Článek
Nález výbušnin u plynovodu TurkStream v Srbsku se stal v Maďarsku během několika hodin součástí předvolebního boje. Srbské úřady potvrdily, že poblíž infrastruktury skutečně našly výbušniny, maďarský premiér Viktor Orbán svolal obrannou radu státu, posílil ochranu energetických tras a incident okamžitě zasadil do rámce ohrožení maďarské bezpečnosti. Orbánův tábor přitom rychle naznačoval ukrajinskou stopu, ačkoli vyšetřování v té chvíli zdaleka nebylo uzavřené.
Právě v tom je podstata celé věci. Manipulace často nevypadá tak, že politik otevřeně pronese jednu jasnou lež. Častěji funguje jinak: vezme se skutečný incident, ten se mediálně nafoukne, zasadí se do příběhu o vnějším nepříteli a veřejnost dostane jednoduchou emoci místo složité reality. V maďarském případě to znamenalo velmi rychlé spojování incidentu s Ukrajinou a s údajnou snahou zasahovat do maďarských voleb. Když pak srbská strana následně uvedla, že tvrzení o „ukrajinské stopě“ jsou dezinformační zkratkou a že samotný původ materiálu neukazuje na pachatele, původní politický efekt už byl na světě.
To celé navíc přišlo v mimořádně citlivém okamžiku. Maďarsko čekají 12. dubna parlamentní volby a několik nezávislých průzkumů v posledních dnech ukázalo, že Orbánův Fidesz ztrácí a opoziční Tisza Pétera Magyara vede. Reuters psal o tom, že jde o nejvážnější Orbánovu volební zkoušku za posledních šestnáct let. V takové situaci je pro vládní tábor mimořádně výhodné vracet debatu od korupce, ekonomiky nebo únavy z dlouhé vlády k tématům bezpečnosti, ohrožení a národní obrany.
Orbánova politika přitom nestojí jen na jedné podobné epizodě. Dlouhodobě pracuje se schématem „obléhané pevnosti“, v němž je Maďarsko vykreslováno jako země ohrožená zvenčí — Bruselem, migranty, liberály, nevládními organizacemi, Georgem Sorosem, a v posledních letech podle potřeby i Ukrajinou. Tato logika není nová. Nové je spíš to, jak silně se teď kombinuje s předvolební nervozitou a se snahou mobilizovat voliče pomocí strachu. Když Orbánovi spojenci nebo zahraniční podporovatelé mluví o údajném vměšování EU či Ukrajiny do maďarských voleb, zapadá to přesně do tohoto modelu.
Další vrstva manipulace spočívá v samotném informačním prostředí. Reuters už dříve i letos popsal, že Fidesz těží z těsně kontrolovaného mediálního prostoru, zvlášť na venkově, kde se vládní narativ šíří nejsnáze a opozice má slabší přístup k publiku. Reportéři bez hranic letos znovu upozornili, že Orbánův systém téměř zlikvidoval nezávislou mediální pluralitu, a novinářské organizace kritizovaly i vyhazování reportérů z kampaní. To je důležité, protože manipulace nefunguje jen přes obsah, ale i přes nerovné podmínky, v nichž se informace k lidem dostávají.
Do stejné logiky zapadá i práce s vizuálním strachem. Reuters letos upozornil na kampaňové video Fideszu s uměle vytvořenou popravou maďarského vojáka, které mělo navodit dojem, že vítězství opozice přinese válku. Opozice mluvila o nechutném zastrašování a fearmongeringu. I to je typický znak autoritářsky laděné kampaně: místo věcného sporu o zdravotnictví, školství nebo korupci se voličům servírují apokalyptické obrazy a jednoduché sdělení, že jedině současná moc dokáže zabránit katastrofě.
Je fér dodat, že ne každé podezření opozice je automaticky důkaz. U incidentu u TurkStreamu dnes nemáme veřejný důkaz, že šlo o inscenaci nebo false flag operaci. To je potřeba říkat poctivě. Jenže ani bez toho není těžké vidět manipulační vzorec: skutečný incident, okamžité politické využití, naznačený vnější nepřítel, mediální obrazy premiéra jako ochránce vlasti a následné ustupování faktů do pozadí. Přesně tak funguje moderní propaganda v prostředí, kde už není potřeba vše přímo vymýšlet — stačí realitu správně ohnout.
Orbánova předvolební manipulace tedy nespočívá jen v jednotlivých výrocích. Je to celý systém. Systém, v němž se státní moc, loajální média, bezpečnostní rétorika a obraz vnějšího ohrožení spojují do jedné kampaně. A čím více Orbán slábne v průzkumech, tím silnější je motivace tento systém používat naplno. Případ kolem TurkStreamu je jen nejnovější ukázkou toho, jak se před volbami nevyrábí pravda, ale atmosféra.
