Článek
Revidované rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání byly vydány za předchozí vlády - 30. prosince 2024. Podoba nového kurikula sklidila kritiku například od Asociace ředitelů ZŠ či České konference rektorů. Také proto se čekalo, jaký postoj zaujme nová vláda, respektive ministr školství. A ten nyní rozhodl o ročním odkladu.
Podle původního harmonogramu se mělo podle revidovaného RVP pro předškolní vzdělávání povinně vyučovat v mateřských školách již od letošního září. V případě základních škol měla být spuštěna výuka vycházejícího z revidovaného RVP povinně v 1. a 6. ročníku od září 2027. Oba tyto termíny se posouvají o rok. Rozhodnutí zachovat revizi, byť s odkladem, vytváří prostor pro její kvalitnější implementaci bez ztráty kontinuity.
Avizovaným cílem je poskytnutí školám více času na přípravu - aby se reforma propsala do výuky každého jednotlivého učitele a nezůstala jen na papíře. Tak, jako tomu bylo před 20 lety, kdy došlo ke zrušení osnov. Metodická podpora pro školy by měla obnášet následujících 5 priorit:
- Kvalitní modelové ŠVP
- Moderní výukové materiály
- Vzdělávací nabídka pro učitele
- Učící se komunity
- Adresná podpora školám
1. Kvalitní modelové ŠVP
Strategie 2030+ slibuje školám možnost využít vzorové, centrálně vytvořené modelové školní vzdělávací programy. Ty vznikly 3 a reflektují různé modely výuky - předmětový, integrovaný a tematický. Od září 2025 se pilotují na přibližně osmdesátce škol napříč republikou s cílem zkvalitnit jejich podobu a obsah. Za stejným cílem prošly také připomínkovacím řízením ze strany metodických kabinetů či externích subjektů. Nová podoba modelových ŠVP by měla být vydána 30. října 2026.
Komplikací však je absence aktualizace systému InspIS ŠVP, který by školám umožnil práci s modelovými ŠVP v uživatelsky přívětivém digitálním prostředí. Česká školní inspekce vypsala počátkem loňského roku veřejnou zakázku, která by toto prostředí zajistila. Ta však byla napadena u ÚOHS a ČŠI se ji tak rozhodla zrušit. Vzhledem k avízu ministra školství zajistit školám kvalitní digitální prostředí pro tvorbu ŠVP, bude muset ministerstvo rozhodnout o alternativním řešení.
2. Moderní výukové materiály
Za úspěchem implementace revidovaného kurikula v Estonsku, které se stalo lídrem evropského školství, byla mimo jiné dostupnost moderních výukových materiálů. Pro učitele to může představovat inspirativní ukázku toho, jak vést vyučování vybraného tématu. Projekt IPs Kurikulum realizovaný Národním pedagogickým institutem (NPI) má za cíl najít, systematizovat a publikovat přes 3.000 existujících výukových materiálů splňujících požadavky revidovaného kurikula a vytvořit přibližně 1.500 nových materiálů. Samotná tvorba je pak příležitost, jak naučit učitele napříč republikou připravovat výuku reflektující revidované kurikulum.
3. Vzdělávací nabídka pro učitele
Každý učitel má na základě zákona o pedagogických pracovnících povinnost se neustále vzdělávat. Vymáhání tohoto požadavku však je komplikované, mimo jiné v důsledku absence kariérního systému. Aktuálně plán dalšího vzdělávání učitelů sestavuje a zodpovídá za něj ředitel školy. Přesto je důležité mít vytvořenou vzdělávací nabídku pro učitele, kde se budou moci s revidovaným RVP seznámit. Kromě NPI přichází s takovými nabídka také například krajská vzdělávací zařízení či soukromé subjekty. Vzdělávací nabídka je dostupná, její skutečný dopad však závisí na aktivní zapojení škol a učitelů.
4. Učící se komunity
Projekt Dějepis+ byl v českém školství pilotem v podpoře profesního rozvoje učitelů prostřednictvím učících se komunit. To jsou platformy, ve kterých se učitelé pravidelně schází a systematicky pracují na určitém tématu (projektu). Učitelé si zde v bezpečném prostředí mezi sebou sdílí své zkušenosti a navzájem se inspirují. Tento model je aktuálně aplikován v rámci 35 územních metodických kabinetů napříč republikou. V nich se mohou učitelé setkávat a podílet se na svém rozvoji v rámci učící se komunity.
5. Adresná podpora školám
Největším problémem českého školství jsou nerovnosti. Na jedné straně existují školy, které jsou progresivní a podle revidovaného kurikula dávno učí. Výuka na nich je koncipována kompetenčně, používají prvky formativního hodnocení a učí děti, nikoliv předměty. Na druhé straně jsou školy, v nichž se výuka za poslední desítky let výrazně nezměnila. Právě těmto školám bude nutné adresně poskytnout podporu, aby i jejich žácí měli šanci na úspěch.
Rok navíc je příležitostí, aby stát i školy společně zajistily, že se změny skutečně promítnou do každodenní výuky.
