Článek
Jedním z těchto plánů byl tzv. Hladový plán - vyvolání gigantického hladomoru, který by přes jednu zimu zahubil cca 30 milionů lidí. Proč tohle nacisté chtěli, se teď pokusím vysvětlit.
Už ve své knize Mein Kampf si Hitler vysnil rozšíření německého území na východ tzv. Lebensraum (životní prostor). V roce 1940 a 1941 tyto plány nabíraly reálné podoby. Hitler chtěl z Německa vytvořit ,,supervelmoc“, která by dlouhodobě mohla konkurovat Spojeným státům a Britské koloniální říši. Uvědomoval si totiž, že tito dva konkurenti mají zdroje, které se s Německem nedají vůbec srovnat. Aby se tak z jeho říše stala nedobytná pevnost, která bude mít sílu určovat pravidla na planetě, tak musí získat absolutní soběstačnost v surovinách, zemědělství i průmyslu. A jediná možnost, jak toho dosáhnout, je získat rozsáhlé úrodné prostory na Ukrajině a v Rusku.
Hitlerův plán byl takový, že bleskovým útokem zaútočí na Sovětský svaz, který je podle něho jen ,,kolos na hliněných nohou“ a ihned se rozpadne. Do pár týdnů se dostanou do Moskvy a do cca dvou měsíců válku vyhrají. Jenže to měl být pouze začátek. Dobyté území se mělo stát sýpkou německého průmyslu a mělo být kolonizováno německými sedláky. Místní národy budou vyhlazeny nebo odsunuty za Ural. Hitler se tím podle svých slov inspiroval evropskou kolonizací Ameriky. Indiány zavřít do rezervací, nebo vyhladit a následně se tam usadit. Řeka Volha se podle něho měla stát ,,německou Mississippi“. Byl jasně vypracovaný plán, kolik z ,,původních obyvatel“ přežije a kolik bude zlikvidováno (např. mělo být odstraněno 90 % Poláků, 75 % Ukrajinců a 50 % Rusů). Zbytek měl pro německé osadníky pracovat jako levná pracovní síla a otroci.
Jenže jak toho dosáhnout? Zabít desítky milionů lidí prostě nejde jen tak. V květnu a červnu 1941 tak nacistický režim vypracoval tzv. Hladový plán. Podrobný postup, jak na dobyté Ukrajině, Bělorusku a v západním Rusku vyvolat gigantický hladomor, který měl do jednoho roku zahubit minimálně 30 milionů osob. Další rok by se to opakovalo… Němci měli na podzim 1941 zkonfiskovat na Ukrajině veškeré obilí a poslat ho armádě a do Evropy. Tím měla přes zimu 1941-42 být totálně vyhladověna velká sovětská města.
Tento šílený plán se díky bohu nezdařil. Sovětský svaz se při útoku nezhroutil a německý postup na Moskvu byl pomalejší, než se čekalo. Přesto se o realizaci svého plánu nacisté pokusili a začali na Ukrajině zabavovat potraviny. Jenže se jim to nepodařilo pořádně zorganizovat a lidem se dařilo obilí schovávat. Nakonec tak hlady přes zimu umřelo „jenom“ asi milion osob. Když navíc v roce 1942 bylo jasné, že se válka protáhne, tak byl celý Hladový plán odložen, protože Němci místní obyvatelstvo potřebovali na otrockou práci.
Hitler zuřil. Jeho plán nevyšel. Tak za ním přišel Himmler s tím, že když se nepodařil Hladový plán, tak zkusíme zatím něco menšího a provedeme tzv. konečné řešení židovské otázky. Začaly se tak budovat vyhlazovací tábory…
Zdroje:
SNYDER, TIMOTHY. Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem. 1. vyd. Praha: Paseka 493 s.
OVERY, RICHARD. Diktátoři - Hitlerovo Německo a Stalinovo Rusko, Praha-Plzeň 2006
UHL, EBERLE. Akta Hitler. Praha, 2006
https://codenames.info/operation/hunger-plan/
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0306919220300191
https://en.wikipedia.org/wiki/Generalplan_Ost
