Článek
V roce 2017 australský miliardář Tim Gurner prohlásil, že mileniálové si nemohou dovolit vlastní bydlení, protože utrácejí za avokádové toasty a prémiovou kávu. Za pár dní byl termín „avocado toast“ synonymem pro generaci, která si za problémy může sama.
Avokádo je pro tenhle účel ideálním cílem. Je instagramové, módní, spojené s mladými lidmi, kteří místo toho, aby spořili na hypotéku, vysedávají v kavárnách a na brunchích. Starší generace dostala svůj cíl hněvu. Mladší svůj symbol odporu. A najednou je na světě kulturní válka o plodu stromu, který je v tom relativně nevinně.
Argumentů proti avokádu se opakuje hned několik. Nejčastějším z nich je spotřeba vody. Jaká je skutečnost?
Konkrétní čísla závisí hodně na tom, kdo je prezentuje. Avokádová lobby pracuje s jinými daty než ekologické organizace, a rozdíly jsou v řádech. Ze zdrojů ale konzistentně vyplývá, že pěstování avokáda na tom není o nic lépe ani hůře než jakákoli jiná extenzivní zemědělská produkce. Spotřeba vody při živočišné produkci je násobně vyšší. Člověk, který si odepřel avokádový toast k snídani a pak hovoří o plýtvání vodou, přičemž k obědu sní hovězí burger, nevyřešil nic. Přesunul jen svůj pocit viny.
Spotřeba vody ale není jediným problémem avokáda. V mexickém státě Michoacán, který produkuje přibližně třetinu světové produkce, zaznamenala satelitní data mezi lety 1993 a 2023 nárůst plochy avokádových sadů o 168 % a souběžný pokles lesního pokryvu o 59 %. Kácí se nelegálně, systematicky, a protože to porušuje federální zákon, odehrává se to v noci. Ohrožená je i biosférická rezervace Monarcha. Mexická vláda zavedla certifikační systém, od začátku roku 2026 musí vývoz splňovat podmínku „deforestation-free.“ Problém je tedy reálný. Ale je geograficky specifický, regulovatelný a regulovaný.
Pojďme se pro srovnání podívat, jak jsou na tom třeba banány. Ekvádor je jejich největší světový vývozce. Human Rights Watch tam dokumentoval děti od osmi let pracující na plantážích dvanáct hodin denně. Vystaveny pesticidům, bez ochranných pomůcek. Odborů se sdružilo méně než jedno procento pracovníků, přičemž ti, kteří to zkusili, byli propuštěni. Průměrná mzda dospělých dělníků je 3,50 dolaru za den. Šedesát procent zákonného minima. Dole, Del Monte, Chiquita. Značky, které máme doma v kuchyni. Žádný virální obsah na sociálních sítích. Žádná generační válka. Žádný rozhořčený miliardář.
Banán je levný, dostupný, zdravý a tichý.
Avokádo je drahé, módní, instagramové a hlučné.
Celý rozdíl je v mediální pozornosti.
Avokádo není ekologická katastrofa. Je to produkt s reálnými lokálními dopady, hlavně odlesňováním v Michoacánu, které jsou závažné, ale regulovatelné, a globálním měřítku relativně malé. Pracovní podmínky v avokádovém průmyslu nejsou skvělé. Ale nejsou horší než u banánů, kakaa, kávy nebo čaje, tedy u produktů, které běžně konzumujeme bez sebemenšího pocitu viny.
Avokádo není horší než devadesát procent věcí, které běžně kupujeme. Je jen viditelnější.
Timovi Gurnerovi se za jeho výrok dostalo mediálního lynče. Ale meme přežil. Avokádo zůstalo symbolem. Pro jedny generační marnotratnosti, pro druhé generačního útlaku, pro další třeba lhostejnosti k ekologickým problémům.
Zdroje:
https://www.thepacker.com/news/sustainability/mexican-avocado-industry-commits-go-deforestation-free
Tento text vznikl ve spolupráci s jazykovým modelem Claude. Autor dodal myšlenky, strukturu a finální úpravy.
