Článek
Události ve španělské Ceutě vyvolaly mezi českými politiky vlnu dramatických prohlášení. Hovoří se o „invazi“, „hordách“, nutnosti chránit české hranice nebo vyloučit Španělsko ze Schengenu. Nejde přitom pouze o představitele okrajových politických proudů. Podobné rámování použili členové vládních stran i někteří politici tradičně proevropské opozice.
Nejvýraznější je koordinovaná komunikace SPD a Trikolory. Tomio Okamura, Radim Fiala a Zuzana Majerová zveřejnili shodné nebo téměř shodné texty o „invazi“, kterou je nutné zastavit, „aby neproudila dál do Evropy“. Fiala a Okamura zároveň vyzvali k ochraně českých hranic. Čtenář má získat dojem, že mezi Ceutou a Českou republikou nezůstala žádná další kontrola.
Ještě dál zašel Jindřich Rajchl, podle něhož už nejde o migraci, ale o „nepřátelskou invazi“. Řešením má být odchod Česka ze Schengenu a nejlépe také z Evropské unie. Kateřina Konečná zase přirovnala záběry z Ceuty k zombie apokalypse a migranty k armádě při vylodění v Normandii. Současně bez důkazů prohlásila, že krizi přímo způsobilo vedení EU a že se každý cizinec může v Evropě domoci prakticky čehokoliv.
Poplašnou rétoriku však nepoužila jen SPD, KSČM nebo Rajchlovo PRO. Premiér Andrej Babiš označil situaci za „absolutní skandál“ španělské vlády a požadoval okamžité uzavření Schengenu pro Španělsko. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský napsal, že stát s hranicemi „děravými jak cedník“ do Schengenu nepatří. Europoslanec TOP 09 Ondřej Kolář označil dočasné vyloučení Španělska za „nezbytnou facku“ a tvrdil, že se španělský problém může brzy stát také naším.
Co se v Ceutě skutečně stalo
Není důvod závažnost události zlehčovat. Mezi 30. a 31. červencem proniklo do města s přibližně 85 tisíci obyvateli asi 50 až 60 tisíc lidí. Hranice fakticky zkolabovala, místní služby byly přetíženy a nejméně 67 lidí zahynulo utonutím nebo v tlačenici. Šlo o mimořádnou migrační, bezpečnostní a humanitární krizi. Španělsko následně nasadilo další policisty a vojáky a začalo instalovat pět set metrů dlouhou plovoucí bariéru. Nejnovější bilanci shrnula agentura Reuters.
To ale neznamená, že migranti získali volnou cestu do Evropy. Ceuta a Melilla mají zvláštní režim. Při cestě lodí nebo letadlem do kontinentálního Španělska probíhají kontroly totožnosti a dokladů. Tuto druhou kontrolní linii výslovně stanovuje již dohoda o vstupu Španělska do schengenského prostoru. Evropská komise navíc nepotvrdila žádný nekontrolovaný přesun příchozích na evropskou pevninu.
Více než 48 tisíc lidí se během 48 hodin vrátilo do Maroka, převážně dobrovolně. Část z nich v Ceutě zjistila, že nemá jídlo, ubytování ani možnost pokračovat dál. Výroky o invazi, která má „proudit Evropou“ a před níž je nutné chránit české hranice, tak výrazně přehánějí skutečný dosah události.
Rozsudek ani regularizace neotevřely hranice
Jedním z bezprostředních spouštěčů byla nepravdivá informace šířená na sociálních sítích a převaděčskými skupinami. Španělský Nejvyšší soud rozhodl, že osoby zadržené při plavání kolem hranice nelze bez dalšího okamžitě vytlačit zpět stejným postupem jako lidi překonávající fyzický plot. Rozsudek však nezakázal jejich návrat standardním správním řízením a nevytvořil právo ve Španělsku zůstat. Převaděči jeho význam překroutili a vzbudili dojem, že cesta přes moře je bezpečnou právní kličkou.
Politici událost rovněž spojují se španělskou regularizací nelegálních přistěhovalců. Program byl ale určen lidem, kteří ve Španělsku prokazatelně pobývali již před 1. lednem 2026, žili tam nepřetržitě nejméně pět měsíců a neměli záznam v trestním rejstříku. Nově příchozí z Ceuty podmínky splnit nemohli. Navíc získané povolení platí jeden rok a pouze pro Španělsko, nikoliv pro práci a usazení v jiných státech EU. Oficiální pravidla zveřejnila španělská vláda.
Podezření, že Maroko mohlo ochranu hranice záměrně oslabit a využít migraci jako politický nátlak, je legitimní. Podobně postupovalo již během krize v roce 2021. U současných událostí však zatím nebylo úmyslné řízení celé akce marockou vládou prokázáno. Označení „nepřátelská invaze“ proto vydává dosud neověřenou možnost za hotový fakt.
Verdikt
Kritizovat kolaps ochrany španělské hranice je oprávněné. Stejně legitimní je požadovat vyšetření postupu Maroka, lepší spolupráci, účinnější návraty a důslednou ochranu vnější hranice EU. Manipulace začíná ve chvíli, kdy politici zamlčí zvláštní status Ceuty, hovoří o armádách a hordách, tvrdí, že migranti míří dál do Evropy, a z události odvozují potřebu obnovit kontroly na českých hranicích nebo vystoupit z EU.
Záběry desetitisícových davů jsou působivé a politicky snadno využitelné. Vysvětlení, že většina lidí byla během dvou dnů zpět v Maroku a že z Ceuty nevede volný průchod na evropskou pevninu, už tolik emocí nevyvolává. Právě proto se do příspěvků populistických politiků většinou nevešlo.
