Článek
V termínu 10. - 11. srpna 2023 došlo k výměně působišť krajských radních pro školství. Zatímco radní Ústeckého kraje Jindra Zalabáková strávila 2 dny v Kraji Vysočina, osobně jsem ze své pozice zamířil na Ústecko. Cílem této výměny bylo hledání příkladů dobré praxe a pozorování příčin a důsledků rozdílů ve výsledcích vzdělávání žáků mezi oběma kraji.
Strategie vzdělávací politiky České republiky 2030+ zmiňuje mezi problémy českého školství odlišný přístup ke vzdělávání v jednotlivých krajích. Primárně se jedná o vysoký podíl odkladů v plnění povinné školní docházky a předčasných odchodech ze vzdělávání, především pak v Ústeckém a Karlovarském kraji. Mnohé děti navíc vůbec do vzdělávacího systému nenastupují a neúčastní se předškolního vzdělávání. Nízké skóre ve výsledcích vzdělávání u zmiňovaných dvou krajů potvrzuje také mezinárodní šetření PISA.
Jak vypadají školy v Ústeckém kraji?
Na základě těchto zjištění se zdá, že školství v Ústeckém kraji je ve špatné kondici. Proto jsem se chtěl seznámit se situací na místě a zjistit, v čem jsou tyto školy odlišné od těch v Kraji Vysočina. V uvedených dnech jsem navštívil různé školské organizace v Ústí nad Labem, Teplicích, Kadani, Žatci, Šluknově, Krásné Lípě, Děčíně a Roudnici nad Labem. Ve všech městech jsem měl možnost mluvit se zástupci vedení navštívených škol, ať již řediteli či jinými kompetentními zaměstnanci. Musím vyzdvihnout, že většinou byly školy a školská zařízení v dobrém technickém stavu a všichni pracovníci profesionálové s přehledem i nadhledem.
Na první pohled se školy s žádnými zásadními problémy nepotýkaly, což by však nezdůvodňovalo známé nízké výsledky vzdělávání v regionu. Potřeba je však zmínit, že byly navštíveny především střední školy a tento druh vzdělávání není v České republice (zatím) povinný. Pouze někteří deváťáci tedy pokračují po absolvování 9. ročníku základních škol dále ve studiu. Právě základní školy v Ústeckém kraji, do kterých chodí téměř všechny děti ve věku od 6 do 15 let, se potýkají se zásadnějšími problémy, což souvisí především s horším sociálním zázemím některých žáků. Nedokončené základní vzdělávání má v regionu 8,6 % žáků, což je přibližně 2,5× více, než je průměr ČR. V Ústeckém kraji je navíc značná část populace dotčena nekvalitním bydlením, exekucemi a chudobou.
Cesta z pasti
Strategické dokumenty ministerstva školství kladou důraz na systémové řešení nastalé situace - eliminace odkladů plnění povinné školní docházky, posílení kariérového poradenství a související prevence předčasných odchodů ze vzdělávání. Změnou může být také v posilování všeobecného vzdělávání na středních školách v Ústeckém kraji, jelikož ten má velmi vysoký podíl žáků v učebních oborech (36,5 % oproti celostátnímu průměru 29,3 %).
To, co bude během na delší trať, je zlepšování sociálně-ekonomických podmínek v regionu. Znamená to zaměření se na dostupnost pracovních nabídek, zkvalitnění zázemí pro bydlení či včasnou prevenci a intervenci. Zlepšení socioekonomického statutu rodin je právě klíčem i k dosažení i lepších výsledků ve vzdělávání v Ústeckém kraji.
Velmi děkuji radní Ústeckého kraje Jindře Zalabákové za možnost strávit 2 dny v regionu a navštívit v něm řadu školských organizací a vedoucímu Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje Romanu Kovářovi za doprovod během této návštěvy a poskytnuté informace o školství v regionu.
