Článek
V noci z 29. na 30. července podniklo Rusko jeden z nejrozsáhlejších vzdušných útoků na Ukrajinu za poslední dobu. Podle ukrajinského letectva nasadilo 74 raket a 284 dronů různých typů. Údery mířily také na západní část země, tedy do blízkosti polských hranic. Právě během tohoto útoku pronikla do polského vzdušného prostoru pravděpodobně ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101.
Šest minut nad Polskem
Podle polského operačního velitelství byl neznámý objekt letící západním směrem zachycen radary ve 3.40. K jeho identifikaci a zachycení byl vyslán pohotovostní stíhací letoun F-16. O šest minut později však objekt zmizel z radarů, aniž se ho podařilo jednoznačně identifikovat. Do oblasti posledního známého výskytu byl následně vyslán vrtulník Mi-24, jehož posádka nalezla pravděpodobné místo dopadu.
Střela explodovala na poli poblíž obce Tarnawa-Kolonia v Lublinském vojvodství. Místo leží přibližně 85 až 100 kilometrů od ukrajinských hranic, podle způsobu měření. Výbuch vytvořil kráter široký přibližně deset metrů a hluboký kolem pěti metrů. Nikdo nebyl zraněn a nebyly hlášeny ani škody na budovách. Obytná zástavba však byla vzdálena jen několik kilometrů.
Polská prokuratura již potvrdila, že nešlo o dron, ale o raketu obsahující značné množství výbušniny. Dosavadní nálezy ukazují právě na Ch-101. Definitivní určení typu a původu mají přinést znalecké zkoušky trosek, na nichž se podílejí polští vojenští odborníci i expert z Ukrajiny.
Všechno ukazuje na ruskou Ch-101
Polský premiér Donald Tusk uvedl, že většina zajištěných stop ukazuje na ruskou Ch-101. Stejný závěr zveřejnil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ch-101 je střela s plochou dráhou letu odpalovaná především z ruských strategických bombardérů Tu-95MS a Tu-160. Nejde tedy, jak se objevilo v některých prvních zprávách, o balistickou raketu.
Označení střely za ruskou není pouhou politickou zkratkou. Ch-101 vyrábí a používá Rusko a Ukrajina tento typ zbraně ve výzbroji nemá. Přesto je přesné zatím používat formulaci „pravděpodobně ruská střela Ch-101“, protože písemný znalecký posudek ještě nebyl dokončen. Polské úřady zároveň nemají informace nasvědčující tomu, že by cílem útoku mělo být přímo Polsko.
Odklonila střelu ukrajinská elektronická obrana?
Největší otazník zatím představuje příčina, proč střela zamířila do polského vnitrozemí. Server Defence24 s odvoláním na anonymního ukrajinského důstojníka uvedl, že se měla střela nad Ukrajinou začít chovat nestabilně, náhle změnit směr a provádět neobvyklé manévry. Jednou z možností je podle tohoto zdroje zásah ukrajinských prostředků elektronického boje, které mohly narušit její navigaci. Dalším možným vysvětlením je technická porucha nebo selhání navigačního systému samotné střely.
Na sociálních sítích se již objevilo tvrzení, že za odklonem stál konkrétně ukrajinský systém LIMA. Taková možnost není technicky vyloučena. Systém skutečně existuje a podle jeho výrobce dokáže rušit nebo podvrhovat satelitní navigační signály používané drony a řízenými střelami. Žádný polský ani ukrajinský úřad však nepotvrdil, že LIMA zasáhla právě tuto Ch-101. Vydávat ji nyní za nejpravděpodobnější nebo dokonce prokázanou příčinu je předčasné.
Selhala polská protivzdušná obrana?
Legitimní otázky vyvolává také skutečnost, že střela nebyla sestřelena. Polské ministerstvo obrany uvedlo, že pohotovostní dvojice F-16 operovala poblíž hranice již přibližně od druhé hodiny ranní. Aktivní byly také pozemní prostředky protivzdušné obrany, průzkumné letouny a spojenecké tankovací letadlo. Piloti podle ministra obrany plnili rozkazy a byli připraveni objekt sestřelit.
Faktem ale zůstává, že k zásahu nedošlo a střela explodovala až po průniku hluboko do polského vzdušného prostoru. Tvrzení, že ji F-16 „nedokázaly zaměřit“, zatím nelze potvrdit. Oficiální zpráva říká pouze to, že objekt zmizel z radarů ještě před jednoznačnou identifikací. Střely s plochou dráhou letu se navíc pohybují nízko a jejich sestřelení v krátkém časovém úseku je obtížné. Rozhodnutí o použití zbraně musí zohlednit také polohu civilních sídel, další letadla v oblasti a možné následky pádu trosek.
To neznamená, že je postup polské obrany mimo diskusi. Šestiminutový průlet ozbrojené střely nad územím členského státu NATO si podrobné vyhodnocení zaslouží. Bez znalosti radarových záznamů, polohy stíhaček, dostupného času k zásahu a pravidel nasazení však není možné odpovědně prohlásit, že Polsko v „testu připravenosti neobstálo“.
Příčina letu nic nemění na původu nebezpečí
Dosavadní informace nenasvědčují úmyslnému ruskému útoku na Polsko. To však z incidentu nedělá bezvýznamnou událost. Ozbrojená střela vyslaná během ruského útoku pronikla desítky kilometrů do prostoru NATO a explodovala na polském území. Jen shodou okolností dopadla na pole a nikomu neublížila.
Vyšetřování může ukázat, zda Ch-101 odklonila elektronická obrana, technická závada nebo jiná příčina. Žádná z těchto možností však nemění základní souvislost: střela se ve vzduchu objevila proto, že ji Rusko vyslalo proti Ukrajině. Příčina změny kurzu může zpřesnit popis incidentu, nikoli odpovědnost za jeho vznik.
