Článek
Pojďme se podívat na ty nejdůležitější pozitivní momenty, kterými přispěly USA k současné podobě světa:
Vynález telefonu
Ačkoliv skutečným vynálezcem prvního telefonu byl už Ital Antonio Meucci v roce 1849, patentovat si ho nechal až Graham Bell v roce 1876. Oba dva už však v té době pracovali z New Yorku, kde se díky velkým finančním investicím a tržní konkurenci tento převratný vynález dostal mezi běžnou populaci a velmi rychle se rozšířil do světa. Znamenalo to absolutní revoluci v komunikaci. Lidé od té doby už nemusí čekat na zprávu a kontakt několik dní, ale mohou si ji předat okamžitě. Tento objev propojil celé regiony a země, zvýšil efektivitu i produkci a obrovskou měrou přispěl k velkému růstu životnímu úrovně po celé planetě.
První světová válka a vznik Československa
Ačkoliv se Spojené státy do tohoto prvního celosvětového konfliktu zapojily až v roce 1917, jejich účast byla naprosto klíčová. Po svržení cara a následném vypuknutí Říjnové revoluce v Rusku se zcela zhroutila východní fronta a na jaře 1918 se zdálo, že Němci jsou na cestě k vítězství. Mohli pak totiž uvolnit až 50 svých divizí z východu a přesunout je na západní frontu. Bez amerického expedičního sboru, který čítal něco přes 1 milion vojáků, by tak Francouzi a Britové nebyli schopni Německo porazit a válka by se protáhla nebo skončila patem. Americká vojenská i zbrojní pomoc byla nakonec rozhodující.
Zároveň nebýt Wilsonovi idealistické politiky, nejspíš by nikdy nevzniklo samostatné Československo či Polsko. Britové totiž z rozbití Rakouska – Uherska nikdy nebyli příliš nadšení a Francouzi by to sami neprosadili. Bez velkého tlaku USA a konkrétně prezidenta Wilsona, který válku charakterizoval jako boj za demokracii a svobodu malých národů, by celá východní a střední nadále patřila Německu, Rakousku a Rusku.
Henry Ford a pásová výroba
Další velký americký vynález, který změnil svět, má na svědomí podnikatel a miliardář Ford. On začal v roce 1913 jako první využívat tzv. pásovou výrobu, která dramaticky zvýšila efektivitu a produkci. Během jednoho roku pak dokázal vyrobit až 250 tisíc kusů aut, což na tu dobu bylo neuvěřitelné číslo. Auta už tak přestala být luxusní kuriozitou největších boháčů, ale stala se dostupným prostředkem i pro obyčejnou střední třídu, což zcela změnilo společnost. Vypukla dopravní revoluce, lidé se mohli mnohem rychleji přesouvat z místa na místo, dojíždět za prací a migrovat. Tento proces přispěl k dalšímu velkému růstu blahobytu i rozvoji osobní svobody.
Samotná nová metoda montážní linky se pak rozšířila do dalších průmyslových odvětví a způsobila obrovský růst světové ekonomiky. Vyrobilo se toho mnohem víc za mnohem menší náklady. Životní úroveň střední třídy se tak nejenom v Americe v dalších 20-30 letech drasticky zvedla.
To, že tento nápad vznikl v Americe, není náhoda. Liberální tržní prostředí v kombinaci s kvalifikovaným a vzdělaným obyvatelstvem tomu vytvořilo ideální podmínky, které se následně v kapitalistickém prostředí mohly rychle rozšířit do světa.
Materiální a zbrojní pomoc osamocené Británii
Po pádu Francie v roce 1940 byli Britové na válku s nacistickým Německem úplně sami. Bez amerického programu Lend-Lease Act na dodávání americké munice a dalších zbraní by Churchill nikdy válku nevyhrál a nejspíše by musel s Hitlerem v roce 1940-41 uzavřít separátní mír, aby se vyhnul německé invazi. Během celé války Američané dobrovolně poslali Británii zbrojní pomoc ve výši 31,4 miliard dolarů.
Materiální a zbrojní pomoc Sovětskému svazu
Američané nepomáhali pouze Británii. Po napadení SSSR nacistickým Německem začali posílat i velkou pomoc Sovětům, díky které se jejich země v roce 1941 po bleskovém nacistickém útoku totálně nezhroutila, naopak se díky velké americké pomoci byli schopni v roce 1942 a 1943 postupně postavit na nohy a zahájit protiútok. USA jim za celou dobu války poslalo pomoc o celkové částce 11,3 miliardy dolarů. Nejednalo se pouze o zbrojní dodávky, ale zejména o civilní produkty a potraviny. Nejúrodnější sovětská půda byla totiž okupována a zbytek sovětského průmyslu se soustředil na vojenskou výrobu. Bez amerických dodávek by tak zejména v roce 1941 a 1942 vypukl v Rusku obří hladomor, který by znesnadnil jakékoliv budoucí válečné akce a vítězství ve válce.
