Článek
Na černobílém obrázku stojí malý chlapec před kolonou sovětských tanků, mává vojákům a v ruce drží vlaječku se srpem a kladivem. Doprovází jej text: „Neznámý hoch vítá své ‚přátele ze Sovětského svazu‘ (srpen 1968).“ Stránka Marek Vašut prezidentem 2028 obrázek sdílela jako něco „pro pobavení z veřejného prostoru“. Přestože původní popisek Petra Pavla nejmenuje, narážka je zřejmá – a následná reakce stránky ji ostatně potvrdila. Nejde však o historickou fotografii. Je to počítačově vytvořený obraz stylizovaný tak, aby archivní snímek připomínal. Stránka jej převzala od jiného uživatele; nic nenasvědčuje tomu, že by ho sama vytvořila.
Po kritice se provozovatelé stránky ohradili proti nařčení ze šíření dezinformací. Napsali, že šlo o satiru, kterou pochopilo „99 % lidí“, a výslovně připustili, že se nejedná o skutečný snímek Petra Pavla vítajícího vojska Varšavské smlouvy. Jako podklad pro vtip připojili Pavlův vlastnoručně psaný životopis z roku 1987. Ten je pravý a obsahuje pasáž, v níž Pavel popisoval, jak jeho pohled na rok 1968 ovlivnili sovětští přátelé jeho rodiny a vysvětlení jeho otce. Také jeho tehdejší členství v KSČ a prosovětské postoje jsou doložené skutečnosti, nikoliv výmysl.
Pravdivé jádro ale nedělá pravdivým celý příběh. Petr Pavel se narodil 1. listopadu 1961, takže v srpnu 1968 mu bylo šest let. Falešný obraz z něj vytváří malého uvědomělého kolaboranta, který s vlajkou vítá okupační tanky. Taková událost doložena není a ani citovaný životopis ji nepopisuje. Pavel se navíc za prosovětský text z roku 1987 později omluvil a invazi jednoznačně odsoudil. Jeho komunistickou minulost lze samozřejmě kritizovat. Nelze ji však zpětně ilustrovat vymyšlenou „fotografií“ a teprve po upozornění tvrdit, že přece každý poznal vtip. Satira není univerzální guma, která smaže manipulativní způsob sdělení. Zvlášť když původní příspěvek obraz jako AI výtvor či montáž nijak neoznačil.
Zásadní je také opravit jednu možnou mylnou představu: profil Marek Vašut prezidentem 2028 není oficiální stránkou Marka Vašuta. Uvádí to přímo ve svém popisu a již v únoru jeho správce napsal, že nejedná hercovým jménem. Samotný Vašut v minulosti upozorňoval, že nemá Facebook ani Twitter a že účty vystupující jeho jménem jsou falešné. Ani nyní svou prezidentskou kandidaturu nepotvrdil. Když se jej na ni v květnu ptala CNN Prima NEWS, rozhovor na toto téma odmítl. Není proto korektní napsat, že falešný obrázek šíří Marek Vašut. Šíří jej stránka jeho příznivců, která se ho snaží ke kandidatuře přesvědčit.
Pohled na další příspěvky zároveň ukazuje, že nejde jen o neškodný herecký fanklub. Stránka vede petiční kampaň, opakovaně představuje Vašuta jako soupeře současného prezidenta a tvrdí, že „není to o tom, že by byl současný prezident neporazitelný kandidát, je to o tom, postavit se mu“. Po falešném obrázku následoval další příspěvek požadující prezidenta bez aktivní vazby na minulý totalitní režim. Stránka rovněž opakovaně přebírá nebo doporučuje obsah Daniela Vávry a pracuje s příspěvky z okruhu Svobodných. Její politická orientace tedy není těžko čitelná: důraz na antikomunismus, odpor k Petru Pavlovi, kritika domnělé cenzury a hledání „občanského kandidáta“ proti politickému establishmentu.
V některých bodech tento obraz skutečně odpovídá Vašutovým veřejně vyjádřeným názorům. Herec tvrdí, že odmítl nabídku vstoupit do KSČ, podepsal Několik vět a kvůli tomu byl vyslýchán Státní bezpečností. Pod vlivem Daniela Vávry se stal členem Společnosti pro obranu svobody projevu a současné omezování dosahu příspěvků na sociálních sítích označuje za formu cenzury. Ve starším rozhovoru pro E15 kritizoval politickou korektnost, „militantní feminismus“, migrační politiku a demokratický deficit Evropské unie. Současně říkal, že skutečně pronásledovaným uprchlíkům je třeba pomáhat. Z rozhovorů tedy vychází jako hodnotově konzervativní, euroskepticky naladěný a silně zaměřený na svobodu projevu. Nejde však o ucelený prezidentský program a staré výroky nelze automaticky vydávat za jeho dnešní postoje ke každému tématu. Navíc ještě v roce 2019 vstup do politiky kategoricky odmítal se slovy, že „politika nepotřebuje herce“.
Podobně opatrně je třeba zacházet s tvrzením, že Vašuta podporuje několik menších stran. Deník píše především o sympatiích voličů malých stran, což není totéž jako oficiální podpora jejich vedení. Veřejně jej prosazují hlavně jednotlivci, například Daniel Vávra nebo podnikatel Zbyněk Passer. Petice založená Vojtěchem Kadlecem měla k 24. srpnu 2026 necelých 6 700 potvrzených podpisů a průzkum STEM/MARK ukázal, že Vašut patří mezi relativně dobře přijímaná jména. Pořád je to ale kandidát vytvořený především představivostí jeho příznivců. Stránka může v části témat s Vašutovými názory nápadně korespondovat, její útoky na Petra Pavla ani způsob vedení kampaně však nelze bez Vašutova souhlasu připsat jemu. Zatím sledujeme spíše příznivce, kteří herci píší politickou roli. A už mu k ní vybrali i hlavního padoucha.
