Hlavní obsah
Lidé a společnost

Dějiny americké světovlády: intervence v Somálsku, 1993

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: USASOC Photo, Wikipedia Commons

Po rozpadu sovětského impéria se na mezinárodní scéně vytvořil unikátní okamžik, kdy se dominantním hráčem na planetě stala jedna jediná země - USA. Tohle období americké ,,světovlády" nyní pomalu končí. Známe však vůbec historii této moderní éry?

Článek

V předchozích dílech jsem se věnoval americké invazi do Panamy a první válce v Zálivu. Nyní bych se rád podíval na jednu ne příliš známou kapitulu z 90. let, kterou si veřejnost může možná maximálně spojit s filmem ,,Černý jestřáb sestřelen" - americká intervence v Somálsku.

Rád bych v tomto seriálu sledoval především rozpor mezi americkou idealistickou a realistickou (pragmatickou) politikou, kdy se po konci Studené války stylizovali Američané do role „vůdce svobodného světa“ a garanta mezinárodního práva, svobody a demokracie. Zároveň byla tato idealistická koncepce často využita pro pragmatické zájmy Spojených států.

Budu zde vycházet zejména za svého studia moderní americké zahraniční politiky, kterou jsem vedl jako student na FF UK. Zdroje jsou k dispozici na konci článku.

Intervence v Somálsku, 1993

Po úspěchu kolektivní bezpečnosti OSN a intervence mezinárodního společenství v Perském zálivu v roce 1991 propukla vlna optimismu, že nový světový řád a mír chráněný Spojenými státy bude skutečně fungovat a postupně se docílí míru, demokracie a lidských práv na celé planetě.

Somálsko je příkladem toho, kde tato idealistická politika USA i OSN naopak nevyšla.

V roce 1991 padla v Somálsku dlouholetá diktatura Muhammada Siada Barreho a na pozadí světového optimismu a ideálů rozvoje demokracie a lidských práv se doufalo, že Somálsko se nyní stane demokratickým státem.

Avšak opoziční militantní skupiny, které se pragmaticky spojily pouze za účelem svržení vojenské diktatury, začaly následně bojovat proti sobě.

Proti sobě stály dvě nejsilnější vojenské frakce. Jedna okolo prezidenta Aliho Mahdiho Muhammada a druhá okolo jeho odpůrce Mohameda Farraha Aididiho.

Tato válka a následný úplný kolaps centrální vlády sebou přinesl humanitární katastrofu, chudobu a hladomor. A Spojené státy, jako nový hegemon mezinárodní politiky, byly pod velkým tlakem světové i domácí veřejnosti, že pokud se prohlašují za morálního garanta míru a lidských práv, nemůžou k tomu jen tak přihlížet.

Rada bezpečnosti OSN tedy v roce 1992 schválila rezoluci, která počítala s vytvořením mezinárodní koalice (UNITAF), která bude v Somálsku intervenovat a následně zemi stabilizovat. Tato koalice měla být samozřejmě pod vedením USA.

Američané se tak pod tlakem dostali do konfliktu, po kterém Washington moc netoužil. Na rozdíl od Iráku, zde skutečně nebylo, co z mocenského hlediska získat.

Intervence do Somálska byla tedy skutečně vedena na základě idealistického principu zachránit Somálce před válkou a hladem.

V roce 1993 se však americké jednotky pokusily zadržet Aliho Mahdiho Muhammada (Operace Gothic Serpent). Akce už však od počátku měla problémy a celé to vyústilo v tzv. Bitvu o Mogadišo, ve které padlo 18 amerických vojáků.

Po tomto incidentu se veřejné mínění v Americe změnilo a nový prezident Clinton byl naopak dotlačen k tomu, aby armádu ze Somálska stáhnul. Jednotky OSN následovaly krátce po tom.

Neúspěch intervence v Somálsku ukázal, že idealistický přístup vedení zahraniční politiky nebude univerzální pro celý svět. Američané si uvědomili, že v tomto regionu nemají téměř žádné zájmy, a proto účast v této válce není nutná.

Somálsko je tedy příklad toho, že idealistická politika a ,,Nový světový řád“ neplatí všude. Spojené státy asi skutečně chtějí hájit lidská práva, demokracii a mezinárodní právo, avšak v regionech, kde k tomu můžou hájit či rozšířit své mocenské zájmy ve smyslu realistické zahraniční politiky.

To se také přesně ukázalo na příkladu Rwandy v roce 1994. A přesně o tom bude můj zítřejší článek. Pokud nechcete, aby vám to uteklo, tak sledujte můj profil. Děkuji a hezké svátky!

Předchozí díly:

Invaze do Panamy: https://medium.seznam.cz/clanek/jan-broul-dejiny-americke-svetovlady-invaze-do-panamy-1989-33652

Válka v Zálivu: https://medium.seznam.cz/clanek/jan-broul-dejiny-americke-svetovlady-valka-v-zalivu-1991-33804

Zdroje:

Ondřej Šimon: Vývoj Somálska po roce 1990 – 3. Politický vývoj předcházející rozpadu Somálské republiky

Nina J. Fitzgerald, Somalia: issues, history, and bibliography, (Nova Publishers: 2002)

Troy, Gill. The Age of Clinton: America in the 1990s (2015)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz