Článek
Vladimir Putin vystoupil na moskevském fóru „Vše pro vítězství!“ a znovu nabídl Rusům obraz země, kterou nic nezastaví. Západ proti ní údajně vede válku, Rusko však navzdory tomu rozvíjí ekonomiku, posiluje finance, modernizuje armádu a „postupuje vpřed“. Vpřed podle něj míří ruští vojáci, zbrojní průmysl i celá země. Slovo opakoval tak často, až jeho projev připomínal zaseknutou gramofonovou desku.
Problém není v tom, že by se Rusko skutečně ve všech ohledech hroutilo. Stále má rozsáhlé surovinové zdroje, vyrábí obrovské množství zbraní a dokáže pokračovat ve válce. Putinův triumfalistický obraz ale s hospodářskou realitou souzní stále méně. Ruské ministerstvo hospodářství snížilo odhad růstu ekonomiky pro rok 2026 na pouhých 0,4 procenta. Vysoké úroky, rostoucí daně, sankce, nedostatek investic a válečné výdaje zatěžují civilní část hospodářství. Evropská zpravodajská analýza citovaná agenturou Reuters navíc varuje před rostoucím množstvím problematických úvěrů a možnou bankovní krizí, byť ruská centrální banka takto černý scénář odmítá.
Ani na bojišti neznamená Putinovo „vpřed“ jednoznačný vítězný pochod. Ruská armáda má iniciativu na některých úsecích a nadále představuje pro Ukrajinu mimořádně vážnou hrozbu. Její letošní postup však zpomalil a Putin podle zdrojů blízkých Kremlu odmítá příměří právě proto, že stále věří v dobytí celého Donbasu. Někteří jeho poradci mu přitom měli navrhovat kompromis založený na zastavení bojů podél současné frontové linie. Putin je podle Reuters odbyl. To není projev člověka, který by neviděl žádné problémy. Spíše politika, jenž před nimi dál utíká do své představy budoucího vítězství.
Pochybnosti mezitím sílí i mezi běžnými Rusy. Podle průzkumu Gallupu považovalo 60 procent dotázaných hospodářské podmínky ve svém okolí za zhoršující se a 56 procent stejně hodnotilo životní úroveň. Důvěra v armádu klesla z 80 procent v roce 2022 na 66 procent a důvěra ve vládu z 66 na 53 procent. Průzkumy v autoritářském státě je nutné vykládat opatrně, protože lidé nemusejí odpovídat otevřeně. Tím spíše jsou však tak výrazné známky pesimismu pozoruhodné.
Nervozita proniká také do podnikatelských elit, které se dosud veřejné konfrontaci s Kremlem zpravidla vyhýbaly. Někteří nejbohatší ruští podnikatelé už otevřeně mluví o stagnaci, propadu investic a „pasti“, do níž hospodářství dostala vysoká úroková sazba. Majitel Severstalu Alexej Mordašov upozornil na třicetiprocentní pokles domácí poptávky po oceli, zatímco šéf Sberbank German Gref označil i minimální hospodářský růst za „zázrak“. Reuters píše, že dosavadní shoda podnikatelských elit na válečných cílech začíná praskat. To ještě neznamená vzpouru proti Putinovi, ale bezstarostnou jednotu kolem něj už připomíná stále méně.
Právě na tuto změnu upozornil estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna. V rozhovoru pro německou síť RND prohlásil, že napětí v Putinově okolí roste a že o válce pochybuje stále více oligarchů. Putin podle něj může jednat racionálně, změnit své cíle a přistoupit na vážná jednání. Pak ale přidal drastickou alternativu: „Stejně dobře se může stát, že jednoho dne společně se svou rodinou vyskočí z okna. Něco takového se ostatně v Rusku stává.“ Na otázku, která možnost je pravděpodobnější, odpověděl poctivě: „To nikdo neví.“
Tsahknova poznámka nebyla zpravodajskou informací o připravovaném převratu. Šlo o černohumornou narážku na podezřelá úmrtí ruských funkcionářů a podnikatelů a zároveň o varování, že autoritářské režimy mohou působit stabilně až do chvíle, kdy stabilní být přestanou. Putin nadále ovládá bezpečnostní aparát a nejsou veřejně dostupné důkazy, že by mu nejbližší spolupracovníci připravovali svržení. Jisté ale je, že jeho řeči o nevyhnutelném postupu vpřed už znějí stále méně jako popis skutečnosti a stále více jako zaklínadlo člověka, který si nepřipouští, že se pod ním začíná měnit půda.
