Článek
Původní facebooková stránka Thomas Paukner zmizela 27. srpna. Podle snímku zveřejněného jejím provozovatelem byla „uspána“ kvůli nenávistným projevům vůči ženám a menšinám. Meta konkrétní důvod veřejně nevysvětlila a Paukner ukázal také přehled, podle kterého v posledních 90 dnech nebylo evidováno porušení pravidel. To jsou relevantní pochybnosti. Bez úplného rozhodnutí Mety proto nelze poctivě tvrdit, že blokace byla určitě oprávněná.
Z toho však ještě neplyne, že obvinění bylo vymyšlené. Ve veřejně dohledatelném příspěvku nazvaném Deník N páchá sebevraždu. Proč? Paukner napsal o novinářce Zdislavě Pokorné: „Jak se vůbec Zdíša dostala tak ‚blízko‘ k Pavlu Blažkovi, že jí řekl vše o darovaných bitcoinech? Neříká se tomu pillow talk?“ V témže textu dále naznačoval různé „typy styků“ a sliboval protiútok „řízenou střelou“. To už není věcná kritika novinářské práce, ale sexualizovaná osobní narážka, která bez důkazů vyvolává dojem, že novinářka získávala informace prostřednictvím intimního vztahu.
Neznamená to automaticky nenávist vůči ženám jako skupině. Obsahově je takový výrok bližší šikaně a obtěžování než klasickému „hate speech“. Jenže právě pravidla Mety pro šikanu a obtěžování zmiňují také tvrzení o sexuální aktivitě a sexualizování jiné dospělé osoby. Nevíme, zda Meta posuzovala právě tento příspěvek ani zda podle ní naplnil všechny podmínky pro zásah. Víme ale, že tvrzení o „naprosto smyšleném obvinění“ je přinejmenším předčasné.
Na rovinu, zde jsem požádal o pomoc umělou intelgenci, aby zkontrovala jeho archivované příspěvky. Kontrola 142 textů dochovaných v neoficiálním archivu neodhalila jednoznačný útok na ženy, Židy, Romy, homosexuály nebo transgender lidi jako skupinu. Komentáře však archivovány nejsou a nemusí v něm být ani všechny odstraněné příspěvky. Ani Pauknerova kategorická věta, že „o menšinách nikdy nenapsal jediné slovo“, navíc doslova neplatí. Jeho autorský profil na Médiu.cz obsahuje texty o židovské komunitě, homosexualitě i genderové identitě. Samotné psaní o těchto tématech samozřejmě není projevem nenávisti. Ukazuje však, jak nepřesnou obranu Paukner zvolil.
Ještě méně podložený je příběh o objednané cenzuře. Paukner bez zveřejnění důkazů obvinil lidi kolem Petra Ludwiga, Jana Pášmy a Štítu demokracie. Na obranu Pauknera následně Daniel Vávra prohlásil, že šlo „s největší pravděpodobností“ o smyšlené obvinění a že „nitky sahají evidentně velmi vysoko“, jak zachycují zveřejněné snímky jeho reakce. Jenže neznámý důvod blokace není důkazem známého pachatele. A kdyby tajemný mechanismus dokázal na objednávku mazat politicky nepohodlné účty, je přinejmenším pozoruhodné, že samotný Vávra dál bez problémů publikuje. Ani to nic definitivně nedokazuje – pouze to ukazuje slabinu jeho vlastní konstrukce.
Odpověď na otázku z titulku tedy není jednoduché ano, ani ne. Z veřejných podkladů nelze potvrdit, že Paukner šířil nenávist vůči ženám či menšinám jako skupinám, ani že právě takový obsah způsobil pozastavení stránky. Lze ale doložit sexualizované osobní útoky, výhrůžnou rétoriku a obsah, který mohl narazit na pravidla proti obtěžování. Meta zanechala informační prázdno. Paukner a Vávra ho následně nevyplnili důkazy, ale příběhem o neziskovkách, objednávce a nitkách sahajících vysoko.
