Článek
Ve dnech, kdy píšu tento článek, probíhají intenzivní diplomatická jednání o situaci na Ukrajině a ruské vojenské agresi. Rozhodl jsem se k tomu vyjádřit, protože mě neskutečně štve, když se popírají základní historická fakta. Do veřejného prostoru se totiž dostalo falešné tvrzení, že Ukrajina musí ustoupit, protože proti jaderné velmoci, jako je Rusko, nemá šanci zvítězit. Říká se, že stát vlastnící jaderné zbraně nikdy neprohraje. Nic není dál od pravdy. Naopak – od roku 1945, kdy byla jaderná zbraň poprvé použita, prohrály jaderné velmoci celou řadu válek. Dokonce bych řekl, že jich prohrály více, než kolik jich vyhrály. Podívejme se na ty nejdůležitější příklady:
Spojené státy americké
Američané otestovali svoji první jadernou bombu „Trinity“ v červenci 1945. Od té doby se zapletli do mnoha konfliktů, z nichž řadu prohráli:
Korejská válka (1950–1953)
Američanům se sice podařilo ubránit jih země a zachovat nezávislost Jižní Koreje, ale jejich maximalistický plán obsadit i Severní Koreu ztroskotal. Po třech letech brutální a vyčerpávající války museli přistoupit na příměří. Připomeňme, že tehdy Čína – hlavní spojenec KLDR – ještě neměla jaderné zbraně.
Vietnamská válka (1955–1975)
Nejslavnější americká porážka. USA tehdy disponovaly největším jaderným arzenálem na světě a nejmodernější armádou. Přesto byly po obrovském tlaku veřejnosti nuceny se potupně stáhnout a sledovat, jak jejich spojenec padá. Malý a chudý Vietnam dokázal porazit jadernou a ekonomickou supervelmoc. Stálo to statisíce životů, ale podařilo se.
Afghánistán (2001–2021)
Další velká porážka. Po 20 letech nekonečného partyzánského boje byli Američané nuceni odejít a přenechat zemi Talibanu. Opět obrovské ztráty a obrovská ostuda pro jadernou supervelmoc.
Sovětský svaz / Rusko
SSSR poprvé otestoval jadernou zbraň v roce 1949. Ani on se porážkám nevyhnul:
Afghánistán (1979–1988)
Stejně jako Američané později, i Sověti v Afghánistánu tvrdě narazili. Po téměř 10 letech bojů, tisících padlých vojáků a zničené technice byli nuceni stáhnout se. Konflikt SSSR vyčerpal natolik, že přispěl k jeho kolapsu a porážce ve studené válce.
První čečenská válka (1994–1996)
Méně známý, ale pro Rusko katastrofální konflikt. Moskva chtěla vojensky potlačit separatisty a udržet Čečensko v rámci federace. Ruská armáda však byla nepřipravená, demoralizovaná a chaoticky řízená. Čečenští bojovníci využívali partyzánskou taktiku, dobře znali terén a způsobovali Rusům těžké ztráty. Brutální bombardování měst jen posilovalo odpor obyvatel. V srpnu 1996 separatisté dobyli Groznyj a Moskva byla donucena podepsat příměří. Výsledkem bylo faktické uznání nezávislosti Čečenska.
Británie a Francie
Obě země vlastní jaderné zbraně od poloviny 20. století – Británie od roku 1952, Francie od roku 1960. Ani to jim nezabránilo v prohrách:
Suezská krize (1956)
Británie a Francie spolu s Izraelem vojensky zvítězily nad Egyptem, ale pod obrovským tlakem USA a SSSR byly nuceny se stáhnout. Strategicky to byla obrovská porážka.
Válka v Adenu (1963–1967)
Britové se marně snažili udržet nadvládu v dnešním Jemenu. Nakonec museli odejít a postupně se stáhnout z celého Arabského poloostrova.
Alžírská válka (1954–1962)
Francouzi bojovali proti alžírským povstalcům nejprve bez jaderných zbraní, ale porážku utrpěli v době, kdy už jimi disponovali. Obrovské ztráty a tlak veřejnosti nakonec přiměly Paříž k uznání porážky a nezávislosti Alžírska.
Rozpad koloniálních říší obou států se odehrál právě v éře jejich jaderného arzenálu – a přesto ho nezastavily.
Čína
Válka s Vietnamem (1979)
Čína měla jaderné zbraně od roku 1964. V roce 1979 zahájila invazi do severního Vietnamu, aby „potrestala“ Hanoj za svržení prosovětských Rudých Khmerů. Přes obrovské nasazení až 200 tisíc vojáků se Číně nepodařilo dosáhnout cílů. Po těžkých bojích a velkých ztrátách (odhady 20–60 tisíc padlých a raněných) se musela stáhnout. Strategicky šlo o jasný neúspěch.
Tento přehled jasně ukazuje, že mýtus o neporazitelnosti jaderných velmocí je nesmysl. Tyto státy prohrály řadu konfliktů, někdy i s mnohem slabšími protivníky. Rusko proto může být na Ukrajině poraženo – jen to nebude snadné ani rychlé. Už v roce 2022 jsem psal, že válka bude trvat minimálně deset let a přinese statisíce, možná i miliony obětí. Pokud však vydrží tvrdé sankce a vojenská i finanční podpora Ukrajiny, Putinův režim se nakonec zhroutí.
Problém je, že jsme už nyní prohráli informační válku. Rusko nám dokázalo vsugerovat, že je neporazitelné, a Západ se chystá ustoupit. Pokud k tomu dojde, prohrajeme jen a jen vlastní slabostí.
Pokud se vám tento článek líbil, budu moc rád za lajk, odběr a váš názor v diskuzi pod článkem. Děkuji a hezký den!
Zdroje:
Neokohn. (2022, May 29). When a nuclear power loses a war. Neokohn. https://neokohn.hu/2022/05/29/when-a-nuclear-power-loses-a-war/
2.
Blainey, G. (2010). The Causes of War (3rd ed.). Free Press. https://www.theaustralian.com.au/nation/politics/renowned-historian-geoffrey-blainey-talks-war-history-a-long-life-and-his-new-book/news-story/85929124761fbd3419c3fee3122b9ea6
3.
Wikipedia contributors. (2023, March 10). Nuclear warfare. In Wikipedia. https://en.wikipedia.org/wiki/Nuclear_warfare