Druhá světová válka a porážka Německa
Samotní Britové by nebyli schopni otevřít druhou frontu a vylodit se ve Francii. Stejně tak bez amerických jednotek v Itálii by Hitler nemusel v létě 1943 přesunout několik svých divizí z východní fronty na jih Evropy, což mu ve výsledku nejspíš nakonec prohrálo klíčovou bitvu u Kurska, která mohla stabilizovat německou situaci na východní frontě. Ani Britové by bez americké armády nebyli schopni osvobodit Francii, Benelux a definitivně porazit nacistické Německo.
UNNRA
Po válce v roce 1945 byla velká část světa a zejména Evropa v troskách. Vypukla největší migrační a humanitární krize v dějinách. Miliony lidí nemělo střechu nad hlavou, jídlo ani pití. Vznikl tak mezinárodní projekt UNNRA, který se snažil zbídačeným lidem pomoci. Cca 90% všech prostředků a financí šlo ze Spojených států. Po celém světě se začaly distribuovat potraviny, pohonné hmoty, zdravotnické pomůcky a oblečení. Amerika tak rozdala věci v hodnotě téměř 3 miliard dolarů a zabránila tím zřejmě největšímu hladomoru a sociálnímu kolapsu v dějinách.
Marshallův plán a Trumanova doktrína
Přesto byla sociální a ekonomická situace v poválečné Evropě nadále špatná. Chudoba a bída napomáhaly vzestupu a popularitě komunistických stran napojených na Moskvu. V roce 1946-47 velmi reálně hrozil komunistický převrat v Itálii, Francii i okupovaném Německu. Američané se tak rozhodli v době míru pro největší investici a pomoc. Přes 13 miliard dolarů zainvestovali do obnovy poválečné Evropy a zajistili její velký ekonomický vzestup v dalších dekádách. Zároveň tím zabránili komunistické expanzi na západ za ,,železnou oponu“. Podobně ekonomicky obnovili i Japonsko a jihovýchodní Asii.
Stejně tak díky leteckému mostu do Berlína a vojenské pomoci řeckým antikomunistům v občanské válce zachránili několik milionů Evropanů před komunistickou diktaturou. Jejich následná přímá vojenská pomoc Jižní Koreji pak za cenu velkých obětí uchránila 50 milionu Korejců od osudu současné KLDR.
Vynález počítačů a internetu
Opět díky svobodnému konkurenčnímu prostředí a masivních investicích do vývoje a výzkumu přišla Amerika v 70. a 80. letech s novým převratným vynálezem. Osobní počítač si postupně mohla dovolit i střední třída a menší podniky. Přineslo to informační revoluci a velký ekonomický růst, který všem zvýšil životní úroveň a ulehčil život. Následný příchod internetu a amerických sociálních sítí jako Facebook nebo Skype, propojil svět do té doby do neuvěřitelných rozměrů.
Porážka Sovětského svazu
V 80. letech 20. století zvýšila Amerika drasticky výdaje na armádu a zbrojní pomoc Afgháncům bránící se sovětské invazi. Zároveň financovala proti-komunistický odboj ve Východní Evropě a zvyšovala na Moskvu ekonomický tlak. V kombinaci s dalšími faktory to postupně vedlo ke stažení sovětských vojsk z Afghánistánu i střední a východní Evropy, kolapsu komunistického bloku i samotného Sovětského svazu. Desítky národů a přibližně 100 milionů obyvatel se vymanilo z ruské okupace a komunistické diktatury.
Amerika následně finančně podpořila hospodářský rozvoj i transformaci tohoto regionu a v roce 1993 velkou finanční půjčkou zachránila kolabující se Rusko před hladomorem a rozpadem. Podruhé krachující ruský stát zachránila v roce 1998 a prezident Clinton protlačil vstup Ruska do G8.
Boj proti islamismu
V letech 2001-11 se podařilo americké armádě a CIA následkem 11. září téměř plně zlikvidovat teroristické buňky Al-Kaidy po celém světě a zabít jejich vůdce Usámu bin Ládina. Bez této aktivity by nejspíše Al-Kaida v těchto letech pořádala v Evropě jeden teroristický útok za druhým. Stejně tak Američané v letech 2014-18 zlikvidovali za pomoci Kurdů a dalších států většinu teroristické sítě IS. Byla to opět americká armáda, která zabila jejich vůdce Bagdádího.
…
Těch věcí, které Amerika pro svět udělala, je daleko víc. Vesmírný program, vznik Izraele, pomoc Ukrajině… Bylo by to na celou knihu. Díky Američanům si dnes většina světa žije v blahobytu a svobodě. A přesto na ně neustále nadáváme. Proč?
Pokud se vám tento článek líbil, budu moc rád když dáte lajk a budete sledovat můj profil.
Děkuji a hezký den!
Zdroje:
NEVINS, Allan; COMMAGER, Henry Steele. Dějiny Spojených států. Klatovy: Amlyn, 1994.
PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998.
