Článek
Zemřel náměstek na Ministerstvu pro místní rozvoj Filip Endal. Bylo mu 51 let. Média převzala kondolence kolegů a informaci o náhlém úmrtí; příčina smrti zveřejněna nebyla. Ministerstvo zároveň požádalo o respektování soukromí rodiny. To by v normální společnosti mělo stačit k tomu, aby lidé mlčeli, nebo napsali prosté „upřímnou soustrast“. Jenže na sociálních sítích už dávno nežijeme v normální debatě.
Diskuze (anonymizováno)
Pod kondolenčním příspěvkem se začaly objevovat komentáře v duchu: „Ptejme se proč“, „náhlá úmrtí mladých lidí nejsou náhody“, nebo rovnou narážky na očkování. To není kritické myšlení. To není „kladení otázek“. To je parazitování na čerstvé smrti člověka, o jehož zdravotním stavu komentující nevědí vůbec nic. Neznají diagnózu, neznají okolnosti, neznají anamnézu, neznají výsledky vyšetření. Přesto mají jasno.
Diskuze (anonymizováno)
Tenhle vzorec se opakuje pořád. Zemře sportovec, herec, úředník, student, mladý rodič nebo veřejně známý člověk — a okamžitě se objeví stejné narážky. „Náhle.“ „Tečka.“ „Očkování funguje.“ „To dřív nebývalo.“ Jenže dřív samozřejmě také umírali mladší lidé. Umírali lidé v padesáti, čtyřiceti i třiceti letech. Umírali na srdeční příhody, embolie, vrozené vady, nádorová onemocnění, úrazy, sebevraždy i další příčiny. Rozdíl je v tom, že dnes se o každém podobném úmrtí dozví tisíce lidí během několika minut — a část internetu z každé tragédie okamžitě vyrábí důkaz své oblíbené konspirace.
Data přitom konspirační příběh o „epidemii náhlých úmrtí“ nepotvrzují. Český statistický úřad uvádí, že v roce 2025 zemřelo v Česku 113 337 osob, tedy mírně více než v předchozích dvou letech, ale zároveň se střední délka života zvýšila na historická maxima: 77,5 roku u mužů a 83,2 roku u žen. Polovina zemřelých byla ve věku 75–89 let a největší část úmrtí připadala na nemoci oběhové soustavy. ČSÚ navíc zveřejňuje i týdenní a měsíční časové řady podle věkových skupin, včetně skupin 15–44 a 45–64 let.
Manipulátoři.cz už dříve upozornili, že výrazný výkyv v úmrtnosti odpovídal hlavně covidovým rokům 2020 a začátku roku 2021, nikoli následné domnělé vlně úmrtí po očkování. U mladých lidí ve věku 15–44 let statistiky podle tehdejší analýzy neukazovaly žádnou epidemii náhlých úmrtí; podobně nevybočovala ani věková kategorie 45–64 let.
To samozřejmě neznamená, že vakcíny nemohou mít nežádoucí účinky. Mohou, stejně jako jiné léčivé přípravky. Právě proto existují hlášení podezření, farmakovigilance a odborné posuzování. SÚKL ale výslovně upozorňuje, že hlášení podezření nejsou automaticky prokázané nežádoucí účinky. Mezi očkováním a zdravotní komplikací může existovat pouze časová souvislost, nikoli souvislost příčinná. Jinými slovy: to, že se něco stalo „po očkování“, ještě neznamená, že se to stalo „kvůli očkování“.
Právě to je podstata celé manipulace. Komentující nevezmou data, nepočkají na lékařské závěry, nepracují s mírou výskytu podobných událostí v populaci. Vezmou jedno slovo — „náhle“ — a udělají z něj diagnózu. Jenže „náhle“ není příčina smrti. „Náhle“ znamená pouze to, že úmrtí bylo nečekané pro okolí nebo veřejnost. Neříká nic o tom, zda člověk měl skryté onemocnění, akutní zdravotní komplikaci, dlouhodobý problém, nebo cokoli jiného.
Na smrti Filipa Endala je tragické to, že zemřel člověk v pouhých 51 letech. Na reakcích části internetu je odpudivé to, že se ani na chvíli nezastaví. Ani tváří v tvář smrti. Rodina truchlí, kolegové píší kondolence, a pod tím se někdo okamžitě snaží přilepit k mrtvému člověku vlastní ideologickou nálepku. Tomu se neříká odvaha ptát se. Tomu se říká digitální hyenismus.
Skutečná skepse vypadá jinak. Ptá se po datech, rozlišuje časovou a příčinnou souvislost, chápe limity veřejně dostupných informací a respektuje soukromí pozůstalých. Konspirátor naproti tomu nepotřebuje vědět nic. Stačí mu tragédie, jedno slovo v titulku a publikum, které mu zatleská. A právě proto je potřeba říkat nahlas: smrt člověka není váš argument. A slovo „náhle“ není důkaz.
