategickou - zrušení či pouhý odklad revize RVP by mělo daleko horší dopad na české školství než řízená změna.
